Fotovoltaika bez mýtů: fakta, která dávají obcím jistotu

Diskuse o fotovoltaice a větrné energetice v českých obcích bývá často zatížena obavami a polopravdami. Mnohé z těchto obav vycházejí z dezinformací šířených na internetu či sociálních sítích. Lidé se bojí, že solární panely způsobují rakovinu, že ohrožují flóru, faunu nebo krajinu. Ve skutečnosti jsou tyto představy nesmyslné. Fotovoltaika a větrné elektrárny žádné z těchto problémů nezpůsobují a jejich dopady na životní prostředí lze efektivně řídit a minimalizovat.

Rozvoj solárních a větrných elektráren snižuje naši závislost na dovozu fosilních paliv. Energie ze slunce a větru je domácí, dostupná a nepodléhá geopolitickým výkyvům. Je bezemisní, což znamená čistší ovzduší a pozitivní dopad na zdraví obyvatel. Obnovitelné zdroje umožňují energetiku, která pokrývá potřeby společnosti, aniž by zatěžovala klima nebo životní prostředí. „Obnovitelné zdroje dnes nejsou otázkou ideologie, ale racionální strategie. Každá kilowatthodina vyrobená doma znamená menší závislost na dovozech a větší stabilitu pro obce i podniky,“ říká Petr Štajner z Greenbuddies.

Častým mýtem je, že v Česku není dost slunce nebo dost větru. Realita je jiná: na jeden metr čtvereční dopadá ročně přibližně 950 až 1340 kilowatthodin sluneční energie. Moderní panely s účinností kolem 23 procent ji efektivně přeměňují na elektřinu. Solární a větrné zdroje se navíc vzájemně doplňují, fotovoltaika dominuje na jaře a v létě a větrné elektrárny mají vyšší výrobu v zimních měsících. S akumulací a chytrým řízením výroby je možné využívat energii efektivně po celý rok. Je však důležité vnímat obnovitelné zdroje nikoli jako samospasitelné či izolované řešení, ale jako součást celkové energetické politiky státu a regionů, vedle dalších nezbytných typů zdrojů a investic.

Obavy z využití půdy jsou rovněž často přehnané. Areály fotovoltaiky jsou ideální pro pastvu ovcí nebo umístění včelstev. Vysázená zeleň zároveň podporuje lokální druhovou rozmanitost. Areál je oplocen způsobem, který umožňuje volný pohyb drobné zvěře. Zatravnění areálu má pozitivní vliv na půdu, snižuje se riziko eroze a zlepšuje vsakování a zadržování vody v krajině. Díky vhodné směsi rostlin dochází ke zlepšení kvality půdy a umožňuje její budoucí zemědělské využití. Na konci životnosti lze navíc fotovoltaickou elektrárnu kompletně rozebrat. Veškerý materiál se recykluje a půda zůstává úrodná a nepoškozená, připravená k dalšímu zemědělskému či jinému využití.

Podobně je tomu u obav z přehřívání okolí. Studie ukazují, že vliv solárních parků na teplotu je velmi lokální a rychle se snižuje se vzdáleností. Panely se navíc v noci ochlazují a nevytvářejí trvalý tepelný ostrov. U střešních instalací mohou naopak zastíněním tmavých povrchů přispět ke zmírnění přehřívání budov. Právě střešní instalace samozřejmě mají své místo, ale energie z nich k zajištění energetické soběstačnosti České republiky nestačí. Navíc jsou dražší a ne každá střecha je vhodná. Nejefektivnější a nejlevnější elektřinu vyrábějí velké pozemní elektrárny.

Pro obce představují projekty fotovoltaiky a větrných elektráren významnou příležitost. Vlastní projekty snižují náklady na elektřinu, projekty jiných subjektů mohou přinášet nájemné za pozemky po dobu až 30 let, investice do obecních projektů či výsadba zeleně zlepšuje kvalitu života a příjmy z obnovitelných zdrojů lze využít pro obecní rozvoj, participativní projekty nebo komunitní fondy. Tyto přínosy podporují nejen energetickou soběstačnost obce, ale i ekonomický rozvoj regionu.

Zkušenost zástupců samospráv potvrzuje, že klíčová je otevřená komunikace a práce s fakty. „Na počátku diskuse o průmyslové fotovoltaice zaznívaly obavy i různé názory. Díky otevřené komunikaci a práci s konkrétními daty však dnes víme, že tento projekt má pro naše město jasný strategický význam. Představuje potenciál dlouhodobého přínosu pro naše obyvatele i pro další rozvoj města,“ říká starosta Studénky Libor Slavík. Právě taková zkušenost ilustruje, že počáteční nejistota často ustupuje ve chvíli, kdy je projekt transparentně připravován a obec má možnost aktivně se zapojit do jeho podoby i přínosů.

Česko má v současnosti jedinečnou příležitost transformovat svou energetiku a podpořit konkurenceschopnost domácích firem i energetickou soběstačnost domácností. Podle studie Deloitte pro Svaz moderní energetiky je možné z evropské podpory do roku 2030 vybudovat více než 17 gigawattů nového výkonu v obnovitelných zdrojích, především fotovoltaických a větrných elektrárnách. Výstavba obnovitelných zdrojů energie by pomohla zvýšit příjmy domácností, navýšit výrobu v České republice o stovky miliard korun a vytvořit desetitisíce pracovních míst. Naopak nedostatek bezemisní elektřiny by mohl ohrozit průmyslové podniky i pracovní místa.

Diskuse o fotovoltaice by proto měla vycházet z dat, nikoli z obav. Fakta ukazují, že obnovitelné zdroje jsou technicky zvládnutelné, ekonomicky smysluplné a environmentálně šetrné řešení. Pro české obce nepředstavují hrozbu, ale příležitost, jak posílit svou stabilitu, soběstačnost a dlouhodobý rozvoj.