01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Dobrovolnická služba zapouští kořeny

Je to neuvěřitelné, ale přibývá lidí, kteří jsou ochotni pracovat zdarma. Dobrovolníků si všiml i stát a před třemi roky stanovil pro jejich činnost závazná pravidla.

Hned zkraje je nutné zdůraznit, že takovou dobročinnost samozřejmě může vyvíjet kdokoli a jakkoli bez ohledu na legislativu. Zákon č. 198/2002, o dobrovolnické službě, který nabyl účinnosti 1. ledna 2003, pouze stanovuje pravidla, při jejichž splnění je možné se ucházet o státní podporu. Dosavadní zkušenosti jsou velmi dobré.

AKREDITACE PŘINÁŠÍ VÝHODY

Integrující role v dobrovolnické službě připadla Ministerstvu vnitra (MV). Mgr. Nataša Diatková z odboru prevence kriminality MV charakterizuje dobrovolníka jako člověka staršího 15, resp. 18 let, který se na základě svých znalostí, vlastností a schopností svobodně rozhodne poskytovat službu někomu dalšímu - jednotlivci, organizaci, obci. Stát nabízí pomoc tzv. vysílajícím organizacím, které dobrovolníky vybírají, evidují, školí a jsou za ně odpovědné. Vysílajícími organizacemi se mohou stát výhradně neziskové organizace, tj. občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, církve a náboženské společnosti či jejich právnické osoby.

Pokud se chce vysílající organizace ucházet o státní pomoc, musí nejdříve získat akreditaci. Tu uděluje v případě splnění zákonných podmínek a na základě doporučení akreditační komise složené ze zástupců osmi ministerstev a Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Ministerstvo vnitra. Akreditace platí tři roky, pak je nutné požádat o její obnovení. Až dosud ji získalo 51 organizací, které se představily 86 projekty, a stále přibývají další. V hojném počtu jsou mezi nimi zastoupeny organizace ze Středočeského kraje a Prahy, značnou aktivitu v tomto směru vyvíjejí rovněž kraje moravské, Vysočina a Královéhradecký. Naopak ani jedna akreditace zatím neexistuje v Karlovarském kraji a velmi málo je zastoupen i kraj Plzeňský.

Akreditovaná vysílající organizace může požádat MV o státní účelovou dotaci na dobrovolnické služby. Letos (stejně jako loni) je k dispozici 15 miliónů korun. V prvním kole uzavřeném k 30. listopadu 2004 bylo podpořeno 35 organizací; získaly na 49 projektů asi polovinu částky, která je celostátně k dispozici. V druhém termínu s uzávěrkou 31. března 2005 se dostalo na 9 organizací. Ministerstvo většinou vypisuje v průběhu roku ještě třetí kolo; letos bude mít uzávěrku k 30. červnu.

Možnosti využití finanční dotace přesně definuje zákon - lze z ní hradit například pojistné dobrovolníků, část nákladů spojených s režií, dopravou, stravováním, honoráře lektorů, kteří dobrovolníky školí apod.

VEDOU PROJEKTY ZE SOCIÁLNÍ OBLASTI

Dobrovolnictví, jako jeden z nástrojů rozvoje občanské společnosti, se rozvíjí ve všech oblastech života. Nejvíc ale pomáhají dobrovolníci v sociální oblasti - zdravotně postiženým, nemocným, seniorům, imigrantům, příslušníkům národnostních menšin. Lze se s nimi tudíž často setkat v nemocnicích, dětských domovech, azylových domech apod. Druhou velkou skupinu tvoří dobrovolníci, kteří se angažují při velkých přírodních nebo humanitárních katastrofách.

Mgr. Nataša Diatková uvádí dva nejpropracovanější programy dobrovolnické služby. První má název Pět P. Je to individuální preventivní program pro děti ve školním věku, jehož metodika byla převzata z USA. V tomto případě má dobrovolník na starosti dítě nacházející se v rodině dysfunkční, sociálně slabé, zdravotně postižené, je hyperaktivní - tedy takové, které se špatně zařazuje do společnosti. Dobrovolník, který musí být v tomto případě starší 18 let, mu vlastně nahrazuje chybějícího kamaráda. Druhý propracovaný program se vztahuje k dobrovolnické službě v nemocnicích a spočívá v praktické i psychické pomoci nemocným.

Nově se začíná rýsovat možnost pomoci dobrovolníků v probační a mediační službě; zájem je jak ze strany vysílajících, tak přijímajících organizací. Podle Mgr. Nataši Diatkové je ale vše zatím v úplných začátcích, protoÍKLADnelze hovořit konkrétně.

S akreditovanými organizacemi rovněž hojně spolupracují úřady práce. Nezaměstnaní samozřejmě hledají především práci, za niž dostanou zaplaceno, ale pokud se to nedaří, je do začátku vhodnou alternativou i dobrovolnictví. Nezaměstnaný během výkonu této činnosti neztrácí nárok na podporu, vysílající organizace za něho může platit sociální pojištění (podmínkou je vykonávat dobrovolnickou službu déle než tři měsíce a více než 20 hodin týdně). Hlavním důvodem, proč by měl nezaměstnaný takovou nabídku akceptovat, jsou jeho následně vyšší šance na trhu práce, protože si tímto způsobem vlastně zvyšuje kvalifikaci, případně se rekvalifikuje.

JAK ŽÁDAT O DOBROVOLNÍKY

Obce se nacházejí na druhém pólu těchto aktivit, tj. v roli příjemce dobrovolnické služby. Pokud mají o dobrovolníky zájem, měly by kontaktovat příslušnou vysílající akreditovanou organizaci (jejich seznam včetně uvedení činností je na webové stránce MV ČR, tj. http://www.mvcr.cz/prevence/dobrovol/akreditace/index.html). Mohou samozřejmě využít i služeb organizací neakreditovaných, ale první možnost je lepší, protože dotyční dobrovolníci jsou proškoleni, někdo za nimi stojí, zatímco v opačném případě není jisté, zda za den nebo za pár hodin neodejdou a už je nikdo neuvidí.

S akreditovanou organizací je nutné uzavřít smlouvu o výkonu dobrovolnické služby, v níž se přesně specifikuje, o jakou službu jde, kde, kdy a kdo ji vykoná, uvedou se podrobnosti jako např. způsob dopravy, ubytování a stravování. Obec v roli přijímající organizace na sebe rovněž bere závazek, že pokud bude dohodnutá činnost obsahovat nějaká rizika ohrožující život nebo zdraví dobrovolníků, odstraní je nebo alespoň omezí. O vše ostatní se už postará vysílající organizace.

Informace lze rovněž získat v akreditovaných regionálních dobrovolnických centrech, která jsou ve většině krajských měst. Za jedno z nejaktivnějších označila Mgr. Diatková centrum v Ústí nad Labem, které intenzÍvně spolupracuje s krajem i městem, a slibně se podle ní vyvíjí i liberecké centrum.

Pro úplnost je nutné ještě dodat, že někteří dobrovolníci se angažují i v zahraničí. Jde hlavně o mladé lidi, zejména studenty. V tomto případě platí jednoznačně podmínka, že jim musí být více než 18 let.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down