Centrální registr přestupků by městům a obcím pomohl

Vláda má v těchto dnech projednat návrh novely zákona o přestupcích, v němž bude zakotven nový institut - centrální registr přestupků. Volá po něm i SMO. Avšak zároveň žádá komplexní řešení bezpečnosti a klidu ve městech a obcích.

Důrazný apel vznesl minulý měsíc předseda Svazu měst a obcí ČR (SMO) Ing. Dan Jiránek, primátor města Kladna, na ministryně práce a sociálních věcí, pro místní rozvoj a spravedlnosti, stejně jako ministra vnitra. Ve svém otevřeném dopise je vyzval k tomu, aby co nejdříve vznikl centrální registr přestupků a aby bylo možné soustavné opakování přestupků kvalifikovat jako trestný čin. »Apelujeme na vás, aby budoucí registr přestupků vznikl co nejdříve a zaznamenával především ty přestupky, které jsou páchány na území obcí nejčastěji - tedy přestupky páchané na veřejném prostranství či přestupky spojené s alkoholem a jinými toxikomaniemi,« napsal Dan Jiránek uvedeným členům Sobotkova kabinetu.

FAKTICKÉ FUNGOVÁNÍ REGISTRU ZŘEJMĚ UŽ OD ROKU 2016

Zavedení celostátní evidence vybraných přestupků by mělo být předmětem novelizace zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a některých dalších zákonů, kterou ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti připravuje Ministerstvo vnitra. Návrh novely by Ministerstvo vnitra mělo předložit vládě k projednání už v těchto dnech.

Podle Ing. Kateřiny Hrochové, tiskové mluvčí Ministerstva spravedlnosti, návrh novely vychází z loňského návrhu připraveného už pro Nečasovu vládu na základě zkušeností z nepokojů na Šluknovsku v roce 2011 (novela měla být účinná již od 1. 1. 2015). Shodně s ním pracovní verze návrhu novely počítá s tím, že by centrální evidenci přestupků patrně vedl Rejstřík trestů, přičemž by byly evidovány vybrané přestupky - zatím se uvažuje o evidenci některých z přestupků na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, na úseku zemědělství a myslivosti, na úseku obrany ČR, proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití a proti majetku.

Údaje obsažené v evidenci přestupků by se měly vyřazovat z evidence po uplynutí pěti let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku. Údaje o pravomocném rozhodnutí o přestupku by se z evidence přestupků měly vyřadit rovněž, a to tehdy, pokud by toto rozhodnutí bylo zrušeno rozhodnutím správního orgánu či soudu.

Zápisy do evidence přestupků by měly činit správní orgány, které ve věci rozhodovaly v prvním stupni. Informace z centrální evidence by neměly být veřejně přístupné, avšak měly by být na základě žádosti poskytovány subjektům, o nichž tak stanoví zákon. Údaje z ní by byly poskytovány např.správním orgánům pro projednávání přestupků, orgánům činným v trestním řízení, soudům, státním zastupitelstvím, Ministerstvu spravedlnosti pro blíže specifikované účely atd.

Jak v této souvislosti pro Moderní obec uvedl Vladimír Řepka, vedoucí oddělení komunikace Ministerstva vnitra, vznik registru přestupků patří mezi priority ministra Milana Chovance. Vzhledem k připomínkovému řízení k návrhu novely zákona, které bylo ukončeno teprve v minulých týdnech, nechtěl Vladimír Řepka chystané změny zákona o přestupcích blíže komentovat. Připustil však, že Česká republika je jedním z mála států, v nichž se přestupky neevidují. »Faktické fungování evidence předpokládáme v roce 2016,« dodal Vladimír Řepka.

PŘESTUPKŮ RYCHLE PŘIBÝVÁ, NIKDO VŠAK NEVÍ, KOLIK JE RECIDIVISTŮ

V současnosti jsou informace o tom, zda se určitá osoba dopustila přestupku, zjišťovány de facto nahodile, navzdory tomu, že informace o předchozím deliktním jednání je nezbytná pro řádné hodnocení osoby pachatele přestupku, a tím i pro určení přiměřeného druhu sankce a její výměry, která mu má být uložena.

Zatím informace o přestupcích projednaných orgány místní správy ve svých správních obvodech obce a města - v souladu s § 96 zákona o přestupcích - předávají vždy k 31. 1. každého roku ke zpracování Ministerstvu vnitra, které z nich následně sestavuje Roční výkaz o přestupcích projednaných s orgány místní správy.

