Je možné z hlediska zákona na ochranu osobních údajů uvádět rodná čísla v dražebních listinách u veřejných dražeb obecního majetku? Používání rodných čísel upravuje zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Podle ust. § 13 odst. 9 tohoto...
Je možné z hlediska zákona na ochranu osobních údajů uvádět rodná čísla v dražebních listinách u veřejných dražeb obecního majetku?
Používání rodných čísel upravuje zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Podle ust. § 13 odst. 9 tohoto zákona je jediným oprávněným užívat nebo rozhodovat o využívání rodného čísla pouze fyzická osoba, jíž bylo rodné číslo přiděleno, nebo její zákonný zástupce. Další využívání rodného čísla řeší ust. § 13c tohoto zákona.
Podle něj lze rodné číslo využívat pouze:
jde-li o činnost ministerstev, jiných správních úřadů, orgánů pověřených výkonem státní správy, soudů, vyplývající z jejich zákonem stanovené působnosti, nebo notářů pro potřebu vedení Centrální evidence závětí,
stanoví-li tak zvláštní zákon,
se souhlasem osoby, jíž bylo rodné číslo přiděleno, nebo jejího zákonného zástupce.
První možnost se na dražebníka nevztahuje, neboť nevystupuje v pozici žádného z výše uvedených orgánů státní správy. Aby bylo možné posoudit druhou možnost, je třeba provést analýzu ust. § 11 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů v návaznosti na stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen Úřad). Podle ust. § 11 zákona o veřejných dražbách je dražebník povinen označovat osoby způsobem vylučujícím záměnu. Tuto povinnost však lze podle názoru Úřadu splnit i jiným způsobem než označením osoby jejím rodným číslem. Podle stanoviska Úřadu plně postačuje pro označení osoby způsobem vylučujícím záměnu uvést jméno, příjmení, datum narození a bydliště.
Protože zákon o veřejných dražbách výslovně nestanoví povinnost označovat osoby jejich rodným číslem, nelze ho zařadit mezi zvláštní zákony. Zároveň je předpoklad, že dražebníci nemají písemný souhlas osob, jichž se dražba dotýká a jsou uvedeny v těchto listinách, s použitím jejich rodného čísla, tudíž ani zde nebude naplněn důvod pro používání rodných čísel.
Podle názoru Úřadu je užívání rodného čísla při označování osob při dražbách podle zákona o veřejných dražbách v rozporu se zákonem o evidenci obyvatel, resp. se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.
V souvislosti s dražebními listinami je třeba specifikovat, kterých se používání rodných čísel týká. Jedná se zejména o ty listiny, které musí být zveřejněny ve veřejně přístupném systému na centrální adrese, tedy zejména dražební vyhlášku a protokol o provedené dražbě. Za případná pochybení související se zveřejňováním rodných čísel nese odpovědnost ten, kdo rodná čísla zveřejní. V tomto případě tedy Česká pošta, která je provozovatelem centrální adresy. Dražebník se tak dle názoru Úřadu v případě, že v listinách budou rodná čísla uvedena, vystavuje riziku, že mu pracovníci centrální adresy odmítnou tyto listiny zveřejnit.
V ostatních listinách, které dražebník nikde nezveřejňuje, je možné rodné číslo uvést. Jde o čestné prohlášení účastníka dražby, které zároveň se Seznamem účastníků zůstává u dražebníka ve spisu dražby. Sporný z pohledu uvedení rodného čísla se jeví nabývací titul Potvrzení o nabytí vlastnictví, který vyhotovuje dražebník a zároveň jeden stejnopis zasílá na příslušné katastrální pracoviště s žádostí o zapsání nového vlastníka do katastru nemovitostí.
Zatím bohužel nedošlo u této listiny k vyjasnění použití rodného čísla u vydražitele jako nového vlastníka předmětu dražby mezi Úřadem pro ochranu osobních údajů a Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním. Pro zapsání nového vlastníka do katastru nemovitostí totiž katastrální pracoviště požaduje jeho identifikaci rodným číslem.
Ing. ZDEŇKA NIKLASOVÁ
ředitelka odboru veřejných dražeb Ministerstvo pro místní rozvoj
