Obecně prospěšné práce: Povinnost i příležitost

Právo České republiky umožňuje uložení povinnosti bezplatného výkonu prací jako sankce v podobě trestu obecně prospěšných prací, trestního opatření obecně prospěšných prací (u mladistvých)1) a společensky prospěšných činností (u mladistvých a dětí mladších patnácti let) - viz § 18 a § 93 zákona č....

Právo České republiky umožňuje uložení povinnosti bezplatného výkonu prací jako sankce v podobě trestu obecně prospěšných prací, trestního opatření obecně prospěšných prací (u mladistvých)1) a společensky prospěšných činností (u mladistvých a dětí mladších patnácti let) – viz § 18 a § 93 zákona č. 218/2013 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže. K výčtu lze dále přiřadit »práce ve prospěch obcí, státních nebo jiných obecně prospěšných institucí«, jejichž výkon může soud uložit člověku, kterého podmíněně propouští z výkonu trestu odnětí svobody – viz § 89 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. (Dále v textu používán pojem obecně prospěšné práce i jako obecné označení pro všechny zde vyjmenované druhy prací, nebo je popisován postup ukládání a výkonu trestu obecně prospěšných prací a odlišnosti u ostatních druhů prací nejsou zdůrazňovány. Obdobně pro srozumitelnost a plynulost textu nedbáno na formální přesnost pojmu trest aj. – pozn. autora.)

Všechny tyto práce musí být vykonávány v obecném zájmu. Jejich zákonné zakotvení sleduje myšlenku, že člověk, který se dopustil protiprávního činu vymezeného trestními předpisy chránícími společnost, nahrazuje svou prací společnosti újmu, které se na ní dopustil. U výkonu prací pro obce je – obdobně jako u prací ve školách, domovech, pro občanská sdružení aj. – předpokládáno, že přináší společnosti obecný prospěch.

POSTAVENÍ OBCÍ PODLE ZÁKONA

Jelikož obce představují základní jednotku veřejné správy, lze usuzovat na to, že by v zajišťování výkonu sankčně ukládaných prací sledujících obecný prospěch měly hrát hlavní roli. Spravují veřejná prostranství a pečují o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů – viz § 2 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, což je staví do postavení subjektů, které mohou (či by dokonce měly) využívat nabídku bezplatné práce v obecném, resp. veřejném zájmu.

Měly by obce tyto práce využívat? Z principiálního hlediska jistě. Napovídá tomu – jak je naznačeno – jejich postavení, nebo dále zásada hospodárnosti – viz § 38 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, v jejímž rozporu by bylo placení služeb, které mohou být poskytnuty zdarma, nebo např. ohledy vůči vlastním obyvatelům, kteří se dostali do situace, kdy musí někde vykonat obecně prospěšné práce (»… a kde, když ne ve svém městě/vesnici?«).

Pokud ovšem budeme hledat zákonné ustanovení, které by obcím výslovně ukládalo povinnost přijmout trestaného člověka a zadávat mu výkon prací, nenajdeme je. Zákon od obcí – stejně jako od jiných obecně prospěšných institucí – očekává, že budou spolupracovat s Probační a mediační službou ČR (PMS), která výkon obecně prospěšných prací zajišťuje zejména po stránce administrativní. Konkrétněji je zavazuje jen v ustanovení § 338 trestního řádu: »Obecní úřady a obecně prospěšné instituce sdělují své požadavky na vykonání obecně prospěšných prací středisku Probační a mediační služby v obvodu okresního soudu, ve kterém mají být obecně prospěšné práce prováděny. Zároveň jsou povinny mu sdělit každou podstatnou změnu týkající se takového požadavku, aby středisko mělo průběžný přehled o potřebě těchto prací. Probační úředník informuje soud na jeho žádost o potřebě obecně prospěšných prací v požadovaném obvodu.«

Využívání obecně prospěšných prací obcemi a jejich aktivní spolupráce s Probační a mediační službou ČR, potažmo soudy, jsou tedy právními předpisy předpokládány. Obcím není uložena povinnost. Je jim dána příležitost využívat bezplatné pracovní síly. A očekává se, že ji budou využívat.