Stát tak sice získává souhrnné údaje např. o přestupcích projednaných Policií ČR a obecními a městskými policiemi v blokovém řízení, avšak chybějí informace o tom, kolik osob se všech těchto přestupků dopustilo, neřkuli aby byly sledovány údaje o recidivě přestupků. Přitom odhady přestupkové recidivy, jak je už v minulých letech provedla některá města, se různí. Důvodová zpráva k minulému návrhu novely zákona o přestupcích např. předpokládala, že by mohlo jít o 5 až 10 % všech pachatelů přestupků.

POSTIHY PŘESTUPKŮ PŘITVRDÍ

Zkušenosti starostů - a dokládá to rovněž naše anketa - jsou jednoznačné. Přestupkové komise napříč celou republikou nejčastěji řeší přestupky v dopravě, přestupky proti majetku či proti občanskému soužití, přestupky znečišťování veřejných prostranství, rušení nočního klidu, ale stále častěji i přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. Množí se také přestupky dané porušením místní obecně závazné vyhlášky - nejnověji např. porušením zákazu podomního prodeje.

Sympatické z tohoto pohledu je, že ministr vnitra Milan Chovanec prosazuje, aby vybrané přestupky, které by měl centrální registr přestupků evidovat a s nimiž počítal i zmíněný dřívější návrh novely zákona o přestupcích, byly doplněny o drogové delikty.

Mimochodem, v roce 2012 bylo policisty služby pořádkové policie zjištěno 175 120 přestupků proti majetku a 113 611 přestupků proti veřejnému pořádku a občanskému soužití.

Připomeňme rovněž fakt, že už minulý návrh novely připravený pro Nečasovu vládu, o nějž se opírá i ten současný, počítal s tím, že např. v blokovém řízení bude možné uložit pokutu až do 5000 Kč (dosud do 1000 Kč) a v příkazním řízení až do10 000 Kč (doposud do 4000 Kč).

Přestupky proti veřejnému pořádku by mohly být postihovány pokutou až 15 000 Kč (např. neuposlechnutí výzvy úřední osoby při výkonu její pravomoci, rušení nočního klidu, vzbuzování veřejného pohoršení apod.), až 20 000 Kč za znečištění veřejného prostranství, veřejně přístupného objektu nebo veřejně prospěšného zařízení či při zanedbání povinnosti úklidu veřejného prostranství a až 50 000 Kč při poškození nebo neoprávněném zabrání veřejného prostranství, veřejně přístupného objektu nebo veřejně prospěšného zařízení či při neoprávněném založení skládky nebo při odkládání odpadků či odpadů mimo vyhrazená místa. Pokuty bude možné dále zvyšovat při opakování přestupku.

Obce a města jistě přivítají rozšíření omezujících opatření spočívajících v zákazu navštěvovat určená veřejně přístupná místa nebo místa, kde se konají veřejné tělovýchovné, sportovní či kulturní podniky. Dosud je možné tato omezení nařídit pachatelům přestupků na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, přestupku proti veřejnému pořádku a přestupku proti občanskému soužití. Zdá se, že nově by takto postihováni mohli být i pachatelé přestupků proti majetku a proti pořádku ve státní správě a proti pořádku v územní samosprávě.

KDO KONEČNĚ KOUSNE DO »KYSELÉHO JABLKA«?

Obě námi oslovená ministerstva (vnitra a spravedlnosti) se však vyhnula odpovědi na dotaz, jak by tomu mělo být s trestní odpovědností pachatelů opakovaných přestupků. Koneckonců, i Legislativní rada Nečasovy vlády byla k úvahám tohoto druhu poměrně skeptická. Pokud by totiž měl být zaveden trestní postih opakovaného páchání vybraných přestupkových jednání, pak by se nevztahoval na některé skupiny osob, ať už by šlo o osoby podléhající vojenské kázeňské pravomoci a příslušníky ozbrojených sborů, nebo o osoby během výkonu trestu odnětí svobody, na něž se nevztahuje zákon o přestupcích, nýbrž zvláštní právní předpisy. Jinak řečeno, např. kázeňské přestupky vojáků by centrální registr přestupků neevidoval, ačkoliv by měly všechny znaky přestupku. Trestní postih za opakovanou recidivu tohoto jednání se všemi znaky přestupku by tak byl fakticky velice obtížně uplatnitelný.

