Česko zatím nepřijalo zákon o ochraně oznamovatelů

 Politikaření a "ideologická zabedněnost" jsou podle protikorupční organizace Transparency International (TI) důvodem, proč Česko zatím nezavedlo pravidla na ochranu oznamovatelů (takzvaných whistleblowerů) před případnou odvetou. Evropská komise (EK) uvedla, že na ČR a dalších sedm států kvůli tomu podá žalobu. Podle TI a organizace Rekonstrukce státu ale Česku vedle žaloby hrozí i přijetí nekvalitního zákona. Návrhu, který nyní posuzuje sněmovní ústavně-právní výbor, totiž vyčítají hlavně to, že neumožňuje podat anonymní oznámení.

Zakotvení ochrany oznamovatelů do legislativy jednotlivých států vychází z evropské směrnice z října 2019, lhůta pro její začlenění do právních řádů členských států uplynula předloni v prosinci. Právník a člen správní rady TI Petr Leyer upozornil, že o ochraně oznamovatelů se v Česku mluví téměř 15 let. "Žádná vláda nebyla schopna přijmout jakoukoliv obecnou úpravu. Ve chvíli schválení evropské směrnice a konsensu na této úrovni se zdálo, že česká legislativa bude ihned následovat," uvedl. "Vinou politikaření a ideologické zabedněnosti se tak nestalo a po dvou letech čelí Česko žalobě. Pokud tedy dokážeme v něčem excelovat, jsou to výmluvy a neplnění protikorupčních závazků," dodal.

Advokát kanceláře Rödl & Partner Pavel Koukal uvedl, že podání žaloby je očekávaným krokem. Je to podle něj v podstatě poslední možnost, kterou má EK k tomu, aby si splnění směrnice vynutila. "Na druhé straně posílá Komise taková oznámení vždy s určitým předstihem, aby členské státy měly ještě před postoupením věci Soudnímu dvoru prostor vše vyřešit. Až pokud se tak nestane, je žaloba skutečně podána a Komise navrhuje uložení pokuty za nesplnění povinnosti," sdělil Koukal.

Směrnice je podle EK klíčová při prosazování unijního práva v těch oblastech, kde může jeho porušení vést k poškození veřejných zájmů. Týká se to nejrůznějších politik od ochrany životního prostředí přes zadávání veřejných zakázek po jadernou bezpečnost. Česká vláda loni v listopadu schválila příslušný návrh zákona, sněmovní výbor se mu bude věnovat opět na začátku března.

Podle TI a dalších organizací ale není dobrý. Věcné vymezení oznamovaných skutečností považují za zbytečně komplikované a návrh ani neumožňuje anonymní podání podnětu. "Anonymní oznamování přitom není žádnou novinkou. Už nyní funguje ve státní službě a také mnozí zaměstnavatelé, především korporát vlastněný zahraničními matkami, má bohaté zkušenosti s oznamovateli - včetně anonymů pro které jsou vytvářeny i profesionální platformy, zajišťující nejvyšší úroveň ochrany identity," uvedl právník TI Jan Dupák.

Protikorupční organizace Transparency International, Rekonstrukce státu a Oživení už dříve uvedly, že vládní návrh tak jde proti omezování korupce. Pouze podle nich přibude práce zaměstnavatelům a úřadům při posuzování oznamování.

Smyslem směrnice je vytvořit takové prostředí, ve kterém se oznamovatelé nebudou muset obávat jakékoliv sankce v případě, že oznámí protiprávní jednání. Opatření má pomoci lidem, kteří na svém pracovišti odhalí například praktiky ohrožující veřejné zdraví, ochranu dat, bezpečnost produktů či dopravy nebo jadernou bezpečnost. Týká se veřejného sektoru i soukromých firem s 50 či více zaměstnanci.

Žaloba EK se kromě Česka týká také Německa, Estonska, Španělska, Itálie, Lucemburska, Maďarska a Polska.*

/Zdroj: ČTK/

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down