POSTAVENÍ OBCÍ V PRAXI

Poté, co soud uloží konkrétní osobě povinnost vykonat obecně prospěšné práce, pověří zajištěním jejich výkonu středisko Probační a mediační služby ČR, které sídlí v obvodu okresního soudu, v němž trestaná osoba bydlí. Probační úředník/úřednice spolu s trestaným (odsouzeným) vytypuje poskytovatele obecně prospěšných prací, pro nějž by odsouzený mohl uložený trest vykonat. Poskytovatelem se může stát obec, nebo např. její příspěvková organizace, sportovní klub, občanské sdružení aj. Pokud je vybrán poskytovatel, který již dříve obecně souhlasil s přijímáním trestaných osob na práci (tak tomu bývá např. u větších měst nebo jejich technických služeb), vydá soud usnesení o nařízení výkonu trestu obecně prospěšných prací pro tohoto poskytovatele. Zpravidla se však trestaný člověk nejdříve dostaví za potenciálním poskytovatelem, domluví se s ním na možnosti vykonat pro něj soudem uložené práce a až poté je soudu probačním úředníkem zaslán návrh na nařízení výkonu prací pro danou obec, školu, domov pro seniory, správu zámku, zahrad či parků apod.

V praxi je tak na obci, zda bude bezplatných pracovních sil využívat. Může středisku PMS specifikovat svůj požadavek na podobu komunikace a nařizování výkonu prací (např. zda chce předem s odsouzeným osobně jednat), může s ohledem na vlastní provoz omezit přijímání »pracovníků« jen na určitý rozsah hodin, na určité roční období, vyloučit osoby, které se dopustily majetkových nebo násilných trestných činů atd.

Zřídkakdy se stává, že se obec stane příjemcem obecně prospěšných prací, aniž by se k tomu předem uvolila. Jak už ale bylo naznačeno, u obcí se předpokládá určitá společenská a veřejnosprávní role, a tak například soud, který propouští člověka z vězení »na podmínku«, může propuštěnému stanovit povinnost, aby ve zkušební době (max. sedm let) vykonal ve prospěch obce, ve které bude bydlet, určitý počet hodin prací.

Člověk, kterému byly uloženy obecně prospěšné práce, je musí vykonat osobně a bezplatně ve svém volném čase. K zahájení výkonu prací se k poskytovateli dostaví po nařízení výkonu trestu soudem v den stanovený (po dohodě s poskytovatelem) probačním úředníkem. Poskytovatel s odsouzeným na začátku spolupráce uzavírá písemnou dohodu, v níž jsou konkretizovány podmínky výkonu prací (poskytovatel může stanovit lhůtu, dokdy mají být práce vykonány) a v níž je zdůrazněno právo poskytovatele ukončit spolupráci, pokud odsouzený řádně nedochází apod. Poskytovatel také »pracovníka« poučí o bezpečnosti práce s ohledem na specifika činností, jejichž výkon bude zadávat.

Samotný výkon prací probíhá podle harmonogramu – tabulkového plánu, kam se zaznamenává domluva poskytovatele s odsouzeným na konkrétních dnech a hodinách výkonu prací a následně výkon daných hodin, případně absence a její zdůvodnění. Harmonogram skýtá poskytovateli (i odsouzenému a probačnímu úředníkovi) přehled, kdy přesně se odsouzený k výkonu prací dostaví, a představuje podklad pro řešení případného nedodržování docházky. Vést jej může zaměstnanec obecního úřadu, který přímo zadává odsouzenému práci. Záznamy do něj tak lze činit každodenně při kontrole vykonané práce aj. Pracovník PMS poskytuje poskytovateli po celou dobu podporu. V případě, že odsouzený řádně nevykonává uložené práce, přebírá komunikaci s odsouzeným ohledně nedodržování podmínek a může je řešit podáním návrhu soudu, aby odsouzenému uložil jiný trest. Na soud se může prostřednictvím probačního úředníka obrátit i poskytovatel. Jakmile je stanovený počet obecně prospěšných prací vykonán, zašle poskytovatel probačnímu úředníkovi har-monogram a hodnocení výkonu prací.