Tehdejší Legislativní rada vlády rovněž měla za to, že překvalifikování přestupkové recidivy na trestný čin by bylo v rozporu s dlouhodobou snahou státu »o snižování počtu osob ve výkonu trestu a o zefektivnění trestní represe zaváděním nejrůznějších forem alternativních trestů nebo odklonů«.

Proto Legislativní rada Nečasovy vlády považovala za vhodnější zavést úpravu reagující na opakované spáchání vybraných závažnějších přestupků odstupňováním výše sankcí, stejně jako novými sankcemi nebo i ochrannými opatřeními.

Ani Svaz měst a obcí, jak na to ostatně ve svém otevřeném dopise z letošního června několika členům vlády poukázal jeho předseda Dan Jiránek, nepreferuje represi v podobě kvalifikace opakovaného páchání některých přestupků coby trestného činu. »Bohužel, současná situace žádné jiné řešení nedovoluje,« poznamenal předseda SMO ve svém vzkazu třem ministryním a jednomu ministrovi české vlády.

Do tohoto příslovečného kyselého jablka je nutné kousnout a dlouhá řada obcí a měst v tomto smyslu upíná i své naděje k chystané novele zákona o přestupcích a dalším navazujícím změnám v legislativě.

CENTRÁLNÍ REGISTR MŮŽE BÝT JEN SOUČÁSTÍ SYSTÉMOVÉHO ŘEŠENÍ

Zajímalo nás, zda by možnost kvalifikovat opakování přestupků jako trestný čin nemohla některé radnice svádět k tomu, aby na některé problémové skupiny obyvatel či jednotlivce cíleně zaměřily aktivitu obecní policie v naději, že se jich překvalifikováním jejich přestupků snadněji zbaví.

Námi oslovení starostové a primátoři (viz anketa) to vyloučili. »Všechno bylo, je a bude o lidech... Hovořím-li o potřebě slušnosti a respektování stanovených pravidel, pak podle mne je základní pravidlo 'Všem stejně dávat a od všech stejně chtít!'. Respekt k němu musí mít zažitý i městský strážník, protože právě v jeho kontaktu s lidmi začíná citovaná slušnost a přijetí daných pravidel,« shrnul za účastníky ankety Martin Louka, starosta Varnsdorfu.

Představitelé územních samospráv si svoji odpovědnost za bezpečí a klid ve městech a obcích uvědomují. Ostatně, i otevřený dopis členům vlády podepsaný Danem Jiránkem nepožaduje pouze urychlené zavedení centrálního registru přestupků a v návaznosti na to kvalifikaci opakovaného páchání přestupků jako trestného činu. SMO totiž své požadavky pojímá v širším kontextu nutnosti systémového řešení situace, kam zahrnuje i rychlé přijetí novely zákona o hmotné nouzi, nalezení shody ohledně sociálního bydlení, stejně jako řešení sociálního začleňování. To vše v úzké spolupráci s obcemi a městy.

Náklady na zřízení evidence přestupků byly před zahájením připomínkového řízení kalkulovány na 37,2 mil. Kč, náklady na zajištění rutinního provozu pak byly odhadnuty na 9,7 mil. Kč ročně.

Centrální registr přestupků by byl pro naše město přínosem, shodují se oslovení starostové

ANKETA

1) Co si od chystaného centrálního registru přestupků slibujete a jak by případně mohl napomoci klidnějšímu a bezpečnějšímu životu obyvatel vašeho města?

2) Měl by registr evidovat veškeré přestupky, či jen některé vyjmenované? Který druh přestupků se nejčastěji řeší v přestupkovém řízení na vaší radnici?

3) Jak dlouhá by měla být doba od spáchání prvního přestupku, do níž by se započítával i případný druhý nebo třetí přestupek, aby přestupková recidiva během této doby mohla být považována za trestný čin? Jak dlouhá by měla být doba od spáchání přestupku, resp. od jeho zanesení do registru přestupků, do okamžiku »promlčení« tohoto přestupku, resp. jeho výmazu z rejstříku přestupků?

4) Neobrátí se případné zavedení rejstříku přestupků a posuzování recidivy přestupků jako trestného činu nepřímo proti obcím a městům třeba v tom, že jim při pravděpodobně častějším ukládání alternativních trestů pachatelům opakovaných přestupků vzrostou náklady na činnosti spojené s vytvářením a udržováním pracovních míst pro obecně prospěšné práce?

