Při příležitosti Mezinárodního dne památek a sídel se 18. dubna v mezinárodním duchovním centru Pražská křižovatka, odsvěceném kostele sv. Anny v Praze, uskutečnilo slavnostní shromáždění, na němž byly vyhlášeny výsledky soutěže o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón za rok 2022.
Ze čtrnácti vítězů krajských kol této soutěže (České Budějovice, Horažďovice, Cheb, Jablonec nad Nisou, Jemnice, Jičín, Kolín, Lomnice, MČ Praha 1, Příbor, Šternberk, Valašské Meziříčí, Vysoké Mýto a Žatec) odborná porota vybrala tři celostátní finalisty. Z nich bylo celkovým vítězem vyhlášeno město Vysoké Mýto z Pardubického kraje, jemuž tak byl přiznán i titul Historické město roku 2022. Dalším dvěma finalistům – městům Valašské Meziříčí (Zlínský kraj) a Žatec (Ústecký kraj), patří Ceny ministra pro místní rozvoj.
V rámci soutěže se každoročně uděluje také cena časopisu Moderní obec. Tu tentokrát obdrželo město Horažďovice (Plzeňský kraj). Součástí slavnostního ceremoniálu bylo i udělení ceny Ministerstva kultury za památkovou péči, kterou převzala architektka, projektantka, autorka publikací o památkové péči Kamila Matoušková.
PROGRAM REGENERACE MPR A MPZ SE PLNĚ OSVĚDČUJE, DOBŘE MU SEKUNDUJE TAKÉ IROP
Slavnostního ceremoniálu se za Ministerstvo kultury zúčastnil vrchní ředitel sekce kulturního dědictví Vlastislav Ouroda, který poděkoval všem zúčastněným a připomněl, že finanční Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón je druhým nejdéle fungujícím programem Ministerstva kultury v oblasti státní památkové péče, a jde o program velmi úspěšný.
Vlastislav Ouroda zdůraznil také skutečnost, že Mezinárodní den památek a sídel je nejzřetelnějším dokladem toho, že péče o památky v ČR není pouhým národním specifikem, ale že jsme i v této oblasti v kontextu a souladu s mezinárodním děním. Společně s ostatními zeměmi si v tento den připomínáme, jaký význam pro nás památky mají nejenom z hlediska historického a kulturního, ale i z hlediska společenského a vzdělávacího.
Obnova měst s městskou památkovou rezervací nebo městskou památkovou zónou doznala za období fungování Programu regenerace (MPR a MPZ) obrovských změn. Tyto změny se neprojevují pouze ve vizuálním dojmu při návštěvě historických center, ale také na úrovni společenské a ekonomické. Za dobu své existence, tedy od roku 1993, vložil stát prostřednictvím tohoto programu do obnovy kulturních památek na území městských památkových rezervací a městských památkových zón přes 5,86 mld. Kč a podílel se tak na obnově 18 700 kulturních památek. Cena provedeného díla přesáhla 15 mld. Kč.
Náměstek ministra pro místní rozvoj Lukáš Černohorský mj. připomněl, že Ministerstvo pro místní rozvoj prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) podpořilo v programovém období 2014–2020 celkem 221 projektů, které cílí na národní kulturní památky. Z IROP do rozvoje českého kulturního dědictví bylo tak poskytnutp 8,9 mld. korun.
V novém programovém období 2021–2027 je připraven už skromnější finanční balíček ve výši 3,5 mld. korun. V květnu 2023 jsou plánované výzvy pro památky. Podrobnější informace k plánovaným výzvám je možné sledovat na webu IROP.
VE VYSOKÉM MÝTĚ PAMÁTKY NEJSOU POUHOU „KULISOU“
Historické jádro Vysokého Mýta je od roku 1990 chráněno jako městská památková zóna. Důvodem jejího zřízení byla ochrana středověkého urbanistického rozvrhu města s centrálním čtverhranným náměstím a pravoúhlou sítí ulic se zbytky hradebního systému a vnitřní staré zástavby a zbytků staré zástavby v přilehlých částech jednotlivých předměstí.
