Zapojení občanů do tvorby rozpočtu jako lék na ekonomickou krizi

Participativní rozpočet chce zapojit občany do tvorby rozpočtu. Občané diskutují o konkrétních projektech, rozhodují o realizaci těch nejzajímavějších a následně určují a prosazují ty, které budou podpořeny z obecního rozpočtu.

Jeden z nástrojů, jak zvýšit zájem občanů o veřejné dění, je participativní rozpočet. Jeho historie není až tak krátká. První participativní rozpočet byl zaveden v obtížných ekonomických podmínkách, ve městě zavaleném sociálními problémy a korupčními vazbami – v brazilském Porto Alegre na konci 80. let. Protože se tento proces zatažení občanů do veřejných záležitostí osvědčil, rozšířil se do dnešní doby do téměř 3 000 měst, obcí a čtvrtí po celém světě. Jeho přínos k rozvoji demokracie a nezanedbatelné přínosy sociální ocenila jak OSN, tak i Světová banka, které považují participativní rozpočet za nástroj dobré praxe.

I u našich sousedů na Slovensku najdeme příklady – ať se již jedná o Bratislavu, bratislavskou čtvrť Nové Mesto, Banskou Bystrici či Rožumberok. Ještě více příkladů bychom našli v Polsku, o zemích na západ od nás ani nemluvě (Lisabon, Cordoba, pařížská St. Denis, Esslingen…).

Participativní rozpočet předpokládá přímou účast občanů na tvorbě a realizaci části rozpočtu obce. Obvykle se začíná s fixní částkou, která je následně navýšena na 1% rozpočtu. V Porto Alegre nyní občané rozhodují o 20 % rozpočtu, přičemž je tento nástroj rozšířen i na úrovni celých brazilských států.

KLÍČOVÉ JE ROZHODNUTÍ ZASTUPITELSTVA

Jak celý proces probíhá? Každé město je trošku jiné, ale přece jen existují standardy (sepsané i OSN). Základem je závazek zastupitelstva aplikovat participativní rozpočet, schválení pravidel a zásad procesu. Důležitou součástí jsou veřejná shromáždění, ve kterých se mohou tvořit komunity dle zájmů (senioři, zelené město, cyklisté, kultura), příp. se postupuje dle čtvrtí, ulic. V nich se následně předkládají rozpočtové priority, které mohou mít i podobu konkrétních projektů, často i s podílem dobrovolnické práce, což je poměrně časté právě na Slovensku. V některých obcích se klade důraz na dosažení konsenzu, někdy se provádí různě odstupňované hlasování, při kterém se využívají i možnosti hlasování přes internet. A někde jsou ještě dál a pomocí participativního rozpočtu stanovují nejen projekty na příští rok, ale plánování v delším časovém horizontu, např. požadavkem posílení výdajů v sociální oblasti.

Participativní rozpočet rozhodně není nástrojem mocenského soupeření mezi zastupiteli a občany. Naopak, stává se nástrojem komunikace, hledání konsenzu, obroušení sporů a napětí. Přináší také silnější identifikaci s obcí, nárůst zájmu občanů o veřejné dění, protože se nejedná o anketu, jejíž výsledky se někde ztratí, ale o jasně stanovený, závazný proces s procesem a časovým horizontem. Participativní rozpočet předpokládá naprostou transparenci, není proto divu, že je také považován za dobrý protikorupční nástroj. Právě to se totiž ukázalo v nelehkých brazilských podmínkách. Nejenže se o všech jednáních vedou jasné záznamy a často se také natáčejí, hlasování apod. je veřejně dostupné. Participativní rozpočet je navíc možno spojit s tzv. systémem Open Data (Otevřená data), který usilovně prosazuje také EU. Open Data nejenže jasně rozčleňují rozpočet, který může být často i pro odborníky naprosto nesrozumitelný, ale také transparentně vykazují rozhodovací procesy, výsledky hlasování, včetně zveřejňování smluv.

Zastupitelé si někdy stěžují, že občané netuší, kam sahají jejich možnosti a kdy už je zodpovědný např. kraj, občané nevědí, jak omezené jsou možnosti především menších obcí. Právě participativní rozpočet umožňuje, aby se jak občané, tak zastupitelé lépe pochopili a společně hledali pro rozvoj obce jen to nejlepší. Netřeba zdůrazňovat, že ti, kteří v dané obci tento nástroj zavedli, se obvykle těší značné popularitě, což se dále projevuje i na jejich podpoře ve volbách.

ILONA ŠVIHLÍKOVÁ

VŠ mezinárodních a veřejných vztahů v Praze

Kde získat více informací?

Občanské sdružení Alternativa Zdola nabízí možnost seminářů a diskusí k tomuto tématu. S blížícími se komunálními volbami jsme oslovováni nejen různými politickými stranami, ale také nezávislými hnutími z celé republiky. Pokud Vás participativní rozpočet zaujal, můžete se na nás obrátit na info@alternativazdola.cz, případně se podívat na web www.participativnirozpocet.cz.

Participativní rozpočet využívají ve Francii gymnázia

Vedení mnoha francouzských gymnázií využívají již od roku 2005 metody participativního rozpočtu k rozhodování o podpoře drobných investičních akcí nebo sportovních, kulturních či vzdělávacích aktivit. Do rozhodovacího procesu jsou zapojeni zaměstnanci školy, studenti a jejich rodiče. Účastníci celého procesu doposud rozhodli o realizaci několika stovek nejrůznějších projektů, od odhlučnění jídelen, zavedení systému rekuperace dešťové vody, instalace solárních panelů, zkvalitnění nabídky obědů, rozšíření sborovny, zvelebení vstupních prostor, založení školní zahrady, nákup laviček. Zájem je o jazykové a kulturní pobyty, vzdělávací výjezdy, zájmové kluby, nákup hudebních nástrojů a dalšího nejrůznějšího vybavení pro potřeby výuky anebo automatů na čerstvé ovoce. Prosadily se i aktivity podporující zaměstnanost absolventů (projekty podporující spolupráci lyceí a potenciálních zaměstnanců) a humanitární pomoc. K participativnímu rozpočtu mají vypracovanou jednotnou metodiku.

Proces má v každém gymnáziu čtyři fáze:

Při prvním setkání na půdě školy je představen celý proces a účastníci jsou rozděleni do skupin, ve kterých přemýšlejí o vhodných návrzích.

V následujících týdnech zaměstanci zřizovatele a donátora financí tvoří rozpočty, zkoumají technickou proveditelnost.

Na druhém setkání ve škole jsou představeny závěry úředníků a po diskusi je o jednotlivých projektech hlasováno. Výsledek hlasování je ohlášen ještě na tomto setkání.

Volení zástupci kraje schválí financování akcí.

Počet účastníků rok od roku stoupá. Závěry z prvních let zapojování občanů jsou velmi povzbudivé. Dle dostupných materiálů jsou patrné pozitivní přínosy – zřizovatel lépe reaguje na potřeby jednotlivých škol, jejich zaměstanců a studentů a zpřehledňuje jindy nesrozumitelné rozpočty. Účastníci se více zajímají o průběh celé akce a o její financování.

/sk/

Proces veřejného zvažování projektů v bratislavské městské části Nové Mesto. Občané mají možnost se k jednotlivým problémům projektů vyjádřit a veřejně je vyhodnotit. Jednotlivé aspekty projektů jsou zvažovány ze všech stran.

ILUSTRAČNÍ FOTO: TOMÁŠ VOKOUN

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *