Mezi trendy předškolní výchovy proniká posilování kontaktu dětí s přírodou nebo úpravy hřišť a zahrad v přírodním stylu. Ještě dál jdou v lesních mateřských školkách či klubech.
Jakákoli mateřská škola (MŠ) se může změnit na ekoškolku. K hlavním rysům patří: denní pobyty dětí v přírodě nebo přírodně upravené zahradě (a za každého počasí), zdravé stravování, pohyb, snižování ekologické zátěže provozu MŠ, interiér s přírodními prvky a motivy, hračky převážně z přírodních materiálů a zapojení dětí a rodičů do péče o místní životní prostředí.
Ve své ideální podobě však může být ekoškolka finančně náročná (i když lze čerpat různé dotace či zapojit rodiče a místní komunitu). Levnější variantou je lesní mateřská školka (LMŠ), která neklade důraz na své zázemí, jež často ani nepotřebuje.
LESNÍ ŠKOLKY A KLUBY
Většina programu totiž probíhá venku v přírodě, zásadní je náležité vybavení dětí pro pobyt venku. Z hlediska organizace může být LMŠ samostatná - u nás existují jako dětské lesní kluby, nebo integrovaná s běžnou MŠ, jejíž zázemí využívá. Ústřední myšlenkou této formy předškolního vzdělávání je, že pobyt v přírodě pomáhá celkovému rozvoji dovedností a osobnosti dítěte.
Zástupci LMŠ (klubů) u nás založili v prosinci 2010 Asociaci lesních mateřských škol (www.lesnims.cz). Důvodem je především společný postup při prosazování LMŠ do naší legislativy, která tuto alternativní formu předškolního vzdělávání nezná. Pojem MŠ je v legislativě spjat s budovou, která musí splňovat řadu přísných podmínek. Podle vyjádření Asociace mohou LMŠ flexibilně a s nižšími náklady doplnit chybějící místa ve školkách, což by mohlo oslovit zejména rozvíjející se obce s mladými rodinami. Inspirací je Německo, kde jsou samostatné LMŠ »legální« a rozšířené.
PŘÍSTUP MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) LMŠ či lesní kluby neeviduje, protože nejsou součástí školského rejstříku (nesplňují podmínky pro zápis do něj - materiální zabezpečení, hygienické normy atd.). Fungují tedy jako soukromá zařízení, nejčastěji ve formě o. s. nebo o. p. s.
Od září 2010 probíhá pokusné ověřování provozu integrované LMŠ Lesníček při soukromé ekoškolce MŠ Semínko, která sídlí v areálu ekologického centra Toulcův dvůr v Praze 10. Mgr. Jana Holíková z tiskového odboru MŠMT k tomu sdělila: »Ověřování skončí k 30. červnu 2012. Jeho součástí je vytvoření pedagogické koncepce a metodiky, ověření bezpečnostních a hygienických opatření, porovnání rozvoje dětí v LMŠ Lesníček a MŠ Semínko z hlediska nemocnosti, úrazovosti a školní připravenosti (v případě přijetí předškoláků). Pokud se tato možnost osvědčí, měl by být zahájen proces novelizace právních předpisů, která by umožnila integrování LMŠ do provozu klasické MŠ. Více informací budeme mít po zpracování závěrečné zprávy koncem listopadu 2012.«
Zřizovatelé lesních klubů se jako o. s. nebo o. p. s. mohou ucházet o dotace Ministerstva životního prostředí (MŽP) z programu pro neziskové organizace. Této možnosti využila v roce 2010 i MŠ Semínko, když získala dotaci na realizaci vzdělávacího programu lesní třídy.
SPOLUPRÁCE LESNÍCH KLUBŮ A OBCÍ
Příkladem navázání spolupráce LMŠ, resp. lesních klubů, a municipalit, která je u nás »v plenkách«, je lesní klub Prokůpek. Působí v přírodní rezervaci Prokopské údolí na území MČ Praha 5. Vloni v dubnu jej založilo stejnojmenné o. s. a do srpna běžel pilotní provoz. Od září funguje dvakrát týdně, od 8.30 do 16.30 a dochází do něj asi 6 dětí ve věku 3-6 let. Vzhledem ke svému působišti spolupracuje klub také s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.
Jeden ze zakladatelů klubu Mgr. Jiří Valach zdůrazňuje, že cílem aktivit je vytvořit a podporovat u dětí vztah k místu, v němž žijí, tedy Praze 5. Specifikem klubu je dvojjazyčnost (komunikace v češtině a angličtině). Lektoři mají vzdělání z oboru pedagogiky, sociální práce nebo psychologie. Pedagogický program lesního klubu vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání a z koncepce lesních MŠ. Každému dítěti je vedeno osobní portfolio, které dokumentuje jeho pokroky (pracovní listy, výkresy, výrobky apod.).
Klub má k dispozici kryté prostory v bývalé zrekonstruované výpravně nádraží Praha-Hlubočepy, dlouhodobě pronajaté od Českých drah. Klubovna je vybavena sociálním zařízením. V případě nepříznivého počasí chodí děti také do muzeí nebo vyráží vlakem na výlet. Součástí denního programu je poobědový odpočinek, svačiny si děti nosí z domova a oběd je dovážen.
Koncem loňského roku poskytla radnice MČ Prahy 5 klubu jednorázový finanční dar. Co ji k tomu vedlo? Odpovídá Mgr. Diana Bubníková, předsedkyně sociální a zdravotní komise: »Projekt je zajímavou alternativou k tradičnímu předškolnímu vzdělávání, přičemž navazuje na současné trendy ve výchově a v životním stylu vůbec. Aktivní spojení dětí s přírodou nenásilně vede k ekologickému myšlení, podporuje kreativitu a umožňuje dětem přirozeně se rozvíjet. Zážitky a nápady, které si dítě z takové školky "přinese" domů, mohou podnítit společné aktivity celé rodiny a pozitivně ovlivňovat pocit soudržnosti a sounáležitosti.«.
Lesní klub by spolupráci s MČ Praha 5 rád rozvíjel dál, např. v souvislosti s využíváním prostor knihovny či divadla.
Lesní kluby učí děti respektu k místu, v němž žijí - obci či její části a k přírodě.
FOTO: WWW.ASOCIACE LESNICHMS.CZ
