Činnost krajů po předpokládaných volbách do jejich zastupitelstev v listopadu 2000 nelze zahájit bez přijetí zákona o krajích (krajské zřízení). Jeho schválením dochází k naplnění příslušných ústavních článků, Listiny základních práv a svobod a ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších...
Činnost krajů po předpokládaných volbách do jejich zastupitelstev v listopadu 2000 nelze zahájit bez přijetí zákona o krajích (krajské zřízení).
Jeho schválením dochází k naplnění příslušných ústavních článků, Listiny základních práv a svobod a ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., který stanovil počet, sídla a území těchto celků a stanovil podmínky pro změnu jejich hranic.
Náš právní řád zatím neobsahuje podrobnější zákonnou úpravu potřebnou k tomu, aby kraje mohly zahájit svou činnost. Proto bylo třeba přijmout zákon, který v souladu s ústavními principy podrobně vymezí postavení, samostatnou a přenesenou působnost krajů, strukturu, kompetence a základní pravidla jednání jejich orgánů.
Velmi důležité je výslovné zakotvení kompetencí krajů zákonem z důvodu dělby působnosti mezi zastupitelstvy krajů a obcí ve smyslu čl. 104/ odst. 2 Ústavy ČR, který stanoví zásadu, že není-li výslovně zákonem svěřena určitá oblast samosprávy zastupitelstvu kraje, náleží zastupitelstvu obce.
Vládní návrh zákona o krajích byl vypracován v souladu s doporučením Poslanecké sněmovny, přijatým v souvislosti s projednáním koncepce reformy veřejné správy v květnu 1999. V této souvislosti se hovoří o tzv. modelu spojeného výkonu samosprávy a státní správy orgány územních samosprávných celků. To znamená, že kraje budou vykonávat samostatnou i přenesenou působnost, tedy obdobně jako je tomu u obcí.
HLAVNÍ PRINCIPY
Při posuzování vládního návrhu tohoto zákona v Poslanecké sněmovně byl vzat za základ pro jeho projednávání ve druhém a třetím čtení komplexní pozměňovací návrh předložený Výborem pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. V tomto znění, dopracovaném o další pozměňovací návrhy, byl návrh zákona projednán příslušnými výbory Senátu a posléze na schůzi Senátu 12. dubna 2000 schválen.
V zákoně o krajích (krajské zřízení) se promítají hlavní cíle a principy koncepce reformy veřejné správy, tj. demokratizace, decentralizace a dekoncentrace veřejné správy, realizované především samotným vznikem krajského stupně samosprávy a přenosem kompetencí z ústřední státní správy do samostatné či přenesené působnosti kraje. Tento zákon vymezuje základní působnosti orgánů kraje. Podrobnější úpravu působnosti přenášených z ústřední správy obsahuje samostatný zákon o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze. Zmíněný zákon přímo novelizuje příslušné zákony, v nichž je upravena působnost přenášená na orgány krajů.
Řada právních institutů je z objektivních důvodů v tomto zákoně obdobně upravená jako v zákoně o obcích. Jednotná úprava obsahuje např. vymezení postavení kraje jako územního samosprávného společenství občanů a veřejnoprávní korporace, ustanovení o tom, že pokud nebude ve zvláštním zákoně stanoveno, zda jde o samostatnou nebo přenesenou působnost kraje, půjde vždy o působnost samostatnou. Dále se týká stanovení oprávnění občanů kraje, hospodaření s majetkem a jeho využívání, rozpočtového hospodaření, opatření pro případ nečinnosti orgánů kraje apod.
ZVEŘEJŇOVÁNÍ PŘEDPISŮ
Určitým specifikem v obecných ustanoveních hlavy I. a II. je způsob vyhlášení právních předpisů vydávaných krajem (obecně závazné vyhlášky a nařízení kraje). Vyhlášení se bude provádět uveřejňováním předpisů ve Věstníku právních předpisů kraje. Výjimečně lze v případě naléhavého obecného zájmu vyhlásit právní předpis vyvěšením na úřední desce krajského úřadu, okresních a obecních úřadů, kterých se dotýká a uveřejněním v hromadných informačních prostředcích. Ve Věstníku budou uveřejňovány i nálezy Ústavního soudu k právním předpisům kraje a další skutečnosti stanovené zákonem. Osobní základ kraje tvoří občané obcí a fyzické osoby přihlášené k trvalému pobytu na území vojenského újezdu v územním obvodu kraje.
Hlava III. návrhu zákona vymezuje obecným způsobem samostatnou a přenesenou působnost kraje a jeho hospodaření obdobně jako zákon o obcích. V zájmu využívání majetku pro plnění úkolů kraje a v jiném veřejném zájmu zákon stanoví oprávnění státu stanovit podmínky pro další hospodaření a nakládání s majetkem pořízeným za finanční spoluúčasti státu, nebo který byl získán bezúplatným převodem nebo přechodem od státu.
Zákon stanoví pro případ porušení těchto ustanovení pokutu až do výše 1 mil. Kč a odvod do státního rozpočtu ve výši odpovídající jeho obvyklé ceně v případě, že nelze majetek vrátit původnímu účelu.
Za účelem plnění svých úkolů budou moci kraje spolupracovat s jinými kraji na základě veřejnoprávní smlouvy, jejíž obsah a náležitosti návrh zákona upravuje a zakládáním právnických osob podle obchodního zákoníku dvěma nebo více kraji. Členství krajů ve sdruženích občanů a ve svazcích obcí nepřichází v úvahu.
Předpokládá se též spolupráce s územními samosprávnými celky jiných států a vstup krajů do regionálních seskupení se zahraničními partnery na základě písemných smluv, které musí být v souladu se zahraniční politikou státu. Proto podléhají souhlasu Ministerstva vnitra po předchozím projednání s Ministerstvem zahraničních věcí.
PŮSOBNOSTI
Ustanovení hlavy IV. o orgánech kraje upravuje počty členů budoucích zastupitelstev krajů s přihlédnutím k počtu obyvatel v územním obvodu, jejich odměňování, pracovněprávní a mzdové nároky, základní rozsah oprávnění obdobně jako u členů zastupitelstev obcí, dále základní principy jednání orgánů kraje.
Jak již bylo uvedeno, základní působnost zastupitelstva kraje je uvedena taxativně a další působnosti stanoví v souladu s principy subsidiarity, decentralizace a dekoncentrace, zakotvenými v koncepci reformy veřejné správy, zákon o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze a další zvláštní zákony.
V přechodných ustanoveních hlavy VIII. se ukládá ministru vnitra svolat ustavující zasedání zastupitelstev zvolených ve volbách v roce 2000 do 40 dnů od vyhlášení výsledků voleb. Přípravu ustavujícího zasedání, zahájení činnosti orgánů kraje a plnění úkolů krajských úřadů zabezpečí zaměstnanci, které pro tento účel přijmou na základě určení Ministerstvem vnitra po výběrovém řízení přednostové okresních úřadů v sídlech krajů a okresních úřadů Brno - venkov, Karviná a Plzeň - sever, v předstihu před volbami. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů těchto zaměstnanců pak přejdou dnem nabytí účinnosti navrhovaného zákona z okresních úřadů na příslušné kraje.
KRAJSKÉ ORGÁNY
Po reprezentanta kraje bylo zvoleno označení hejtman a pro vedoucího krajského úřadu označení ředitel krajského úřadu. Zastupitelstvo kraje zřizuje jako své iniciativní a kontrolní orgány vždy výbory finanční, kontrolní a pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost. Kraj, v jehož územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu alespoň 10 % občanů hlásících se k jiné národnosti než české, zřizuje výbor pro národnostní menšiny.
Rada kraje může zřizovat podle potřeby komise jako své iniciativní a poradní orgány. Hejtman kraje zřídí pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány, pokud tak stanoví zvláštní zákon.
Ukládání sankcí podle tohoto návrhu zákona, přezkoumávání rozhodnutí vydaných okresními úřady a orgány měst Brna, Ostravy a Plzně ve správním řízení a s tím spojená kontrola se svěřuje krajskému úřadu. Na rozdíl od obecních úřadů, které tvoří starosta, místostarosta obce, tajemník a zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu, bude krajský úřad tvořen pouze ředitelem a dalšími zaměstnanci kraje, zařazenými do úřadu. V jeho čele bude stát ředitel krajského úřadu, jmenovaný a odvolávaný hejtmanem kraje po předchozím souhlasu ministra vnitra. Za plnění úkolů svěřených krajskému úřadu v samostatné a přenesené působnosti bude ředitel odpovědný hejtmanovi kraje.
