V pořadí dvanáctá letošní studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR mapuje charakteristiky místních zastupitelů v České republice s ohledem na jejich vzdělání, věk, pohlaví a předchozí profesi a hodnotí, jak se profil zastupitele mění v závislosti na velikosti obce.
Výdaje měst a obcí v České republice loni dosáhly přibližně 240 mld. Kč, což představuje zhruba 5,1 % HDP. Za výdaje nesou plnou odpovědnost místní zastupitelé: Odpovídají za hospodaření, rozpočty, peněžité fondy, správu nemovitostí, obecní školy nebo obecní policii. Při velkém rozsahu jejich odpovědnosti a kompetencí je důležitá otázka, kdo tito zastupitelé jsou, jaké mají charakteristiky a kvalifikace, a jak naplňují předpoklady pro úspěšné vykonávání svých funkcí.
Místním zastupitelům je proto věnována další letošní studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR. „Studie se detailně věnuje způsobu obsazování míst v zastupitelstvech měst a obcí, včetně pozic starostů, kteří do těchto pozic musí projít volební soutěží. Zvláštní pozornost analýza věnuje otázce, jaký výběr kandidátů mají voliči ve městech a jaký na vesnici,“ říká její autor a výzkumník IDEA Ján Palguta.
Vzdělání kandidátů i jejich profesní zkušenosti jsou nadprůměrné
Z analýzy dat Českého statistického úřadu týkající se 233 tisíců kandidátů do zastupitelstev obcí a měst a 62 tisíců zastupitelů vyplynulo, že do voleb v ČR obecně vstupují vzdělanější kandidáti, než je průměr populace: Podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí mezi kandidáty je 27,4 procenta, což je téměř dvojnásobek podílu populace s VŠ titulem u populace starší 29 let.
Dalším zajímavým zjištěním je, že demokratickými volbami dochází k dalšímu pozitivnímu výběru zastupitelů. Mezi zvolenými členy zastupitelstva je o 23 % více vysokoškolsky vzdělaných jedinců a o 39 % více manažerů nebo kvalifikovaných odborníků než mezi kandidáty.
Klíčový poznatek: atomizované Česko
Klíčovým zjištěním studie však je, že s klesající velikostí daného sídla výrazně klesá intenzita volební soutěže. Zatímco v obcích a městech s 10 až 20 tisíci obyvateli soutěží o jedno místo zastupitele v průměru 8,8 kandidáta, v obcích a městech do 1000 obyvatel je to v průměru pouze 2,2 kandidáta.
Jedním z důvodů je podle autorů studie to, že Česká republika má silně atomizovanou správní strukturu. Devadesát procent českých obcí a měst má méně než 2000 obyvatel (v průměru pouhých 1640 obyvatel na jedno sídlo), což značí, že průměrná velikost českých sídel je nejnižší ze zemí OECD a představuje pouhou šestinu průměru OECD.
Pro srovnání: V rámci OECD má nejvyšší průměrný počet obyvatel municipalit Jižní Korea, Velká Británie a Irsko – všechny nad 100 tisíc obyvatel, což vypovídá o tom, že samosprávné jednotky v těchto zemích jsou upořádány na zcela jiné bázi.
Atomizovaná správní obecní struktura ovšem přináší i řadu výhod. Může usnadnit a urychlovat identifikaci potřeb místního obyvatelstva a flexibilněji hledat řešení, která odpovídají místním podmínkám. Jak ovšem autoři studie tvrdí, v ČR je atomizace tak veliká, že přináší i významné nevýhody. Mezi ně patří – kromě malé konkurence při výběru kvalifikovaných kandidátů do zastupitelstev a na funkce starosty a místostarosty v malých obcích -- především vyšší administrativní náklady v důsledku multiplikace nejrůznějších náročných agend nebo omezení obcí vyplývající z omezených investičních kapacit.
„Sídelní struktura v ČR může představovat významnou limitaci pro kvalitu i efektivitu veřejné správy. U nízkého počtu volebních kandidátů můžeme na základě statistik vyloučit, že by šlo pouze o důsledek jiné demografické struktury obyvatelstva. Je zřejmé, že pro celkové zhodnocení nákladů a výnosů atomizace státní správy je třeba dalšího výzkumu, který se podrobněji zaměří na další aspekty fungovaní obcí,“ uzavírá Ján Palguta.*
Studie s názvem Kdo je váš starosta: volební soutěž a charakteristiky zastupitelů v ČR je volně ke stažení na: https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Studie_12_2017_Kdo_je_vas_starosta.pdf.
/zr/
Na ilustračním snímku:
Radnice v Jeseníku (Olomoucký kraj)
Foto: Ivan Ryšavý