5) Nemůže praxe překvalifikace opakovaného páchání přestupků na trestný čin vést k tomu, že některé radnice - ve snaze zbavit se »problémovějších« obyvatel - je budou pomocí přestupků více kriminalizovat, zatímco u některých jiných pachatelů přestupků z řad »slušných« lidí se městští strážníci spokojí jen s domluvou?

Tomáš Hanzel, primátor statutárního města Karviná

1. Registr přestupků je dobrá myšlenka. Přispěl by totiž k účinnějším postihům a rychlejšímu rozhodování nás na radnicích a magistrátech, ale také třeba policie. I u nás najdete notorické přestupkáře, jejichž přestupky se však evidují na více místech. Bude-li o nich přehled na jediné nahlédnutí, bude to jen dobře.

2. Zákon nemá definitivní podobu a dosud nebyl předložen Poslanecké sněmovně, takže nevíme, co vše bude obsahovat. Proto na tuhle otázku budeme moci mít názor až tehdy, jakmile budeme přesně znát navrhovanou podobu zákona. U nás na magistrátě nejčastěji řešíme občanky, cestovní doklady (součet případů obou druhů těchto přestupků činí 1731 za rok 2013) a přestupky proti majetku (691 v roce 2013). Veřejný pořádek má na starost městská policie a tam to taky jde do stovek ročně. Obecně platí totéž, co jsem uvedl již v první odpovědi: Generální přehled je dobrý, samozřejmě s tím, že bude striktně třeba dbát na ochranu osobních údajů. Ale budeme-li mít lepší možnosti postihů těch notorických přestupkářů, bude to dobře. Přestupky páchají často lidé nemajetní, kteří nikdy nepracovali, jsou programově závislí na dávkách ve hmotné nouzi a parazitují na sociálním systému, který je pořád velkorysý. Tohle se musí změnit jako první: Narovnat systém vyplácení dávek tak, aby byl spravedlivý, a pak zavést možnosti vymahatelnosti pokut i z dávek. Jinak nám centrální registr nepomůže.

Samozřejmě se stává, že přestupek spáchá i jinak zcela normální a slušný občan, který to udělá omylem či z neznalosti vyhlášky. Vždycky to řeší městská policie, třeba domluvou nebo mírnou pokutou - nejčastěji se u nás udělují pokuty do 200 Kč.

3. 4. 5. Na další otázky nemůžeme příliš konkrétně odpovídat, protože návrh zákona zatím neexistuje, a neznáme tedy ani nově navrhované lhůty. Je fajn vést debatu na tato témata na pracovních fórech a vyměnit si zkušenosti s jinými městy a obcemi. Ale asi není vhodné tak detailně veřejně rozebírat »co by, kdyby« ve fázi, kdy není ani první návrh zákona.

Ing. Vít Mandík, primátor statutárního města Ústí nad Labem

1. Jednoznačně větší přehled o přestupcích, které na území města páchají lidé z jiných měst a obcí. Může nastat situace, kdy člověku z jiného města při opakovaném přestupku může být vysloven zákaz pobytu v našem městě.

2. Preferujeme, aby tam byly zaevidovány především přestupky v dopravě, na úseku občanského soužití, drobné krádeže (přestupky proti majetku) a na úseku veřejného pořádku. Naše přestupkové komise nejčastěji řeší přestupky v dopravě, pak následuje znečištění veřejného prostranství a rušení nočního klidu.

3. Co se týká krádeží, tak pokud drobnou krádež někdo spáchá v období tří let, jedná se o trestný čin. Promlčecí doba přestupku jsou dva roky od jeho spáchání a tuto dobu považuji za optimální.

4. Zavedení centrálního registru nemá vliv na tyto náklady.

5. To bych jednoznačně vyloučil. Nebudou-li »problémoví jedinci« opakovaně páchat přestupky, nehrozí jim ani zákaz pobytu, ani jiná ostřejší a zásadnější sankce.

Martin Louka, starosta města Varnsdorf

1. Jedním z důsledků nedokonalé vymahatelnosti práva v našem státě je pocit beztrestnosti u pachatelů drobné trestné činnosti. A to se může jednat o krádeže, ale i o přestupky proti občanskému soužití, přestupky proti znění místních vyhlášek, ale také nerespektování dalších předepsaných norem, jejichž porušení přivádí pachatele k přestupkovému řízení. Domnívám se, že tyto opakované problémy netíží pouze Varnsdorf, ale že se řeší v mnoha dalších městech a obcích. Tak jako jim i nám přinese funkční a správně využívaný registr přestupků preventivní vážné varování pro lidi, kteří si s dodržováním zákona příliš nelámou hlavu, a proto s jeho zavedením a důsledným využíváním předpokládáme pokles přestupkové činnosti ve městě.

2. Čím dál častěji vnímám skutečnost, že naše společnost (nebo alespoň jednotlivci v ní) přestává respektovat zásadní stanovená pravidla v nejrůznějších oblastech života. Ať už budeme mluvit o zběsilosti některých řidičů na silnicích, neurvalých vztazích mezi lidmi, zcela vágním respektu řady lidí k majetku sousedů či města... nebo třeba o přezíravém vztahu některých jednotlivců k životnímu prostředí. Nemluvě o nelegálních pěstírnách konopí či varnách pervitinu. Pokud prostou lidskou slušnost neumíme rehabilitovat jinak, pak se přimlouvám za vztyčený varovný prst v podobě záznamů všech přestupků - vyřešených pokutou na místě i předaných k dalšímu řízení. Znalci psychologie přestupců a odborníci v prevenci i legislativě nechť stanoví ideální a nejvíce užitečný komplex slučitelných a pro překvalifikaci použitelných přestupků.

3. Nechtějte po mně data, termíny a lhůty. Stanovení doby slučitelnosti a případného výmazu nemůže být víceméně náhodným politickým či jinak laickým rozhodnutím. Celé využití registru musí být cíleně směrováno k preventivnímu působení proti opakovanému páchání přestupků, musí mít výrazně výstražný charakter - a tomu musí odpovídat i nastavení všech pravidel jeho využívání. A to je skutečně otevřené pole působnosti pro velice znalé a zasvěcené odborníky.

4. Takovou záležitost je třeba posuzovat z hlediska účelnosti a efektivity pro obec. Vycházím z přepokladu, že možností údržbových, úklidových a dalších pomocných prací je vždy o něco více, než obec stíhá zajistit. Dokážeme-li správně využít předepsané hodiny alternativního trestu, který bude plněn zodpovědně a pod kontrolou, musí to být pro obec přínosem. Musíme si uvědomit, že je to práce odvedená za zapůjčení ochranných pomůcek a nářadí. Důležité bude také to, jaký bude ze zákona tlak na to, aby pracovník odváděl práci řádně, případně jak bude postižen za svůj opačný přístup.

5. Na obecnou otázku, obecná odpověď: Všechno bylo, je a bude o lidech... Hovořím-li výše o potřebě slušnosti a respektování stanovených pravidel, pak podle mne je základní pravidlo »Všem stejně dávat a od všech stejně chtít!«. Respekt k této zásadě musí mít zažitý i městský strážník, protože právě v jeho kontaktu s lidmi začíná citovaná slušnost a přijetí daných pravidel. I městská policie si musí uvědomit, že její působnost je nejen v represi, ale také v preventivní činnosti, k níž patří i příklad vlastním vystupováním.

Mgr. František Lukl, MPA, starosta města Kyjov (okr. Hodonín), místopředseda Svazu měst a obcí ČR

1. Centrální registr přestupků by měl propojením informací mj. zabránit tzv. přestupkové recidivě. Dnes se často stává, že správní orgány nevědí, že člověk, který se dopustil nějakého přestupku, spáchal něco podobného v jiné části republiky, a je tedy - s ohledem na minulost - pro druhé zpravidla nebezpečnější. Propojení informací by mělo také usnadnit a zrychlit projednávání přestupků, stejně jako vymáhání sankcí. Vést by rovněž mělo k tomu, aby se - s ohledem na dříve uvedené - lidé, kteří se opakovaně dopustí přestupku, posuzovali přísněji a opakovaný přestupek kvalifikoval jako trestný čin. Tak, aby se lépe chránily zájmy těch, kteří se chovají správně, a zvýšila bezpečnost ve společnosti.

2. Pouze úplná evidence všech přestupků umožní kompletní pohled na osobnost pachatele přestupku. Celistvá databáze je třeba i proto, aby odpadla nejistota, nejasnost, kdo a které přestupky by evidoval. Evidenční povinnost by tedy měly mít všechny orgány, které přestupky projednávají. Z dostupných informací je zřejmé, že obce zpravidla nejčastěji řeší přestupky v dopravě a proti majetku. V Kyjově to jsou především přestupky proti občanskému soužití - např. napadení, urážky na cti. Nově se objevují přestupky související s porušováním zákazu podomního prodeje.

3. Dobu, po kterou se v registru přestupků budou uchovávat jednotlivé informace, je třeba stanovit v návaznosti na případnou změnu trestního zákoníku. Tedy v kontextu s tím, kolik a jakých přestupků by se kvalifikovalo jako trestný čin, jak ve Svazu měst a obcí ČR požadujeme. Roli rovněž musí hrát to, co potřebují znát orgány veřejné moci, např. když ověřují spolehlivost občanů. Data se v registru přestupků musí uchovávat určitou rozumnou dobu i proto, aby se mohly efektivně vymáhat sankce.

4. Na výkon trestu obecně prospěšných prací - s výjimkou některých ustanovení - se nevztahuje zákoník práce, nejde totiž o pracovněprávní vztah. Obecně prospěšné práce je odsouzený povinen vykonat osobně a bezplatně. Je ovšem pravda, že s organizováním a kontrolou výkonu tohoto trestu mohou být spojeny nejen nároky personální, ale i finanční.

5. V podstatě každé prvostupňové rozhodnutí lze přezkoumat na základě odvolání. I po případné domluvě by stále existovala možnost projednat přestupek v přestupkovém řízení. Tu může využít ten, kdo má - zjednodušeně řečeno - s přestupkem cokoliv do činění, tedy oznamovatel přestupku, poškozený a svědek. Trestní odpovědnost by se měla týkat přestupků proti majetku, proti občanskému soužití, proti veřejnému pořádku, kde se dá čekat, že tam výše uvedení účastníci přestupkového řízení vždy budou. Bylo by na nich, jaký postup by zvolili.

Vlastní řízení o přestupku má přitom jasně stanovená pravidla: Správní orgán musí přihlížet např. k majetkovým poměrům pachatele přestupku apod. A závěrem: Neznám žádný případ, kdy by si představitelé obcí úmyslně ohýbali a přizpůsobovali výklad zákona svému zájmu.

Jana Zwyrtek Hamplová: Přestupkoví recidivisté pod pohrůžkou trestního stíhání přece jen mohou »znejistět«

V čem byste viděla případný přínos zavedení a využívání centrálního registru přestupků nebo i jeho možná rizika?

Odpovídá Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová, dlouholetá specialistka na oblast veřejného sektoru a zejména územní samosprávy, autorka vzdělávacího projektu MUNICIPAL pro obce, městyse, města a kraje.

Vše nové, co se zavádí, vždy vyvolává řadu otazníků a pochybností, které často přetrvávají i nějakou dobu poté, co je nová věc spuštěna. Zákonitě se totiž objeví i slabá místa, která se musí napravovat. Nejinak to je a bude u centrální evidence přestupků, jejíž zavedení je krok správným směrem. Jde jen o to, aby tato evidence byla efektivní. Tedy aby náklady na její zavedení a následně provoz nebyly vyšší, než je nutné, a hlavně aby splnily účel - rychlý přehled o pachatelích přestupků v rámci celé ČR. Osobně bych očekávala, že centrální registr přestupků naváže, nebude-li přímo napojen, na Rejstřík trestů, protože oddělovat tyto evidence není důvod. U každé osoby by »vyjely« jak trestné činy, tak přestupky, protože jen tento celkový obraz ukazuje na osobnost, která má být zákonem nějak postižena.

Tedy první věc, která mi schází, je spojení s Rejstříkem trestů. Proč zcela samostatná evidence, prozatím nebylo příliš zodpovězeno.

Tímto spojením by možná odpadla i další slabina, a tou je nová administrativa a náklady. Skutečně je nebezpečí, že v současné době, kdy se o podmínky pro práci Policie ČR až tak nepečuje, bude snaha se novému bránit. Nicméně chtít po policii vyšší výkon, který má vést k efektivnímu trestání pachatelů, je namístě, a není to až tak odlišné od hlášení klasických trestných činů. A dosáhnout trestněprávní odpovědnosti u pachatelů opakovaných přestupků - to by měl být i zájem policie. Nezapomínejme totiž na preventivní funkci. Na to, že jde »jen« o přestupky, jejich pachatelé hřeší, zatímco pod pohrůžkou trestního stíhání přece jen mohou zaváhat.

Zájem státu, obcí, měst a policie, pokud jde o registr přestupků, by měl být shodný: Registr ANO, ale efektivní, nejlépe navázaný na Rejstřík trestů. Zastávám také názor, že by tam měly být všechny přestupky, i když jen některé se pak »přetransformují« na trestné činy. Ty druhé totiž mohou mít dopad na pohled na osobnost pachatele i na volbu jeho postihu.