Radniční periodika po novele tiskového zákona

V srpnu, respektive v září tohoto roku schválily obě komory Parlamentu ČR návrh novely tiskového zákona, která zavádí částečnou regulaci radničních periodik. Pokud prezident republiky nevrátí zákon do Poslanecké sněmovny (která zrovna ani neexistuje), promítnou se novinky v horizontu několika málo...

V srpnu, respektive v září tohoto roku schválily obě komory Parlamentu ČR návrh novely tiskového zákona, která zavádí částečnou regulaci radničních periodik. Pokud prezident republiky nevrátí zákon do Poslanecké sněmovny (která zrovna ani neexistuje), promítnou se novinky v horizontu několika málo týdnů do každodenní praxe obcí a měst.

DVĚ VÝZNAMNÉ POVINNOSTI

Zmíněná novela tiskového zákona zavádí poměrně širokou definici tzv. periodického tisku územního samosprávného celku. V zásadě se jedná o ta tištěná periodika, která vydává buď územní samosprávný celek sám (obec, kraj, hl. město Praha nebo jeho městská část), popřípadě právnická osoba jím zřízená, založená nebo ovládaná anebo v podstatě jakákoli jiná třetí osoba, pokud tak činí na základě smlouvy uzavřené s územním samosprávným celkem. Periodikum územního samosprávného celku je tedy v zásadě jakákoli tiskovina, jestliže se na jeho vzniku a obsahu přímo či nepřímo podílí jakýkoli územní samosprávný celek a když je zároveň vydávána pod stejným názvem a v jednotné grafické úpravě nejméně dvakrát ročně.


Pro vydavatele radničních periodik novela tiskového zákona zavádí dvě významné povinnosti. Za prvé je třeba poskytovat čtenářům objektivní a vyvážené informace a za druhé je nutné poskytnout členům zastupitelstva přiměřený prostor pro uveřejnění jejich »sdělení«. Pouze druhou zmíněnou povinnost lze na vydavateli také vynutit, a to nejprve uplatněním nového institutu »žádosti o uveřejnění doplňující informa-ce« a v případě neúspěchu žalobou u soudu.

Co se týká první zmíněné povinnosti, inspiroval se vládní návrh novely rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. Vol 15/2006-20, vydaným ve věci vyváženosti a rovného přístupu kandidátů politických stran do veřejnoprávních médií. Právo na vyváženost informací totiž nelze chápat jako absolutní rovnost všech politických subjektů bez ohledu na jejich velikost a společenskou významnost, pokud jde o rozsah zveřejněných informací. Každému (myšleno zřejmě politické straně, respektive jejímu zástupci v zastupitelstvu obce) se ale musí dostat alespoň minimální šance ke své prezentaci tak, aby byl naplněn požadavek plurality politických názorů.

Přiměřený prostor pro vyjádření různých politických názorů je odůvodněn zejména tou skutečností, že radniční periodika představují službu veřejnosti, realizovanou navíc za veřejné prostředky. Veřejnost (tj. občané a občanská sdružení) ale ani po novele tiskového zákona nemá žádné »vynutitelné« právo do radničního periodika jakkoli přispívat, s výjimkou využití práva na odpověď a práva na dodatečné sdělení, které byly zakotveny v tiskovém zákoně již v roce 2000.

PRÁVO NA VYVÁŽENOST INFORMACÍ

Cílem v zákoně zakotvené povinnosti poskytovat veřejnosti objektivní a vyvážené informace je zamezit výslovnému zneužívání radničních periodik jednou politickou stranou nebo širším politickým uskupením, majícím v dané chvíli většinu v zastupitelstvu. Většinově prosazovaná či dokonce již přijatá rozhodnutí o správě věcí veřejných totiž nejsou zpravidla jediná možná či jediná správná a je proto na místě podporovat veřejnou diskusi o záležitostech dané obce.

Z uvedeného vyplývá, že při běžném chodu věcí by se názory (popřípadě i tváře) opozičních zastupitelů měly v budoucnosti objevovat na stránkách radničních periodik tak nějak »přiměřeně« bez většího úsilí opozičních zastupitelů už jen proto, že na pluralitě politických názorů je veřejný zájem.

