Možná až šesti stům lékáren v obcích hrozí uzavření. Najde se řešení?

V současné době čelí některé menší obce nedostatku lékáren, které jsou vedle praktického lékaře či specializovaných ambulantních zařízení jedním ze zástupců primární péče. Sdružení místních samospráv ČR hledá řešení.

V případě lékáren jde často o prvotní kontakt občana se zdravotní péčí jako takovou. A právě takto významnému článku v řetězci poskytování zdravotních služeb hrozí v mnoha obcích zánik. Některé zdroje hovoří o šesti stech lékárnách, jež se aktuálně potýkají s možným uzavřením.

Důvodem tohoto alarmujícího stavu je především výše nákladů na provoz lékáren v porovnání s možnými výdělky. Rok od roku lékárnám stoupají náklady na provoz v podobě vyšší administrativní zátěže, kterou stát lékárnám ukládá (EET, e-recepty, kontrolní hlášení), a zároveň je lékárenství segment, u něhož dochází k dlouhodobému poklesu příjmů ze zdravotního pojištění. Ačkoliv příslušná ministerská vyhláška zohledňuje novou administrativní zátěž u lékařů, jimž přiznala kompenzaci ve výši 170 milionů korun, na farmaceuty se v tomto ohledu nebere zřetel.

Navíc také nedošlo k plné kompenzaci zrušených regulačních poplatků. Mzdové ohodnocení farmaceutů dosahuje v nynější době asi dvou třetin výše mzdy ostatních lékařských povolání (lékař, dentista). V sektoru nelůžkové péče vzrostly celkové průměrné mzdy za všechny kategorie pracovníků v roce 2015 oproti roku 2010 o 27 %, tzn. o 5084 Kč, u farmaceutů se  ve stejném období průměrná mzda snížila z 32 847 na 30 305 Kč, což znamená pokles o 7 %.

Léková turistika aneb Kde seženu svůj lék za nejlepší cenu?

Tuto otázku si klade řada občanů, kteří se rozhodnou za „výhodným“ lékem vycestovat, často i do vzdálenějšího města. Rozdílná cena za totožné léky je totiž dána nejednotnou výší doplatku za léky, hrazené pojišťovnami. Právě koncoví uživatelé, tedy pacienti, jsou nejvíce dotčeni systémem tvorby koncové ceny léčiv ze strany distributora a lékárny. Zde je však nutné uvést, že právě menší lékárny jsou z tohoto pohledu velmi obchodně znevýhodněné oproti větším řetězcům a nemocnicím kvůli systému zadních marží a obratových bonusů, laicky řečeno na základě slev na dodávkách léků pro větší lékárny. Kvůli menšímu objemu objednávaných léků a vzdálenější lokalitě může v lékárnách na malých městech rovněž docházet k absenci dodávek některých léků či jejich časové prodlevě. Tato skutečnost je naštěstí alespoň částečně ošetřena novelou zákona o léčivech z roku 2017, kdy vznikla povinnost dodat lék, který je na skladě nejpozději do dvou dnů.

Určitým řešením, které navrhuje mj. také Česká lékárnická komora, by bylo zavedení jednotné výše doplatků za léky, které jsou hrazené ze zdravotního pojištění. Pacient by tak přesně věděl, jakou částku za lék doplácí a tato částka by byla ve všech výdejních místech léků stejná. Problematika tvorby cen léků je však mnohem komplexnější a složitější. Na jedné straně zde figuruje stát jako garant v oblasti zdravotní cenové politiky a zajištění zdraví obyvatel, na straně druhé jsou jednotlivé lékárny a jejich fungování za příznivějších ekonomických podmínek.

Jak se stanovuje cena léku pro koncového zákazníka?

Na stanovení ceny léků se podílí stát, výrobce léku, distributor, a nakonec samotná lékárna.

Stát rozděluje léky do tří cenových hladin, podle nichž Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) určuje každý měsíc výši doplatku za lék. Rovněž rozhoduje o maximální možné ceně původce, tedy o maximální ceně, za kterou může výrobce nebo dovozce svůj léčivý přípravek v ČR prodat distributorům a určuje i tzv. přirážku, což je maximální možná výše marže, kterou si mohou lékárna a distributor přidat k ceně původce. Přirážku stanovuje Ministerstvo zdravotnictví cenovým věstníkem. Stát má tak zcela klíčový podíl na tvorbě cenové politiky léků v České republice. Distributor a lékárna se podílí na výsledné marži přibližně z 18 %. Se stoupající cenou léku podíl výrobce (a DPH) stoupá, zatímco podíl lékárny a distributora klesá.

V reakci na všechny výše uvedené skutečnosti interpelovala v této záležitosti poslankyně Věra Kovářová, členka předsednictva SMS ČR, ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. V interpelaci uvedla všechny klíčové problémy, kterým musí v současnosti čelit lékárny v obcích, a pokoušela se tak o navázání případné spolupráce Ministerstva zdravotnictví se zástupci obcí.

