Financování měst a obcí patří z hlediska řady tuzemských bank tradičně ke známým a velmi dobře uchopitelným oblastem. I když ochota bankovního sektoru financovat města a obce i nadále trvá, v souvislosti se zhoršeným ekonomickým prostředím kladou banky stále větší důraz také na správné hospodaření municipalit.
Požádali jsme Komerční banku, lídra v oblasti financování municipalit, o shrnutí základních principů koncepčního ekonomického řízení.
ZAVEĎTE FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ
Finanční plánování musí být nezbytnou součástí chování každého ekonomicky aktivního subjektu. Ať už jde o občana, firmu nebo municipality, pomáhá finanční plánování dosáhnout stanovených cílů a dlouhodobě je udržet. Tvorba finančního plánu municipalit má přitom svá specifika - obce jsou zřízeny za účelem všestranného rozvoje svého území, uspokojování potřeb svých občanů, a při plnění svých úkolů musí navíc dbát na ochranu veřejného zájmu. Právě omezená velikost rozpočtu a specifická struktura příjmů a výdajů ovlivňují podstatným způsobem prosazování nejen ekonomických, ale také politických zájmů představitelů obce.
Tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů územních samosprávných celků a také stanovení pravidel hospodaření s finančními prostředky územních samosprávných celků upravuje zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Podle tohoto zákona se finanční hospodaření územních samosprávných celků a svazků obcí řídí jejich ročním rozpočtem a rozpočtovým výhledem. Oba tyto rozpočty jsou vzájemně provázány, i když se liší nejen dobou, na kterou jsou sestavovány, ale také svou strukturou.
ROZPOČET ANEB KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ PLÁN
Rozpočet územního samosprávného celku a svazku obcí je finančním plánem, podle kterého je činnost těchto subjektů řízena. Jde o krátkodobý plán, který je sestavován na dobu jednoho kalendářního roku.
Pro představitele obce je rozpočet jednoročním výhledem na výkon jejich činnosti. Aby došlo k naplnění schváleného rozpočtu, je třeba jeho plnění vyhodnocovat v pravidelných intervalech. Z ekonomického pohledu bychom mohli o rozpočtu hovořit jako o krátkodobém ekonomickém plánu, který je spojen s operativním způsobem řízení. Rozpočet může být po schválení změněn pouze na základě důvodů, které jsou blíže uvedeny v zákoně o rozpočtových pravidlech územně samosprávných celků.
ROZPOČTOVÝ VÝHLED: PLÁNUJTE 2-5 LET DOPŘEDU
K dosažení dlouhodobějších cílů nestačí sestavovat pouze dílčí roční rozpočty. Je třeba zpracovat i rozpočtový výhled, obvykle pro horizont 2-5 let. Z pohledu financujících bank je rozpočtový výhled jedním z nejdůležitějších indikátorů budoucího ekonomického vývoje obce.
Do rozpočtového výhledu se promítají nejen plánové aktivity, ale také důsledky současných kroků, které ovlivní ekonomiku obce v budoucích letech (např. splátky úvěrů). Současná ekonomická situace, která se negativně projevila v roce 2009 mimo jiné poklesem výběru daňových příjmů a akcelerací změn v oblasti legislativního rámce, vyvolává nutnost sestavovat tyto rozpočtové výhledy v co nejlepší kvalitě. Kvalitně sestavený rozpočtový výhled pomůže lépe reagovat na případné budoucí změny a zvládnout hospodaření obce.
Rozpočtový výhled je jakýmsi strategickým plánem. Představitelé obce by do něj proto měli promítnout své střednědobé strategické cíle. Nedílnou součástí rozpočtového výhledu musí být plán investic se stanovením priorit a jejich rozložením v čase. Rozpočet i rozpočtový výhled je vhodné doplnit komentářem, který podrobně zdůvodní nejvýznamnější položky.
Rozpočtový výhled by tedy měl být pomocným nástrojem, který umožní eliminovat nekoncepční řízení tažené politickými rozhodnutími. Pouze samotné formální sestavení rozpočtového výhledu bez vyhodnocování jeho naplnění se přitom samozřejmě naprosto míjí účinkem. Aby bylo střednědobé strategické řízení opravdu efektivní, je třeba pravidelně vyhodnocovat plnění schváleného rozpočtového výhledu.
NÁSTROJE K ŘÍZENÍ ROZPOČTU
Pro dosažení dlouhodobé stability rozpočtu je třeba zaměřit se na hlavní faktory, které ovlivňují hospodaření obce. Dosažení uspokojivé hodnoty těchto faktorů lze měřit pomocí finančních ukazatelů:
Tvorba zdrojů. Jedním z nejdůležitěj-ších faktorů je udržení dostatečného přebytku běžného rozpočtu, který souvisí s aktivním řízením příjmové a výdajové stránky rozpočtu. Na straně příjmů jde o mobilizaci rezerv v příjmech (daň z nemovitosti, poplatky za svoz odpadu apod.), na straně výdajů pak o jejich přiměřenou redukci. Přebytek běžného rozpočtu je hlavním zdrojem pro splácení dlouhodobých úvěrů obce. Doporučená hodnota přebytku běžného rozpočtu v poměru k běžným příjmům pro města a obce je 10-30 %.
Míra zadluženosti. Každý subjekt, který přijímá úvěr, řeší otázku, jaká je optimální (zdravá) míra zadluženosti. Nejde jen o to, jak velký objem úvěru a s jakou splatností přijmout. Vzhledem k současné situaci na příjmové stránce rozpočtu a tlakům na výdajovou stránku rozpočtu by měly být upřednostňovány investice, jež v optimálním případě nezvýší další finanční nároky na její provoz. Schopnost obce splácet dluhovou službu lze spočítat pomocí tzv. ukazatele dluhové služby, který je podílem přebytku běžného rozpočtu k dluhové službě.
Za optimální hodnotu je možné považovat dosažení hodnoty 1,2 u větších měst nebo krajů, či hodnoty 1,4 u menších obcí. Tato hodnota znamená, že přebytek běžného rozpočtu pokrývá dluhovou službu klienta ze 120 %, resp. 140 %. Poměr dlouhodobých závazků a přebytku běžného rozpočtu říká, za jak dlouho je obec schopna splatit své dlouhodobé závazky. Optimální hodnota v tomto případě činí 6 let.
Schopnost generovat úspory. Obec by měla být schopna v každém okamžiku řídit své výdaje, a to jak v oblasti běžných, tak i kapitálových výdajů. V případě potřeby musí dokázat najít ve svém rozpočtu dostatečné rezervy, které pomohou překlenout obtížné časy.
S ohledem na dlouhodobost investičních úvěrů je nutné zajistit schopnost aktivně řídit úrokové náklady. Pohyblivé úrokové sazby jsou v současné době na nejnižší historické úrovni, avšak na druhou stranu představují riziko související s nekontrolovatelným růstem sazeb a tedy i nákladů. Pro eliminování těchto rizik jsou vhodným doplňkem k úvěru tzv. standardní zajišťovací instrumenty.
Finanční rezervy rozpočtu. Budování rozumné úrovně finančních rezerv je nutností. Jsou považovány za jeden ze základních a nejdůležitějších pilířů stability obce. Představují polštář pro případný negativní vývoj příjmů, nebo jsou zdrojem pro financování nečekaných výdajů. Tyto finanční rezervy by měly představovat přibližně 8 % součtu daňových příjmů a běžných dotací.
ZÁVĚREM
Chce-li municipalita zůstat pro banku i nadále atraktivním klientem, měla by si výše popsaná pravidla osvojit. Důležité je však dbát také na vyvážený part-nerský vztah se svou bankou. Právě ta dokáže mnohdy kromě vlastního financování nabídnout tolik potřebné rady a doporučení.
