Energetická krize sužuje firmy i obce, vláda hledá řešení

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek dnes jednal s ekonomy, energetiky a právníky o návrzích řešení současné energetické krize. Výstup z jednání – legislativní řešení a právní postupy – představí premiérovi Petru Fialovi. Setkání iniciovala primátorka Brna Markéta Vaňková, která poukázala na to, že brněnské teplárny jsou z 80 procent závislé na ruském plynu.

"Panu premiérovi okamžitě předložím právní řešení. Pokud se totiž nenajde v pátek 9. září řešení na evropské úrovni, musíme být připraveni my na národní úrovni,” uvedl k dnešnímu jednání Blažek. Příští pátek se uskuteční mimořádná evropská rada pro energetiku. Bude projednávat návrh na stanovení maximální ceny plynu, jenž se využívá pro výrobu elektřiny.

"Nalezli jsme návrh konkrétního legislativního řešení, který by mohl nastolit české řešení této situace," sdělila po schůzce Vaňková. Kabinet by měl podle ní v současné situaci začít přemýšlet také o programech, které pomohou podnikatelům. "Dostáváme od nich velké množství impulsů, že nejsou a nebudou schopni si sami pomoci," upozornila primátorka. Předkládané řešení bude podle ministerstva slučitelné s evropským právem a nebude v rozporu s evropskou judikaturou. Blažek už dříve řekl k možnému zastropování cen energií, že je potřeba najít takové řešení, aby těm, kdo elektřinu vyrábějí nebo distribuují, nevznikaly takové škody, které by mohli následně chtít od státu nahradit . Vaňková uvedla po jednání s šéfem antimonopolního úřadu Petrem Mlsnou, že stát by mohl podporovat energeticky náročné provozy jako například teplárny, které využívají plyn a potýkají se s vysokým nárůstem cen. Tato podpora by se mohla projevit v ceně koncovým uživatelům. Mlsna řekl, že dočasný krizový rámec pro Ukrajinu umožňuje poskytnut podporu energeticky náročným odvětvím na pokrytí provozní ztráty. Podporu by však musel schválit stát. Pokud by se pro to rozhodl, notifikační proces by podle Mlsny trval zhruba měsíc.

Samosprávy žádají o pomoc, zatím marně

Rostoucí ceny energií a pohonných hmot tvrdě dopadají i na obecní rozpočty. Rozladění momentálně vládne na půdě Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR). I přes několikery apely na vládu s žádostí o pomoc se svazovým představitelům nedostalo žádné podpory. Obce a města, která během covidové krize a v období po pádu Bohemia Energy vynakládaly nemalé personální, časové i finanční prostředky na pomoc obyvatelstvu a překlenutí složité situace, nyní samy zakoušejí krušné časy. Na tíživý stav dnes upozornili představitelé Svazu měst a obcí ČR (SMO). Podle předsedy SMO Františka Lukla se obce potýkají s vysokými cenami energie a s obavami z nedostatku plynu, a upozornil na to, že řada z nich by kvůli tomu mohla omezit či zastavit řadu investičních projektů, v nejhorším případě by se muselo sáhnout k omezování provozu školských a dalších zařízení. Dopady energetické krize vedou mnohé municipality k úvahám o omezení vytápění či osvětlení veřejných budov a prostranství, současné podmínky navíc hrozí radikálně omezit investiční možnosti samospráv. Tuzemská města a obce patří mezi významné veřejné zadavatele a neopominutelné tahouny regionálního rozvoje. V roce 2020 tvořily obecní zakázky bezmála 20 % všech veřejných zakázek v ČR!

„Dojde-li k radikálnímu omezení městských a obecních investic, nebudou negativní projevy omezeny pouze na zpomalení či přímo zastavení běhu obecních investičních plánů, ale budou mít dopady i na příjmy lokálních živnostníků a tím i rodinné rozpočty,“ upozorňuje místopředseda SMO ČR a starosta obce Velký Osek Pavel Drahovzal.

Představitelé SMO upozornili též na ne zrovna dobrou komunikaci s vládou, o níž se již nějakou dobu snaží, leč bez odezvy. Obce by měly být partnery při řešení energetické krize, zdůraznil Lukl. Dopady pocítí nejen obce, ale také  všichni občané České republiky.*

/ČTK, ev/

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down