01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Co pomůže víc veřejné správě? Plošné škrty, nebo reforma?

Vládou chystané plošné snížení objemu peněz na platy státních zaměstnanců jistě může přinést rychlé (a značné) úspory ve státním rozpočtu. Otázkou však je, zda místo jednoduchých paušálních škrtů raději nepřijmout sérii zásadnějších reformních řešení, která by dlouhodobě zvýšila efektivitu (i úspornost) státní správy a samosprávy.

Dokonce ani není jisté, zda naplánované úspory ve státním rozpočtu pomocí plošných škrtů v balíku peněz na platy pro státní správu nakonec nebudou »přebity« vedlejšími negativními efekty. Totiž nebudou-li samosprávy ještě více finančně zatíženy a jestli se státní správa a samospráva ve své, během posledních let tak pracně budované (leč dosud nevybudované) otevřenosti a vstřícnosti ke klientům (občanům) nevrátí zpět do minulosti.

Podle posledních zpráv zatím víme pouze to, že vláda chce pro veřejný sektor zachovat třídy a stupně v platových tabulkách, přičemž by ovšem ze zákoníku práce měly být vypuštěny paragrafy zaručující zvyšování platů s rostoucí délkou praxe.

Jak už minulý týden pod titulkem »Vláda vymyslela trik, jak snížit platy« informovaly Hospodářské noviny (29. 9.), zachování tabulek se má stát prázdnou kostrou, do níž bude možné dosadit nová čísla. Přetrvají pouze zákonem dané minimální platy v jednotlivých třídách, které se pohybují mezi 5400 a 18 350 korunami hrubého. Naopak má být zrušeno pravidlo, že v nejvyšší platové třídě musí zaměstnanec obdržet minimálně 3,4násobek platu nejnižší třídy. Stejně tak nebude závazné, že plat zaměstnance veřejného sektoru s 32 roky praxe musí být nejméně 1,5násobkem platu jeho kolegy na stejné pracovní pozici, leč bez praxe. Jak dále připomněly Hospodářské noviny, skončit má i rovnoměrně rozložené zvyšování platu, vždy o stejné procento.

»Dáváme volnější možnost, tak jak je to už dnes například dohodnuto s ministrem školství, aby si rezorty mohly upravit tabulku podle svých potřeb. To znamená, aby nebyly přísně vázány počtem platových stupňů,« řekl k tomu ministr práce a sociálních věcí Dr. Ing. Jaromír Drábek. Vláda chce pro příští rok dosáhnout snížení peněz na platy státních zaměstnanců o 10 % a zmrazení jejich mezd na další tři roky.

ÚŘEDNÍCI NA JEDNÉ LODI

Platové tabulky dané nařízením vlády se nevztahují jen na zaměstnace ústředních orgánů státní správy, nýbrž i na zaměstnance veřejné správy, tedy územních samosprávných celků (ÚSC) a jimi zřizovaných organizací. A nebude-li pro tyto zaměstnance rychle přijata jiná úprava výpočtu platu, hrozí jim už od ledna podobná platová rizika, jakých se obávají státní zaměstnanci. Obec či město své zaměstnance sice vyplácí ze svého rozpočtu, ale ve výpočtu jejich platu se musí přidržovat tabulek z centra.

Ing. Jaromír Zajíček, MPA, tajemník Magistrátu města Děčín a předseda Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů, o. s., konstatuje: »Když jsem převzal funkci vedoucího úřadu a dokončil delimitaci spojenou s reformou veřejné správy, měl Městský úřad v Děčíně k 1. 1. 2003 celkem 372 zaměstnanců. Po dvou letech byl jejich počet zredukován na 242. Obdobně postupovala řada dalších obcí s rozšířenou působností. V tom mají územní samosprávné celky vůči ministerstvům obrovský náskok. Budou-li společné tabulky s novými tarify platit i pro ÚSC, velká většina "trojkových" obcí bude neoprávněně "potrestána" (resp. její zaměstnanci). Další racionalizace a snižování počtu úředníků (s cílem udržet objemy finančních prostředků na platy) při zachování rozsahu prací daných zákony totiž už v mnoha těchto obcích není proveditelná. Ovšem celá záležitost má ještě jeden rozměr. Snaha uspořit výdaje ze státního rozpočtu snížením platů může mít efekt přímo na ústředních orgánech státní správy. Pokud by se však po aplikaci nově navržených tabulek a tarifů snižovaly platy i na úrovni měst a obcí, příslušné zastupitelstvo by "uspořené" peníze nejspíše přesunulo do jiných potřebných kapitol. Státní rozpočet by tak žádných úspor nedosáhl.«

KTERÁ NOHA OBCE BUDE KRATŠÍ?

Nemohou vládou chystané změny rozevřít na radnicích propast mezi zaměstnanci, kteří se věnují agendám v přenesené působnosti, a těmi, kdo zajišťují samostatnou působnost? Vždyť na činnost prvních přispívá stát, zatímco ty druhé platí ÚSC jen ze svého rozpočtu. Navíc v centru rádi argumentují tím, že některé agendy zajišťující výkon státní správy si přece na sebe už dokážou vybranými poplatky slušně vydělat. Pak již nemusí být daleko k nápadu, zda by nižší tarifní plat nemohl být úředníkům v agendách státní správy kompenzován osobními příplatky z peněz vybraných za poplatky.

Mgr. Miroslav Trs, vedoucí odborové organizace při Městském úřadu Kaplice, si to nemyslí: »Na drtivé většině úřadů obcí s rozšířenou působností bývá odměňování většinou nejvýše do úrovně 10-15 % z tarifu a na nějaké rozlišování se zde nehraje. Je třeba také připomenout, že na výkon státní správy obec dostává příspěvek od státu. Ten jí však obvykle pokrývá zhruba jen dvě třetiny nákladů, přičemž tento příspěvek navíc bude příští rok snížen o 17,6 %. Pomýšlet teď na nějaké dorovnání osobním ohodnocením je prostě absurdní. Obce na to peníze od státu nedostanou a z vlastních rozpočtů to dotovat nebudou. Takže hrozí, že platy zaměstnanců municipalit reálně poklesnou o 20-40 %. A to nemluvím o dalším poklesu kvůli snížení nezdanitelných částek na osobu či děti... Dopad opatření vlády bude velmi bolestivý i pro rodiny zaměstnanců obcí a měst a přinutí většinu nejschopnějších z nich hledat si jiné uplatnění. To státní správu a samosprávu hodně kvalifikačně oslabí, což považuji za ne-uvěřitelný hazard. Nyní se průměrná čistá mzda na městských úřadech pohybuje okolo 14-15 tisíc korun a po opatřeních vlády by měla klesnout na 10-11 tisíc. Přitom se to zpravidla citelně dotkne vysokoškolsky vzdělaných lidí, neustále proškolovaných, kteří jsou kvalifikačně i profesně na výši.«

Předseda Svazu měst a obcí ČR Ing. Oldřich Vlasák, poslanec Evropského parlamentu, také nehýří optimismem: »Dosud zpracované studie (i za účasti Svazu měst a obcí, ministerstev a vysokých škol) potvrzují, že obce na výkon přenesené působnosti doplácejí, zvláště obce s rozšířenou působností. V některých případech jim příspěvek státu pokryje dokonce jen polovinu nákladů s přenesenou působností. Letos přidané dvě miliardy korun víceméně řešily zvýšení tohoto příspěvku u malých obcí. Ministerstvo financí původně slíbilo narovnání dalšími dvěma miliardami pro příští rok. Místo toho však vláda schválila plošné krácení o 17 %. To se obcím logicky nelíbí. Nedomnívám se ani, že by mohlo dojít k dělení pracovníků na tzv. samosprávné a tzv. přenesené. Spíše se podle mého názoru začnou snižovat počty pracovníků na dané oblasti, což se promítne do omezování otevírací doby a úředních dnů na radnicích.«

Ing. Jaromír Zajíček, MPA, připouští, že »teoreticky a do jisté míry« by v úřadě ÚSC bylo možné od sebe oddělit výkon samostatné a přenesené působnosti. »Zcela to však učinit nelze, neboť čím menší úřad, tím je tato věc komplikovanější. Domnívám se, že nelze uvažovat o tom, že by se na úřadě tvořily dvě platové kategorie zaměstnanců. Sám jsem se snažil po zhruba šest let nejrůznějšími organizačními změnami od sebe oddělit některé činnosti a vytvořit odbory magistrátu s čistým výkonem přenesené působnosti. Ale ani v jednom případě se mně to stoprocentně nepodařilo. Pokud jde o poplatky za některé činnosti, opravdu nebývají zanedbatelné. Ale ani v jednom případě nekryjí výdaje na výkon příslušné agendy. To, že úřady na činnosti některých agend slušně vydělávají, je tvrzení centra, ale ekonomika obcí je zcela jiná. Jeden příklad za všechny. Od 1. 1. 2009 se vybírá poplatek na přihlášené vozidlo - ekologická daň. V Děčíně se loni takto vybraly více než 4 mil. Kč. Všechny tyto peníze musíme ze zákona odvádět na účet Ministerstva životního prostředí ČR. Kdyby alespoň zákonodárci rozhodli, že určitou poměrnou část si úřad může ponechat na pokrytí režie spojené s výběrem! Já jsem například musel posílit úřad o dvě pracovní místa pokladních.«

Ing. Oldřich Vlasák by více zvýšil možnosti obcí samostatněji rozhodovat o platech svých zaměstnanců. »Zájmem obcí je provozovat svoji činnost co nejlépe a za co nejméně nákladů. Výše tarifů, příspěvek na výkon státní správy a rozpočty obcí jsou do určité míry spojené nádoby. U každé koruny se obec musí rozhodnout, zda ji investuje do opravy silnice, zateplení školy, rozšíření pečovatelské služby, zaplacení matrikářky či tisku živnostenských oprávnění. Není možné, aby v obci byly na jedné straně rozbité chodníky a na straně druhé přeplacení úředníci. Stejně tak však nelze mít skleněné paláce a v nich úředníky pracující za minimální mzdu. Je třeba hledat rovnováhu a obec by v tomto ohledu měla mít co největší flexibilitu. Možná změna tarifů přinutí obce zhodnotit kvalitu práce svých úředníků. Zjistit, kdo odvádí dobrý výkon - a tomu přidat. Identifikovat, kdo pracuje špatně či je nadbytečný - a toho propustit. Může však také dojít k tomu, že obec pokrátí všem stejně a ti dobří pak odejdou. Osobně jsem proti tarifům jako takovým a raději bych dal větší prostor obcím rozhodovat, jak práci svých zaměstnanců ocení samy. To je však můj osobní názor.«

KYSELÁ JABLÍČKA K NAKOUSNUTÍ

Veřejná správa čeká na dokončení své reformy. I když se ne všichni shodnou, co by zefektivnění úřadů mohla přinést například standardizace výkonů ve veřejné správě (viz box), hlavně v některých agendách by jistě přispěla k lepšímu porovnávání výkonu jednotlivých úředníků, ale i k měření efektivního fungování celých oddělení či odborů. A tedy též ke zjištění, kolik tam chybí nebo přebývá zaměstnanců.

Samostatnou kapitolou je využívání IT technologií ve veřejné správě. Připomeňme povzdech vrchního ředitele Ing. Jaroslava Mráze z Ministerstva vnitra v rozhovoru pro Moderní obec (viz str. 11 a 12), že přes poměrně masivní investice do IT služeb dosud nikdy a nikde nezaznamenal žádné jiné úspory než časové. Tedy ani finanční, ani personální...

A efektivita »úřadů« nejmenších obcí? To je příliš kyselé jablko, než aby se do něj některý z politiků chtěl zakousnout. Byť si lze představit, že delegováním některých (určitě ne všech) svých pravomocí »společnému úřadu«, by malá sídla nejen ušetřila, ale získala i profesionálnější zázemí - a jistě také snáze dosáhla na granty a dotace.

Standardizace výkonů ve veřejné správě se možná bojí i stát

Svého času se hodně hovořilo o nutnosti provést jakousi standardizaci výkonů ve veřejné správě. Nebylo by lepší pokusit se ji provést alespoň u některých agend (asi zejména těch, které souvisejí s výkonem státní správy)? Neotevírala by se tímto krokem cesta k reálným úsporám v nákladech na veřejnou správu, k lepšímu zhodnocení skutečné efektivity práce jednotlivých zaměstnanců (i celých úřadů) veřejné správy?

 

Ing. Oldřich Vlasák, předseda Svazu měst a obcí ČR, poslanec Evropského parlamentu

Souhlasím s vámi, že nejdříve je třeba zmapovat kvalitu a rozsah výkonu těchto služeb na jednotlivých městských úřadech s rozšířenou působností a následně se pokusit o zjednodušení a zefektivnění práce, která může spočívat i v určité standardizaci. Předpokládám, že v rámci této diskuse dojde k uplatnění i nových moderních informačních technologií, a omezí se tak nároky na žadatele, čímž se pro ně i zpříjemní vyřizování výše zmíněných agend. Budoucnost vidím v elektronizaci veřejné správy, sdílení databází apod. Technologie totiž umožňují mimo jiné i vzdálený přístup k podávání žádostí a on-line sledování stavu jejich vyřízení. Technologie a standardizace tak do značné míry mohou celý výkon veřejné správy zefektivnit. Zde vidím prostor pro úspory.

 

Ing. Jaromír Zajíček, MPA, tajemník Magistrátu města Děčín a předseda Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR, o. s.

Myslím si, že jste udeřil hřebík na hlavičku. Tady je opravdu jádro problému, zejména ve výkonu přenesené působnosti. Je řada věcí měřitelných a daly by se v podstatě standardizovat. Pokusy udělány byly, vyčlenily se na to i prostředky z evropských fondů, ale věc poněkud usnula. Opět to mělo dvě roviny problému. Tu první spatřuji v tom, že by se zcela jasně rozkrylo, co se musí dělat za činnosti, jaké si to vyžádá výdaje na mzdy, režii, vzdělávání a další. Prokázalo by se také, jaké výdaje by měl stát hradit územním samosprávným celkům (ÚSC) na činnosti, které jim ukládá svými zákony (resp. které si stát společensky u územních samospráv objednal). Stát dobře ví, že by musel vydávat daleko více peněz, než tak činí nyní po reformě veřejné správy. Výdaje na jednoho zaměstnance okresního úřadu před reformou byly rozpočtovány zhruba 410 tisíci Kč na rok, po reformě bylo rozhodnuto, že územní samosprávné celky obdrží od státu na jednoho takového delimitovaného zaměstnance 338 tisíc korun ročně. Zručný matematik snadno spočítá, kolik miliard stát ušetřil reformou v roce 2003 zrušením okresních úřadů a převedením činností na ÚSC. Příjmy z provedené změny rozpočtového určení daní zdaleka vynaložené výdaje nepokryly.

Druhou rovinu vidím v tom, že by se stát (resp. jednotlivá ministerstva) měl zabývat, jak zjednodušit činnosti a administrativu. Pak by bylo možné i snižovat počty úředníků. Ono je tomu zcela naopak. Náš magistrát měl dva roky po reformě 242 zaměstnanců. Nyní jich je už 270. Jak je to možné? Neustále přibývají nové a nové povinnosti, které nám nová legislativa ukládá, a naopak nic není rušeno. Sice se zvyšování počtu zaměstnanců bráníme, jak to jde, ale někdo tu práci vykonávat musí. Například Ministerstvo dopravy po zavedení digitálních tachografů doporučilo přijmout dva zaměstnance, já navýšil pouze jednoho. Ministerstvo práce a sociálních věcí zavedením institutu hmotné nouze doporučilo přijmout šest zaměstnanců, já přijal pouze tři. Mohl bych uvádět řadu dalších příkladů, ale tyto jsou snad dostatečné. V tomto směru nepomohlo ani zřízení grémia náměstků ministrů - RIA (Regulatory Impact Assessment), v němž by měl být posuzován každý nový zákon z hlediska, o kolik by se jeho zavedením do praxe navýšily výdaje na výkon veřejné správy. Posuzování finančních vlivů se nejrůznějším způsobem obchází, uplatňují se výjimky a územních samosprávných celků se nikdo nikdy neptá, jaké to přinese navýšení jejich výdajů.

Na pražském Palachově náměstí 21. září odboráři protestovali proti plošným škrtům v balíku peněz na platy zaměstnanců ve státní správě a samosprávě a ve veřejných službách i proti navrhovaným změnám pracovněprávních norem.

FOTO: JAN SCHEJBAL

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down