SMS ČR se tak bude i nadále touto problematikou aktivně zabývat a pokusí se, na základě případné užší spolupráce s Ministerstvem zdravotnictví, vyjednat pro obce takové podmínky, které by umožnily občanům plnohodnotně využívat primární zdravotní péči i v odlehlejších obcích.*

V této záležitosti Sdružení místních samospráv uvítá jakékoliv podněty, a to zejména na e-mail:  dolakova@smscr.cz.

/sms/

 

Komentáře ke článku 6

  • Fili Láska

    Situace je kritická a stát ji bude muset řešit, nebo prostě lékárny na venkově a malých městech nebudou. Já osobně už uvažuji také o uzavření lékárny, raději se nechám zaměstnat za podobné peníze. Oddělám si svých 8 hodin a budu mít čistou hlavu.

  • Jitka K.

    Souhlasím s článkem i předcházejícími komentáři. Od r. 1996 provozuji na vesnici nově zbudovanou lékárnu. Nejsem v řetězci. Tři roky už pracuji v lékárně z finančních důvodů úplně sama. Zaměstnávala jsem dříve sanitářku. O průměrné výši mzdy se mi může tak zdát. Někdo zůstal místní lékárně věrný, ale stále větší počet receptů je vyzvedáván ve městě. Koncem června odcházím do důchodu. Nástupce se těžko sežene, takže zanikne s největší pravděpodobností další vesnická lékárna.

  • Radek P

    článek je naprosto pravdivý. Bohužel ve veřejnosti přebývá (a důvod je mi záhadou) dojem, že jedinou prací lékárníka je přemýšlet, kterým mercedesem pojede ten který den do práce. Realita je taková, že farmaceutický asistent se svojí velkou odpovědností nedosáhne na plat prodavačky v Lidlu a lékárník s odpovědností ještě větší má o pár jednotek tisíc více než daná prodavačka. Je to skutečně ostuda. Stát by rád měl každý lék za korunu a ve farmacii vidí pouze obor, na kterém se v rámci zdravotnictví šetří. Pokud to sleduji ze svého oboru, lékařům, nemocnicím i dalším poskytovatelům péče se vždy přidávalo. Ne moc, ale stále. Lékárnám se pouze přidává byrokratická činnost, od roku 2019 hrozí slavnou Unií vymyšlená tzv. protipadělková směrnice, která bude stát miliardy. Stát bude lékárníky. Nikdo jim to nezaplatí, stát jim jako hospodským daň o 6% nesníží. Přitom v zemích V4 byl výskyt padělků v posledních 10 letech roven 0 (ano, čtete správně – nule).

    • Jana Hudcová

      Veřejnost TAKTO uvažuje od dob Davida Ratha, který náš stav totálně DEHONESTOVAL!!! Přitom jako člen vedení populistické ČSSD /prý tu hygru je také třeba nakrmit/ se zhlédl v praktikách České lékarny, rozuměj drmaxe, a ve „svých“ krajských nemocničních lékárnách zavedl podobné praktiky, tj.odpouštění 30Kč poplatků pacientům! A kolegy z jiných lékáren nenapadlo nic chytřejšího než tu PROTIPRÁVNÍ ubohost napodobit!! TÍMTO se „vybrakoval“ celý náš krásný obor a těžili z toho jen a jen naši dál a dál rozmazlovaní pacienti!
      Zatím stále ještě vedu lékárnu, v letech 2004 až 2012 jsme táhli nonstop provoz jako malá rodinná lékárna v okres.městě, asi 600m od Rathovy krajské lék. a 600m od drmaxe. Poslední dobou říkám, že lékárna je koníček krásnej, ale trochu drahej…

  • Hanák

    Souhlasím. Ne/možnost alespoň průměrného výdělku odrazuje i mladé lékárníky. Generace lékárníků, kteři privatizovali v devadesátých letech, se blíží k důchodu, a najít za ně náhradu je a bude čím dál větší problém. „Hlasování nohama“ probíhá jednoznačně do větších měst do zaměstnaneckých pozic v řetězcích, kde ještě -zatím- zbývá šance uživit se. A stát hází lékárníkům jen další a další klacky pod nohy … Přeregulovaný systém je kontraproduktivní, ubírá čas na odbornou práci, na investice do budoucna nezbývá. A zisky z řetězců odtékají přes majitele korporací do daňových rájů. Takhle to už moc dlouho nepůjde.

  • Helena Lexová

    Článek plně vystihuje současnou situaci .Lékárny,které nejsou v řetězcích,nemají šanci konkurovat.Stejně tak lékárny nemocniční mají naprosto odlišné možnosti získat léky
    za zajímavé ceny.Já osobně jsem již musela jednu venkovskou výdejnu z důvodu neren-
    tability zavřít.A průměrné výše mzdy nedosahujeme také.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *