Rekreační plavba láká stále více lidí, počet nehod zůstává nízký

Na řekách a vodních nádržích každoročně přibývá rekreačních uživatelů – plavců, kanoistů, paddleboardistů, jachtařů i provozovatelů motorových člunů nebo vodních skútrů. Přesto zůstává počet plavebních nehod velmi nízký. Státní plavební správa (SPS) jich za loňský rok evidovala 21, letos zatím šest. K bezpečnosti přispívá kombinace plavebního dozoru, spolupráce SPS, Policie ČR a Vodní záchranné služby (VZS) i dlouhodobá osvěta.

Na vodních cestách platí zákonem stanovená pravidla. Kromě jejich dodržování je pro bezpečný pohyb na vodě nezbytné sledovat okolí, přizpůsobit rychlost, respektovat ostatní a před vyplutím si ověřit aktuální informace o provozu. Samozřejmostí je kontrola technického stavu plavidla, sledování předpovědi počasí a vodních stavů. Za plavby nesmí být vůdce plavidla ani další osoby podílející se na jeho obsluze pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.

U dětí, neplavců a při zhoršených podmínkách jsou nezbytné záchranné vesty. Motorová plavidla musí přizpůsobit nejen rychlost, ale i způsob plavby, aby nevytvářela zbytečně silné vlnobití. V blízkosti břehů, přístavišť, pláží, vývazišť nebo menších plavidel je nutné zpomalit. Pro všechna plavidla včetně vodních skútrů platí do vzdálenosti 25 metrů od břehu nejvyšší rychlost 10 km/h, na vodních nádržích až do vzdálenosti 50 metrů od břehu nebo od vyznačených koupacích prostor.

„Na vodě nejste nikdy sami a i tady platí pro všechny stejná pravidla. Z našich zkušeností i statistik vyplývá, že navzdory rostoucímu provozu se většina lidí na vodě chová zodpovědně a ohleduplně,“ upozorňuje Klára Kroupa Němcová, ředitelka Státní plavební správy. Bezpečnému pohybu na vodě se SPS věnuje ve své kampani Na vodě v pohodě.

Vymezené plochy pro odlišné aktivity

SPS vymezuje uzavřené plochy pro koupání, prostory pro vodní lyžování i plochy určené pro sportovní provoz vodních skútrů a dalších rychlých plavidel. Tyto prostory oddělují jednotlivé aktivity a pomáhají předcházet nebezpečným situacím. Rozhodující jsou bóje, plavební značení a informace přímo na místě.

„Policisté Poříčního oddělení Slapy jsou během celé sezóny denně na vodě, dohlížejí na bezpečnost plavebního provozu, provádějí kontroly plavidel a pomáhají řešit rizikové situace. Naším cílem není jen postihovat přestupky, ale především předcházet nehodám a přispívat k tomu, aby se všichni mohli bezpečně vrátit domů,“ uvádí David Bernard, vedoucí Poříčního oddělení Slapy.

Při nehodě je rozhodující rychlá reakce

Dojde-li na vodě k nehodě, je nejdůležitější zabránit dalšímu ohrožení, poskytnout nebo přivolat pomoc a splnit zákonnou oznamovací povinnost vůči Státní plavební správě. Oznámit je třeba také překážky na vodní cestě, poškozené plavební značení či únik látek ohrožujících ostatní uživatele či životní prostředí.

„Vodní záchranná služba působí na 17 významných přehradách. Kromě poskytování zdravotnické pomoci zajišťuje i pomoc technickou, a to zejména lodím v nouzi, při poruše motoru nebo při nasednutí plachetnice na dno,“ vysvětluje David Smejkal, prezident Vodní záchranářské služby.

Aktuální informace pomáhají prevenci

Bezpečnou plavbu usnadňují také digitální nástroje. Český portál LAVDIS nabízí aktuální informace o vodních stavech, provozu plavebních komor, omezeních, výstrahách, plavebním značení nebo vymezených plochách pro rekreační aktivity. Pro delší či přeshraniční plavby je k dispozici evropský portál EuRIS, který zpřístupňuje informace o 16 tisících kilometrech vodních cest ve 13 evropských státech. Oba portály slouží jako důležitá pomůcka, nenahrazují povinnost sledovat plavební značení a situaci na vodní cestě.*

/tz/