Biologové zkoumají ryby a obojživelníky v tůních bohumínského lesoparku Na Panském

V bohumínském lesoparku Na Panském probíhá monitoring ichtyofauny. Odborníci zjišťují, které druhy ryb se zabydlely v soustavě tůní, kterou město před pěti lety vytvořilo jako součást přírodního areálu. Výsledky napoví, zda a jakým způsobem má radnice do dalšího vývoje lokality zasahovat. S tímto projektem Bohumín a jeho tehdejší starosta Petr Vícha zvítězili v kategorii Ekologický projekt roku soutěže Komunální projekt roku 2022.

Lesopark Na Panském v Bohumíně vybudovali v roce 2021 za dálničním přivaděčem mezi Novým Bohumínem a osadou Nová Ves. Na třináctihektarové ploše město dalo vysadit čtyři tisíce stromů a keřů a vznikla tam i soustava tůní. Území je kromě sečení luk ponecháno samovolnému vývoji s minimálním ovlivněním člověkem. Zhlédněte videomedailonek tohoto projektu, který se stal vítězem kategorie Ekologický projekt roku soutěže Komunální projekt roku 2022, viz zde: https://komunalniprojektroku.cz/video-galerie/komunalni-projekt-roku-2022/ .

„Nechali jsme vodním plochám čas, aby se v nich usadil život. Lidé mohou na hladině té největší vídat labutě, žijí tu žáby a další drobní živočichové. O rybách dosud nemáme detailní přehled. Proto jsme oslovili specialisty, aby zjistili, zda se tu zabydlely a v jakém počtu,“ vysvětluje Rostislav Palán z odboru životního prostředí a služeb bohumínské radnice. Dodává, že pozorování se zaměří i na obojživelníky.

Biologové už rozmístili v pěti největších tůních vrše, tedy živolovné pasti. K nim se uvazují prázdné uzavřené PET lahve, které slouží jako plováky. „Jde o metodu využívanou mimo jiné i Agenturou ochrany přírody a krajiny. Jako návnadu používáme kuřecí játra, jejichž pach láká živočichy. Vrše necháváme ve vodě po dobu 48 hodin. Odchycené druhy následně zadokumentujeme a pustíme zpět,“ popisuje autorizovaný biolog Adrián Czernik.

Ačkoliv je průzkum na samém začátku, odborníci už Na Panském zaznamenali střevličku východní, drobnou rybu původem z Asie. Jde o invazní druh vyskytující se právě ve stojatých vodách s vodní vegetací.

Město do tůní v lesoparku ryby cíleně nevysazovalo. Způsob, jakým se do lokality dostaly, není jednoznačně prokazatelný. Podle odborníků jde často o „kyblíkovou“ cestu, kdy lidé nosí k vodním plochám ryby odjinud. Možností je také šíření z okolních toků při záplavách. Teoreticky mohou jikry přenášet vodní ptáci. Přímé důkazy, že se takto osidlují nové tůně, jsou však zatím omezené.

Průzkum nezahrnuje jen lesopark Na Panském. Odborníci zamíří také do Gliňoče, přírodního areálu s rybníky a mokřady v městské části Skřečon. „Mezi rybáři se traduje, že na Gliňoči žije dvoumetrový bílý sumec, což je taková místní legenda. Nás zajímá skutečná struktura populace,“ objasňuje Rostislav Palán.

Biologové se budou do terénu vracet opakovaně v průběhu října. „Počasí nám nyní hraje do karet, v létě nebyly podmínky kvůli suchu příznivé,“ doplňuje Rostislav Palán.

Na monitoring naváže odborné vyhodnocení. Celá zakázka vyjde přibližně na 60 tisíc korun. Výsledky průzkumu pomohou určit, jak o soustavy vodních ploch dále pečovat. Podle dodaných dat pracovníci odboru životního prostředí zváží, zda je potřeba osazenstvo nějak regulovat, například pokud by tam převládaly invazní nepůvodní druhy. K případným zásahům přistoupí jen v případě, že budou pro zachování biodiverzity nutné.

/tz, red/*

Snímky: město Bohumín