Povinné třídění biologicky rozložitelného komunálního odpadu: Je pro obce přínosem, nebo zátěží?

Povinný sběr biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) se v obcích rozběhl od 1. dubna. Z průzkumu, který provádělo České ekologické manažerské centrum (CEMC) mezi 607 obcemi z celé České republiky, vyplývá, že pro většinu obcí není třídění BRKO žádnou novinkou. Územní samosprávné celky se shodují v tom, že bioodpad je surovina, která by měla byt tříděna, zpracována a následně využita převážně v místě jejího vzniku, tedy na zahrádkách nebo ve spolupráci s místními zemědělci. Obce se dále domnívají, že využití rostlinných odpadů v zemědělství komplikuje zbytečná byrokracie. Jako další problém uvádějí nedostatečnou čistotu sběru BRKO a malou osvětu široké veřejnosti.

Téměř 70 % obcí uvedlo, že třídění BRKO zajišťovalo už i dříve. V tomto ohledu obce dosud využívaly převážně sběrné dvory (29 %), hnědé popelnice (30 %), kompostéry poskytnuté obcí (17 %) a komunitní (obecní) kompostárny (10 %).

Zanejvětší přínos nové povinnosti obce považují možnost „znovuvyužití přírodního zdroje (kompostu)“ (62 %). Přínos pro necelých 30 % obcí představuje „prodloužení životnosti skládek“ a „snížení nákladů na odpadové hospodářství“.

Třídění BRKO bude obce něco stát. Výhodu budou mít obce, jimž se podaří přesvědčit občany, aby své bioodpady v co největší míře zužitkovali sami. Řada obcí již pořídila pro občany kompostéry. Obce bude třídění BRKO stát v průměru 97 Kč na obyvatele a rok, ukázal průzkum. Čím bude obec větší, tím budou náklady nižší. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že 70 %dotázaných  obcí uvedlo, že náklady nezjišťovalo nebo je nezná, tudíž je nutné považovat průměrnou hodnotu za orientační. Minimum obcí (10 %) dále uvedlo, že tyto náklady hodlá promítnout do poplatků za odpady. Polovina obcí o zavedení poplatků letos neuvažuje, ale v budoucnu to nevylučuje.

Nová vyhláška Ministerstva životního prostředí určila několik způsobů, které obce mohou využít pro splnění zákonné povinnosti. Z průzkumu vyplynulo, že malé (do 500 obyvatel) a střední obce (do 3000 obyvatel) převážně volí jeden způsob. Naopak obce do 20 tisíc obyvatel a obce s více než 20 tisíci obyvatel volí především kombinace. Můžeme konstatovat, že pytlový sběr je vůbec nejméně využívaný způsob třídění BRKO. Jako nejběžnější způsoby třídění BRKO obce volí:

Obce do 500 obyvatel: velkoobjemové kontejnery  (27 %), sběrné nádoby– hnědé popelnice (17 %), komunitní kompostování (13 %).

Obce do 3000 obyvatel: velkoobjemové kontejnery (22 %), sběrné nádoby  – hnědé popelnice (16 %), komunitní kompostování (12 %).

Obce do 20 tis. obyvatel: kombinace: sběrný dvůr/velkoobjemový kontejner/sběrné nádoby (16 %), kombinace: sběrný dvůr/sběrné nádoby (13 %), (hnědé popelnice (13 %), sběrný dvůr (11 %).

Obce nad 20 tis. obyvatel: kombinace: sběrný dvůr/sběrné nádoby (29 %) nebo kombinace: sběrný dvůr/velkoobjemový kontejner/sběrné nádoby (20 %).

Důležitou roli úspěšného třídění BRKO budou hrát dostatečné kapacity na jeho zpracování. Polovina obcí uvedla, že v jejich lokalitě jsou kapacity dostatečné. Necelých 20 % obcí naopak ve svém okolí dostatečné kapacity nemá. Dále 30% obcí uvádí, že tuto skutečnost neumí posoudit nebo neví.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) pro obce připravilo vzorovou obecně závaznou vyhlášku obce k nakládání s odpadem. Dobrou zprávou pro MŽP je, že 65 % obcí ji hodlá využít. Pouhých 15 % obcí o vyhlášce neví.

Operační program Životní prostředí (OPŽP) bude hrát i v příštích letech významnou roli. Více než polovina obcí hodlá požádat o dotaci. Na zlepšení systému třídění odpadů v obci chce o dotaci požádat 38 % obcí a dále 24 % obcí uvádí, že by rády zažádaly o dotaci z OPŽP pro jiný účel (například čistička odpadních vod, vodovod, energetické úspory apod.).

Významnou roli v informování o nové povinnosti obcí sehrála odborná tištěná a elektronická média. Tento zdroj označilo 56 % obcí. Druhým nejčastěji označovaným zdrojem byl „úředník státní správy“ (40 %) a masmédia (35 %). „Svaz, kterého je obce členem“, označilo jako zdroj informací 23 % obcí.

Obce měly možnost se vyjádřit, co je v oblasti životního prostředí trápí. Nejčastěji zmiňovaly například pálení rostlinných zbytků nebo absenci čistírny odpadních vod. Nutno podotknout, že zákon o ovzduší umožňuje obcím pálení zakázat, pokud zajistí jiný způsob pro odstranění rostlinných zbytků. Povinné třídění BRKO tak může obecně přispět ke zlepšení kvality ovzduší. Z pohledu třídění BRKO je nutné vzít v potaz, že se venkov, resp. životní styl na venkově, mění, a to zejména v okolí velkých aglomerací. Jeden respondent výstižně poznamenal, že občané nechtějí kompostovat, ale potřebují se zbavit trávy.

Která klíčová sdělení obcí z výsledků průzkumu vyplynula?

Obce do 500 obyvatel:

• Pro malé obce vesnického typu je třídění BRKO pravděpodobně nevhodné a neekonomické. Naprostá většina obyvatel tento odpad likviduje ve vlastních kompostech na zahrádkách.

• Nový systém boří dlouholetou snahu obcí vést občana ke kompostování a vracení složky bio do půdy.

• Zvýšení nákladů na odpadové hospodářství, hrozí nebezpečí zvýšení černých skládek.

• Třídění a využití BRKO by mělo probíhat v místě vzniku.

• Zajistit legislativně povinnost provozovatelů bioplynek odebírat od obcí BRKO.

• Domácí kompostování (v kompostérech) je to nejefektivnější třídění BRKO, byť není zákonem o odpadech, resp. vyhláškou MŽP podporováno.

• Nejtěžší bude naučit třídění občany, obzvlášť na vesnicích, kde se stále praktikuje spalování na zahradách.

Obce od 500 do 3000 obyvatel:

• Finanční zatížení pro malé obce.

• Na vesnici, kde má převážná většina obyvatel vlastní kompost, je třídění BRKO zbytečnou zátěží pro obec.

• Základem má být zpracování BRKO přímo u původce odpadu (občana) s následným využitím kompostu na zahrádce. BRKO je tedy surovina, která by měla zůstat v místě vzniku a znovu se používat. BRKO by se tak měl zužitkovat na zahrádkách v kompostech a ve spolupráci s místními zemědělci.

• Lidé nemají zájem o kompostování, ale o zbavení se trávy, zbytků květin, plevele, a to pokud možno zadarmo. Chybí dostatečná informační kampaň široké veřejnosti v ČR.

• Malá připravenost a informovanost (kampaň) na poslední chvíli.

• BRKO je dále využitelná komodita, což by se mělo odrazit v ceně svozu. Obec by měla za BRKO dostat zaplaceno, a ne za likvidaci draze platit.

• Neukáznění občané do BRKO vhazují i jiný odpad, než který do něj patří.

• Třídění BRKO by se mělo týkat především měst, ne malých obcí, kde většinou obyvatelé kompostují sami.

Obce od 3000 do 20 000 obyvatel:

• Problém se zajištěním čistoty sběru BRKO, tedy i naučit občany dávat do BRKO opravdu jen to, co tam patří.

• Řada lidí přestane doma kompostovat, protože je to pohodlnější.

• Vysoké náklady na svoz, tj. celkové náklady se rozhodně nesníží.

• Z pohledu ceny skládkovného se intenzivní třídění BRKO zatím nevyplatí.

• BRKO by se měly především zpracovat v místě svého vzniku.

• Další povinnosti pro obce bez zajištění dostatečné kapacity na zpracování BRKO.

• Zbytečná byrokracie, která komplikuje následné využití rostlinného odpadu z veřejné zeleně v zemědělství.

• Podporovat domácí kompostování (kompostéry).

Obce nad 20 000 obyvatel:

• Nepřipravené kapacity na zpracování BRKO, problémy s využitím kompostu či digestátu.

• Problematický odbyt kompostu.

• Potřebnost zajistit odbyt a využití BRKO u zemědělců (v současné době pro zemědělce složitá legislativa).

• Lidé s nástupem třídění BRKO málo kompostují na svých zahradách. Neplatí pro ty, kterým byly poskytnuty dotované kompostéry. Kompostéry však nepatří mezi vyjmenované způsoby třídění BRKO v obcích dle platné vyhlášky MŽP.

• Přistavené kontejnery obsahují značnou příměs komunálních odpadů, proto dochází k jejich redukci.

• Vyšší náklady na odpadové hospodářství.

/zr/

FOTO: V Supíkovicích na Jesenicku loni v září otevřeli novou kompostárnu, kterou nechalo vybudovat Sdružení měst a obcí Jesenicka. Bude se v ní zpracovávat rostlinný odpad z bezmála celého okresu.

Foto: archiv