JAKÉ PRÁCE A JAK

Trestní zákoník vyjmenovává nejčastější podoby výkonu obecně prospěšných prací: Údržba veřejných prostranství, úklid a údržba veřejných budov a komunikací. Obce ovšem mohou využít odsouzené i k výkonu jiných činností. A pokud odsouzený umí například zdít či svařovat, rozumí dřevu, elektřině nebo třeba počítačům, mohou být zadávané práce takového charakteru, který odpovídá kvalifikaci nebo konkrétním dovednostem odsouzeného.

Přímé zadávání prací obvykle zajišťuje zaměstnanec obce, který »pracovníka« vybaví potřebným nářadím a pomůckami a jeho práci kontroluje. Práce lze zadávat také úkolově. S odsouzeným je možné domluvit se například tak, že bude natírat zábradlí nebo opravovat uvolněné dlaždice v chodnících a za vymezený odpracovaný úsek mu bude započten určitý počet hodin práce. Úkolové zadávání též snáze umožňuje výkon obecně prospěšných prací odsouzeným, kteří jsou přes týden v zaměstnání a čas na výkon obecně prospěšných prací mají jen o víkendech. Na pracovišti může proběhnout namátková kontrola ze strany poskytovatele, nebo probačního úředníka, který je prostřednictvím harmonogramu s plánem prací seznámen.

Obecně prospěšné práce představují pro obce možnost využití pracovních sil tam, kde je zrovna zapotřebí, aniž by za ně musely vynakládat finanční prostředky. Na druhou stranu mohou představitelé či zaměstnanci obce (např. odbor sociálních věcí) vnímat vykonávání prací jako přínosné pro konkrétního člověka, který se dopustil trestného činu. Obce se mohou samy aktivně obracet na místně příslušná střediska Probační a mediační služby ČR (www.pmscr.cz); ať už vedeny zájmem o »pracovníky« nebo pocitem, že by si měl konkrétní obyvatel obce odpracovat něco, co v obci provedl, či myšlenkou, že by jejich obyvateli obecně prospěšné práce prospěly, protože by mu např. ubraly čas na jiné, v obci negativně vnímané činnosti a mohly jej nasměrovat k něčemu lepšímu.

Poznámka

1) Trestní opatření jsou (spolu s výchovnými a ochrannými opatřeními) druhem sankcí, které mohou být uloženy mladistvým, tj. osobám mezi 15. a 18. rokem věku.

PETR KUBAČKA

právník

Co je rovněž dobře vědět

Trest obecně prospěšných prací představuje alternativní trest, který může soud uložit za přečin, tzn. za nedbalostní trestný čin a ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let. Nejčastěji je tento trest ukládán lidem, kteří nehradili výživné, řídili pod vlivem alkoholu, dopustili se výtržnosti nebo drobné krádeže. Trest může být uložen ve výměře od 50 do 300 hodin. Trestní opatření obecně prospěšných prací mohou být uložena mladistvým pachatelům za provinění odpovídající tzv. přečinům. Jsou ukládána v sazbě 50 až 150 hodin.

Společensky prospěšné činnosti (SPČ) patří mezi výchovné povinnosti, které mohou být uloženy mladistvým a dětem mladším patnácti let za jejich trestnou činnost. Výkon je omezen na max. čtyři hodiny denně a celkem lze uložit 60 hodin. SPČ mohou vedle soudů ukládat i státní zástupci. V praxi je běžné, že je vykonávají mladiství již v přípravné fázi trestního řízení, aby doložili, že mají zájem o nápravu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *