Poslanecká sněmovna by již zítra měla hlasovat o širších změnách v daních včetně možného zrušení superhrubé mzdy se snížením daně z příjmů zaměstnanců. Představitelé zájmových sdružení měst, obcí a krajů dnes proto apelovali na poslance, aby svým hlasováním umožnili zachovat současný standard života ve městech a obcích. Výsledek jejich hlasování ohledně superhrubé mzdy totiž bude mít velký dopad do území a na hospodaření jednotlivých municipalit.
„Od prvních vládních návrhů daňových úprav a kompenzací upozorňujeme na nestabilitu obecních příjmů a tím i omezenou možnost zadávání práce v rámci veřejných zakázek,“ připomněl v souvislosti se zítřejším programem jednání dolní parlamentní komory předseda Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) a starosta města Kyjov František Lukl. Na jeho slova navázal předseda Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) Stanislav Polčák: „Věříme, že se poslanci vůči svým občanům, díky jejimž hlasům sedí dnes ve sněmovně, zachovají zodpovědně.“
Přijetím návrhu změny zákona, kterým se zruší superhrubá mzda, by města, obce i kraje každoročně přišly o desítky miliard korun.
K výzvě obcí a krajů z minulého týdne (o výzvě jsme informovali zde: https://moderniobec.cz/obce-a-kraje-apeluji-na-to-aby-jim-stat-nahradil-vypadky-ktere-jim-zpusobi-zrusenim-superhrube-mzdy-a-kompenzacnim-bonusem/ ) se přidal také Spolek pro obnovu venkova ČR (SPOV ČR) i Asociace krajů ČR (AK ČR). Obce a kraje ve výzvě požadují po vládě a zákonodárcích, aby stát územním samosprávám nahradil výpadky, jež by jim způsobil zrušením superhrubé mzdy a schválením kompenzačního bonusu.
Zástupci Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR), Sdružení místních samospráv České republiky (SMS ČR), Národní sítě místních akčních skupin (NS MAS) a nově i Spolek pro obnovu venkova (SPOV ČR) a Asociace krajů (AK ČR) společně vyjadřují svůj nesouhlas s dopady zrušení tzv. superhrubé mzdy a obnoveného kompenzačního bonusu na samosprávy a žádají parlament a vládu o poskytnutí adekvátních náhrad úpravou rozpočtového určení daní (RUD) a poskytnutím jednorázového příspěvku za celkově uhrazené kompenzační platby.
„Nižší daně pro zaměstnance jsou zcela oprávněný politický požadavek v době ekonomického růstu nebo v době, kdy je vláda schopna a ochotna hledat úspory v chodu státních institucí. Finance v minimální výši 21,4 miliardy korun budou v příštím roce i v letech dalších vlivem přijetí tohoto zákona chybět,“ zdůraznil hejtman Libereckého kraje Martin Půta a pokračoval: „A to nejenom na investice a opravy majetku, ale dost možná také na financování běžného provozu veřejných služeb. Ruskou ruletu s veřejnými rozpočty považuji v této bezprecedentní situaci za zcela nezodpovědnou. Chci věřit tomu, že poslanci nepošlou do kolen místní a krajskou samosprávu, ta si do svých rozpočtů natisknout miliardy nemůže a v drtivé většině případů ani nechce zadlužovat příští veřejné rozpočty.“*
/zr/