DODRŽOVÁNÍ ZÁKONNOSTI
Dozor nad dodržováním zákonnosti v činnosti orgánů kraje zákon svěřuje Ministerstvu vnitra ve spolupráci s věcně příslušnými ministerstvy a s ostatními věcně příslušnými ústředními správními úřady, podle ustanovení hlavy VI. návrhu zákona.
Stanoví se procesní postup, práva a povinnosti kontrolujících osob a zaměstnanců kontrolovaných objektů a sankce za porušení povinností v průběhu kontroly a za neodstranění zjištěných nedostatků.
Oprávnění pozastavit výkon právního předpisu kraje v případech, kdy odporuje zákonu, svěřuje tento zákon Ministerstvu vnitra. Pokud zastupitelstvo kraje nezjedná do 3 měsíců od pozastavení výkonu právního předpisu kraje nápravu, podá ministr vnitra návrh Ústavnímu soudu na jeho zrušení nebo zrušení jeho části.
Má-li Ministerstvo vnitra za to, že usnesení nebo jiné opatření orgánů kraje v samostatné působnosti je v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem, požádá věcně příslušný ústřední správní úřad o odborné posouzení věci a stanovisko. Zjistí-li nesoulad usnesení nebo jiného opatření se zákonem nebo jiným právním předpisem, pozastaví jejich výkon a vyzve příslušný orgán kraje ke zjednání nápravy. Nezjedná-li příslušný orgán kraje do 3 měsíců nápravu, podá ministerstvo žalobu Vrchnímu soudu na zrušení tohoto nezákonného opatření.
Dozor nad výkonem přenesené působnosti krajů bude vykonávat rovněž Ministerstvo vnitra v součinnosti s věcně příslušnými ministerstvy a ostatními věcně příslušnými ústředními správními úřady. Zjistí-li Ministerstvo vnitra, že opatření orgánu kraje není v souladu se zákonem nebo jiným právním předpisem, usnesením vlády nebo směrnicemi ústředních správních úřadů, pozastaví jeho výkon a současně vyzve příslušný orgán kraje ke zjednání nápravy. Nebude-li tato zjednána do 30 dnů od pozastavení opatření, zruší je věcně příslušné ministerstvo.
VZTAH MINISTERSTEV A KRAJŮ
V hlavě VII. zákona je upraven vztah ministerstev ke krajům. Při výkonu státní správy v přenesené působnosti budou orgány kraje podřízeny příslušnému ministerstvu, do jehož působnosti náleží úseky státní správy vykonávané těmito orgány. V rámci zákonů budou příslušná ministerstva řídit výkon státní správy vydáváním právních předpisů a v jejich mezích vydáváním směrnic, budou přezkoumávat rozhodnutí orgánů kraje vydaná na úseku přenesené působnosti ve správním řízení a kontrolovat na svěřeném úseku výkon státní správy orgány kraje.
Kromě uvedených působností ministerstev bude Ministerstvo vnitra koordinovat vydávání směrnic a instrukcí ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, jež se budou dotýkat přenesené působnosti krajů, kontrolovat dodržování usnesení vlády v činnosti příslušných orgánů krajů a ve spolupráci s ostatními ústředními správními úřady organizovat provádění komplexních kontrol, vyhodnocovat jejich výsledky a předkládat vládě návrhy na potřebná opatření.
V hlavě VIII. jsou upravena společná, přechodná a závěrečná ustanovení. Účinnost zákona se předpokládá dnem voleb do zastupitelstev krajů v listopadu 2000.
LADISLAV KUŽVART
Za účelem plnění svých úkolů budou moci kraje spolupracovat s jinými kraji na základě veřejnoprávní smlouvy, jejíž obsah a náležitosti návrh zákona upravuje a zakládáním právnických osob podle obchodního zákoníku dvěma nebo více kraji.