V historické zástavbě je zastoupena většina architektonických slohů od gotiky po secesi. Vůbec nejcennější památkou je gotický kostel sv. Vavřince s vysokými věžemi v západním průčelí vytvářejícími nepřehlédnutelnou dominantu města i celého okolí. Na stavbě kostela se podílela parléřovská huť. Kostel, který byl za dobu své existence několikrát poškozen požárem, byl regotizován v letech 1875–1905 architekty Františkem Schmoranzem a Josefem Mockerem.
Při této rekonstrukci dostal interiér kostela secesní výzdobu. Unikátní památkou interiéru kostela je však barokní oltářní obraz s motivem Nanebevzetí Panny Marie, který je vůbec největším dílem českého malíře Petra Brandla.
V minulém roce byly ve Vysokém Mýtě opraveny zejména Pražská brána, která je součástí pozůstatků středověkého městského opevnění. V kostele sv. Vavřince byly restaurovány dva jehlanové relikviáře, které jsou součástí přední strany oltáře Nanebevzetí Panny Marie. V secesním měšťanském domě v Komenského ulicí č. 211 došlo k opravě a výměně oken i dveří a provedly se tam další ouvisející práce. V sokolovně na Tyršově náměstí byly zrekonstruovány dekorativní prvky a v dalším měšťanském domě v ulici B. Němcové č. 189 byly zrestaurovány historické dvoukřídlé dveře.
Město Vysoké Mýto průběžně sleduje stavebně technický stav městských památek a stará se o jejich opravy a obnovu. Díky tomu historické centrum Vysokého Mýta zažívá v posledních letech velkou renesanci.
„Jsme si vědomi historické hodnoty našich památek a jejich ochrana a obnova patří mezi naše priority. Považujeme současně za důležité, aby památky žily. Domnívám se, že se nám ve Vysokém Mýtě daří naplňovat historické centrum životem, ať už se jedná o akce města, naší kulturní organizace, nebo různých spolků či soukromých subjektů. Všem, kteří se na tom podílejí, děkuji,“ prohlásil po převzetí ceny pro vítězné město starosta František Jiraský.
CENA MODERNÍ OBCE PRO HORAŽĎOVICE
Nejvýznamnějším loňským počinem při obnově památek na území městské památkové zóny v Horažďovicích bylo dokončení opravy Pražské (Červené) brány, která patří k nejlépe dochované části městských hradeb. s námětky. Je i druhou nejstarší městskou branou v Čechách.
V minulém roce se na této bráně opravily omítky, došlo i k lokální opravě fasády, obnově nátěru, opravám vnitřních dřevěných konstrukcí, opravě krovu a střechy. Poškozené části krovu byly protézovány, poškozená střešní krytina doplněna. Během těchto prací byl nalezen původní barevný nátěr brány (červený), který jí byl navrácen.
Redakce Moderní obce na Horažďovicích ocenila nejen jejich loňskou rekonstrukci Pražské brány i opravy dalších památek, ale také dlouhodobou péči, kterou město údržbě a obnově své památkové zóny věnuje, a to i v efektivní spolupráci s dalšími vlastníky památek – fyzickými osobami a církví. Cenu převzal starosta Horažďovic Michael Forman z rukou ředitele vydavatelství Profi Press Martina Sedláčka a šéfredaktora časopisu Moderní obec Ivana Ryšavého.
PAMÁTKY OČIMA MLADÝCH FOTOGRAFŮ
Během slavnostního shromáždění byla vyhodnocena i soutěž Mladí fotografují památky, která je určena pro žáky a studenty základních a středních škol. Ceny za první až třetí místo v Praze tentokrát převzaly Kateřina Cinková (fotografie Světlo oknem, Loukov), Štěpánka Nová (fotografie Podzim, Litoměřice ) a Kateřina Němcová (fotografie Zbarvená Bára, Kutná Hora).
Soutěž o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón spojenou s udělením titulu Historické město roku pro jejího vítěze pořádá Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, Ministerstvo kultury a Ministerstvo pro místní rozvoj.*
/rš, zr/
Na horním snímku: Starosta František Jiraský (vlevo) s předsedou SHS ČMS Liborem Honzárkem bezprostředně po převzetí titulu Historické město roku 2022 pro Vysoké Mýto
FOTO: IVAN RYŠAVÝ