PRÁVO NA ZVEŘEJNĚNÍ »DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE«

V případě, že sdělení některého zastupitele obce nebude zveřejněno ani do 3 měsíců od doručení příspěvku vydavateli (nebo v nejbližším čísle, je-li periodikum vydáváno v delším časovém intervalu), může se dotčený zastupitel obrátit na vydavatele a požadovat uveřejnění tzv. doplňující informace. Stejné právo zastupiteli přísluší, pokud jeho příspěvek uveřejněn v nějakém formátu sice byl, avšak podle jeho názoru mu nebyl poskytnut »přiměřený« prostor. Žádost o uveřejnění musí být písemná a musí být doručena vydavateli nejpozději do 3 měsíců od data uplynutí výše uvedené lhůty, jinak právo na uveřejnění doplňující informace zaniká.

Řekněme tedy, že obec vydává radniční periodikum 1x za dva měsíce, a to v lednu, březnu, květnu, červenci, září a listopadu. Pokud se zastupitel na vydavatele poprvé obrátí 10. února, je na zvážení vydavatele, zda jeho příspěvek, popřípadě v jakém »přiměřeném« rozsahu, otiskne v některém z následujících čísel, a to až do data 10. května, tj. v našem případě buď v březnovém, nebo květnovém čísle. Teprve když ani v květnovém čísle zastupitel svůj příspěvek nenajde, nebo jej tam najde nepřípustně zkrácený, může se podle § 11a zákona č. 46/2000 Sb. tiskového zákona, obrátit na vydavatele a uplatnit své právo na uveřejnění tzv. doplňující informace. Toto právo musí uplatnit u vydavatele nejpozději do 3 měsíců od uplynutí lhůty pro »dobrovolné« uveřejnění příspěvku zastupitele, tj. v našem případě do 10. srpna, jinak právo zaniká. Zákon dále výslovně stanoví, že zastupitel nemá právo na uveřejnění další doplňující informace k doplňující informaci.

Za předpokladu, že vše výše uvedené bude splněno, tedy že příspěvek zastupitele nebyl vydavatelem uveřejněn »dobrovolně« buď vůbec anebo byl nepřiměřeně zkrácen a zároveň zastupitel požádal o uveřejnění doplňující informace písemnou formou a ve správné lhůtě (tedy ani moc brzy, ani příliš pozdě), platí pro vydavatele § 13 až 15 tiskového zákona obdobně. Vydavatel je v takovém případě povinen uveřejnit doplňující informaci ve lhůtě 8 dnů ode dne doručení žádosti, respektive v nejbližším následujícím vydání stejného radničního periodika.

V našem případě, v závislosti na tom, kdy zastupitel uplatnil své právo na uveřejnění doplňující informace, musí vydavatel radničního periodika splnit svou povinnost plynoucí z tiskového zákona v červencovém nebo zářijovém čísle. Vydavatel je tentokrát povinen označit příspěvek zastupitele jako »doplňující informaci«, uvést jméno a příjmení zastupitele a také jej písemně informovat, ve kterém čísle dojde k uveřejnění doplňující informace. Konečně pokud zastupitel svou doplňující informaci v následujícím čísle od své žádosti o uveřejnění nenalezne, může se svého nároku na uveřejnění doplňující informace domáhat do 15 dnů u soudu. Uplynutím této lhůty jeho právo na uveřejnění doplňující informace zanikne.

 

Mgr. PETRA BIELINOVÁ
advokátka spolupracující s občanským sdružením Oživení

 

Cílem v zákoně zakotvené povinnosti poskytovat veřejnosti objektivní a vyvážené informace je zamezit výslovnému zneužívání radničních periodik jednou politickou stranou nebo širším politickým uskupením, majícím v dané chvíli většinu v zastupitelstvu.

Petra Bielinová se ve své advokátní praxi specializuje na oblast veřejné správy.

FOTO: ARCHIV

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *