Povinný sběr biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) se v obcích rozběhl od 1. dubna. Z průzkumu, který provádělo České ekologické manažerské centrum (CEMC) mezi 607 obcemi z celé České republiky, vyplývá, že pro většinu obcí není třídění BRKO žádnou novinkou. Územní samosprávné celky se shodují v tom, že bioodpad je surovina, která by měla byt tříděna, zpracována a následně využita převážně v místě jejího vzniku, tedy na zahrádkách nebo ve spolupráci s místními zemědělci. Obce se dále domnívají, že využití rostlinných odpadů v zemědělství komplikuje zbytečná byrokracie. Jako další problém uvádějí nedostatečnou čistotu sběru BRKO a malou osvětu široké veřejnosti.
Téměř 70 % obcí uvedlo, že třídění BRKO zajišťovalo už i dříve. V tomto ohledu obce dosud využívaly převážně sběrné dvory (29 %), hnědé popelnice (30 %), kompostéry poskytnuté obcí (17 %) a komunitní (obecní) kompostárny (10 %).
Zanejvětší přínos nové povinnosti obce považují možnost „znovuvyužití přírodního zdroje (kompostu)“ (62 %). Přínos pro necelých 30 % obcí představuje „prodloužení životnosti skládek“ a „snížení nákladů na odpadové hospodářství“.
Třídění BRKO bude obce něco stát. Výhodu budou mít obce, jimž se podaří přesvědčit občany, aby své bioodpady v co největší míře zužitkovali sami. Řada obcí již pořídila pro občany kompostéry. Obce bude třídění BRKO stát v průměru 97 Kč na obyvatele a rok, ukázal průzkum. Čím bude obec větší, tím budou náklady nižší. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že 70 %dotázaných obcí uvedlo, že náklady nezjišťovalo nebo je nezná, tudíž je nutné považovat průměrnou hodnotu za orientační. Minimum obcí (10 %) dále uvedlo, že tyto náklady hodlá promítnout do poplatků za odpady. Polovina obcí o zavedení poplatků letos neuvažuje, ale v budoucnu to nevylučuje.
Nová vyhláška Ministerstva životního prostředí určila několik způsobů, které obce mohou využít pro splnění zákonné povinnosti. Z průzkumu vyplynulo, že malé (do 500 obyvatel) a střední obce (do 3000 obyvatel) převážně volí jeden způsob. Naopak obce do 20 tisíc obyvatel a obce s více než 20 tisíci obyvatel volí především kombinace. Můžeme konstatovat, že pytlový sběr je vůbec nejméně využívaný způsob třídění BRKO. Jako nejběžnější způsoby třídění BRKO obce volí:
Obce do 500 obyvatel: velkoobjemové kontejnery (27 %), sběrné nádoby– hnědé popelnice (17 %), komunitní kompostování (13 %).
Obce do 3000 obyvatel: velkoobjemové kontejnery (22 %), sběrné nádoby – hnědé popelnice (16 %), komunitní kompostování (12 %).
Obce do 20 tis. obyvatel: kombinace: sběrný dvůr/velkoobjemový kontejner/sběrné nádoby (16 %), kombinace: sběrný dvůr/sběrné nádoby (13 %), (hnědé popelnice (13 %), sběrný dvůr (11 %).
Obce nad 20 tis. obyvatel: kombinace: sběrný dvůr/sběrné nádoby (29 %) nebo kombinace: sběrný dvůr/velkoobjemový kontejner/sběrné nádoby (20 %).
Důležitou roli úspěšného třídění BRKO budou hrát dostatečné kapacity na jeho zpracování. Polovina obcí uvedla, že v jejich lokalitě jsou kapacity dostatečné. Necelých 20 % obcí naopak ve svém okolí dostatečné kapacity nemá. Dále 30% obcí uvádí, že tuto skutečnost neumí posoudit nebo neví.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) pro obce připravilo vzorovou obecně závaznou vyhlášku obce k nakládání s odpadem. Dobrou zprávou pro MŽP je, že 65 % obcí ji hodlá využít. Pouhých 15 % obcí o vyhlášce neví.
Operační program Životní prostředí (OPŽP) bude hrát i v příštích letech významnou roli. Více než polovina obcí hodlá požádat o dotaci. Na zlepšení systému třídění odpadů v obci chce o dotaci požádat 38 % obcí a dále 24 % obcí uvádí, že by rády zažádaly o dotaci z OPŽP pro jiný účel (například čistička odpadních vod, vodovod, energetické úspory apod.).
Významnou roli v informování o nové povinnosti obcí sehrála odborná tištěná a elektronická média. Tento zdroj označilo 56 % obcí. Druhým nejčastěji označovaným zdrojem byl „úředník státní správy“ (40 %) a masmédia (35 %). „Svaz, kterého je obce členem“, označilo jako zdroj informací 23 % obcí.
Obce měly možnost se vyjádřit, co je v oblasti životního prostředí trápí. Nejčastěji zmiňovaly například pálení rostlinných zbytků nebo absenci čistírny odpadních vod. Nutno podotknout, že zákon o ovzduší umožňuje obcím pálení zakázat, pokud zajistí jiný způsob pro odstranění rostlinných zbytků. Povinné třídění BRKO tak může obecně přispět ke zlepšení kvality ovzduší. Z pohledu třídění BRKO je nutné vzít v potaz, že se venkov, resp. životní styl na venkově, mění, a to zejména v okolí velkých aglomerací. Jeden respondent výstižně poznamenal, že občané nechtějí kompostovat, ale potřebují se zbavit trávy.
Která klíčová sdělení obcí z výsledků průzkumu vyplynula?
Obce do 500 obyvatel:
Obce od 500 do 3000 obyvatel:
Obce od 3000 do 20 000 obyvatel:
Obce nad 20 000 obyvatel:
/zr/
FOTO: V Supíkovicích na Jesenicku loni v září otevřeli novou kompostárnu, kterou nechalo vybudovat Sdružení měst a obcí Jesenicka. Bude se v ní zpracovávat rostlinný odpad z bezmála celého okresu.
Foto: archiv