Z hlediska implementace prostředků EU se podle vlády jako problematická jeví i povinnost stanovit snížené odvody pouze ve formě procentního rozpětí z celkové výše dotace či z částky, ve které byla porušena rozpočtová kázeň.
Podle vyjádření Radka Ležatky z Ministerstva financí (MF) pro měsíčník Moderní obec »v některých případech bylo shledáno povinné využití procentního rozpětí jako nevyhovující (např. v oblasti veřejných zakázek spolufinancovaných z rozpočtu EU, kdy jsou sazby finančních oprav/odvodů za porušení pravidel pro zadávání stanoveny ze strany EK fixní formou)«. Vláda proto ministru financí uložila příslušnou úpravu zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, předložit do konce letošního března. Poskytovatel dotace by nově mj. mohl nevyplatit část dotace při porušení jakéhokoliv z pravidel, podle nichž byla poskytnuta dotace spolufinancovaná z rozpočtu EU.
PAUŠÁLNÍ SAZBY BY BYLY ADMINISTRATIVNĚ SNAZŠÍ
Romana Smetánková, senior manažerka společnosti Ernst & Young pro služby veřejneho sektoru, a Ondřej Hartman, manažer společnosti Ernst & Young pro služby veřejneho sektoru, na žádost o první komentář k chystaným změnám uvedli, že v případě připravované novelizace zákona č. 218/2000 Sb. zatím pro zevrubnější vyjádření chybí více informací. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů byl vládě již předložen (k datu uzávěrky vládou neprojednán). Opatření v tomto předpise navrhují - v případě méně závažných povinností, umožnit nižší odvod za porušení rozpočtové kázně fixním procentem, a to jako alternativu k procentnímu rozpětí.
Oba experti na základě svých zkušeností připustili, že by se rovněž přiklonili k paušálním sazbám za určité typy porušení ve veřejných zakázkách. »V praxi totiž působí vypočítávání výše sankcí z každého předloženého výdaje (faktury) u chybně provedených výběrových řízení značnou administrativní zátěž,« vysvětlili ve svém stanovisku.
V té souvislosti připomněli, že pro stanovení sankcí z nesrovnalostí nalezených při kontrolách členských států Evropská komise využívá Obecné pokyny pro určení finanční korekce u výdajů kofinancovaných ze strukturálních fondů nebo Kohezního fondu v případě nesouladu s pravidly pro zadávání zakázek (COCOF 07/0037/03-EN). V těchto pravidlech je - kromě možnosti stanovit sankce procentem ze smluvní ceny, uvedena také možnost stanovit sankce extrapolací nebo paušální sazbou. Takové možnosti vychází z nařízení Komise (ES) č. 448/2001 a lze je využít v případě, že (i) není možné nebo schůdné vyčíslit přesně výši výdajů zasažených nesrovnalostí nebo (ii) když by bylo nepřiměřené označit celou výši výdajů za nezpůsobilé.
DVA PŘÍSTUPY V ČESKÉ PRAXI
Na otázku, jaká se nyní v ČR uplatňuje praxe nevyplácení části dotace při porušení pravidel, za nichž byla dotace EU poskytnuta, experti odpověděli: »Poskytovatelé dotace nejčastěji identifikují pochybení při kontrole předložených monitorovacích zpráv a souvisejících žádostí o platbu či při kontrole na místě u příjemce podpory. V rámci nynější praxe mohou v podstatě nastat dva případy aplikace sankce při porušení pravidel pro poskytnutí dotace. V prvním případě, kdy je chyba identifikována při kontrole zprávy či žádosti o platbu, která prozatím nebyla poskytovatelem dotace schválena, lze neproplatit příslušnou část dotace a počkat, až příjemce v rámci oprav zprávy tento nezpůsobilý výdaj ze žádosti o platbu odstraní. Jde o běžný postup, který v případě ex post financování neznamená porušení rozpočtové kázně dle zákona č. 218/2000 Sb., resp. zákona č. 250/2000 Sb.«
Druhý případ nastává, zjistí-li kontrola na místě pochybení v již schválené monitorovací zprávě. Takové nezpůsobilé výdaje lze odečíst od následující žádosti o platbu nebo počkat na dořešení v rámci příslušného finančního úřadu v případě dotace dle zákona č. 218/2000 Sb., resp. příslušného finančního úseku úřadu samosprávného celku v případě dotace podle zákona č. 250/2000 Sb.
ZMĚNA BY NEMUSELA PŘÍLIŠ »BOLET«
»Teprve tedy uvidíme, jaká bude konkrétní změna pravidel u zákona č. 218/2000 Sb. a jak se dotknou současné praxe. Nicméně v případě návrhu novelizace zákona č. 250/2000 Sb. nedošlo k zásadnímu posunu,« shrnuli Romana Smetánková a Ondřej Hartman, »jde-li o přitvrzení sankcí vůči subjektům porušujícím rozpočtovou kázeň. Vyjdeme-li z faktu, že usnesení vlády ministru financí ukládá upravit zákon č. 218/2000 Sb. ve smyslu 'snížení legislativních bariér pro implementaci strukturálních fondů a Fondu soudržnosti', lze očekávat, že cílem je spíše zjednodušení pravidel pro příjemce i poskytovatele dotací. V případě zákona č. 250/2000 Sb., který byl vládě již předložen, je skutečně cílem zajistit vyšší flexibilitu a zjednodušit systém sankcí. Navrhované úpravy se budou týkat všech dotací poskytnutých orgány ústřední státní správy i samosprávy. V konečném důsledku nicméně bude záležet na jednotlivých poskytovatelích dotací, jak promítnou navrhovaná opatření do své praxe,« uzavřeli Romana Smetánková a Ondřej Hartman ze společnosti Ernst & Young.
Lze očekávat, že cílem připravované legislativní úpravy je spíše zjednodušení pravidel jak pro příjemce, tak pro poskytovatele dotací.
Ondřej Hartman
Romana Smetánková
FOTO: archiv
