01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Hrozí napřesrok venkovským školám zánik? Obce mobilizují

Po 12. lednu se představitelé Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) v čele s ministrem Josefem Dobešem chystají uskutečnit road show po regionech, aby tam vysvětlovali své představy o změně financování regionálního školství.

Právě do tohoto data totiž MŠMT očekává zpětnou reakci obcí a jimi zřizovaných škol na svůj koncepční záměr reformy systému financování regionálního školství. Už teď je však zřejmé, že ve svém souhrnu odezva obcí, měst, ale i krajů nebude nikterak příznivá.

MÁLO ŽÁKŮ VE TŘÍDĚ? PLATY UČITELŮ DOPLATÍ RADNICE!

Princip reformy spočívá v tom, že počínaje 1. 1. 2013 budou školy od státu, resp. MŠMT, dostávat peníze na platy pedagogů podle »optimálních« počtů žáků ve třídách. Jestliže škola nebude mít třídy dostatečně naplněny, její zřizovatel (u mateřských a základních škol obec, u středních škol kraj) bude potřebnou celkovou sumu na platy dorovnávat ze svých zdrojů. Bude přitom platit, že čím méně žáků ve třídě, tím hlouběji bude muset radnice sáhnout do své kasy.


První náměstek ministra Ing. Ladislav Němec tento ekonomický tlak na zřizovatele, aby neprovozovali školy s minimem žáků ve třídách, vysvětluje tím, že po roce 1990 došlo k nebývalému rozmachu českého regionálního školství a škol přibylo natolik, že se celý systém už stává neefektivní. »Při tomto vývoji by nám již za dva tři roky chyběly peníze i na platy pracovníků ve školství,« říká Ing. Ladislav Němec (viz rozhovor dole - "Školy rušit nebudeme..." ).

OBCE MUSÍ NEJPRVE MINISTERSTVU DODAT RELEVANTNÍ DATA

První informace o svém záměru MŠMT zveřejnilo již loni v květnu, a pak je dále upřesnilo koncem listopadu. Avšak i před necelými dvěma měsíci zdůrazňovalo, že jde pouze o pracovní materiál a čísla v něm používaná, zejména »optimální počty« žáků pro jednotlivé kategorie škol - málotřídkami počínaje a úplnými vícetřídními základními školami s oběma stupni konče - nejsou definitivní, ale budou se ještě dále upřesňovat.

Důvodem je prý mj. i to, že ministerstvu chybějí přesná data z regionů včetně současné i budoucí demografické situace (proč se tedy vůbec za nemalé peníze provádí Sčítání lidu, domů a bytů? - pozn. redakce) a teprve na základě zpětné projekcí od škol a zřizovatelů bude možné stanovit optimální naplněnost třídy v každém z jednotlivých typů škol.

VELHARTICKOU VÝZVU PODEPSALY UŽ DVĚ STOVKY OBCÍ

Obce si tak s každým průběžným upřesněním ministerského návrhu znovu a znovu přepočítávají, co by pro jejich rozpočty ve vztahu k jimi zřizovaným školám znamenal. A byť MŠMT v listopadu například odešlo od 26 »optimálních« žáků v ZŠ s oběma stupni a třemi třídami v každém ročníku a hovoří v tomto případě už pouze o 24 žácích, radnicím i potom zpravidla vycházejí horentní sumy, které by musely doplácet na platy pedagogů.

Není se co divit jejich rozčarování a protestům, které vykrystalizovaly ve Velhartické výzvě (viz www.proskolu.unas.cz). V malé obci na Klatovsku vznikla z iniciativy ředitelky Základní a mateřské školy Velhartice Mgr. Zdeňky Knězové a místostarosty ing. Jana Löffelmana. A protože shnuje nejen jejich obavy z uspěchaných chystaných kroků MŠMT, k výzvě se připojují další obce a školy po celém území ČR. Týden před Vánocemi ji podpořilo už přes 200, zejména menších obcí.

Starosta Velhartic Ing. Pavel Prostr upozorňuje na fakt, že koncepce s každým žákem, který chybí do »optimálního« stavu, neadekvátně snižuje objem poskytovaných financí. »Podotýkám, že tyto peníze jsou určeny výhradně na mzdy pedagogů. Další neinvestiční náklady (provoz školského zařízení) hradí zřizovatel, Takže budeme-li s koncepcí uvažovat částku 600 000 Kč "na optimálně naplněnou třídu", tedy na 24 žáků, pak při 14 žácích chce ministerstvo obci hradit pouze 150 000 Kč. Ano, je to pouhá čtvrtina peněz na více než polovinu "optima". Zvláštní přístup, že? A vezmete-li v úvahu čtyři třídy 2. stupně, je celková částka vkládaná do škol pro většinu malých obcí vzhledem k výši jejich rozpočtu prostě "neufinancovatelná" Ze škol s 2. stupněm se tak stanou školy "málotřídní". Málotřídky jsou současnou verzí koncepce silně podporovány - a nebojím se použít výraz "přepláceny". Proto s nimi v ekonomickém srovnání třídy I. stupňů jiných základních škol neobstojí. Koncepce nezmiňuje jakoukoli dobu udržitelnosti navrhované změny, takže není těžké odhadnout, kde je další potenciál pro ministerské škrty,« tvrdí Ing. Pavel Prostr.

CO VADÍ SDRUŽENÍ MÍSTNÍCH SAMOSPRÁV ČR

Starosta Tupes na Uherskohradišťsku Mgr.Oldřich Vávra, který zároveň stojí v čele Pracovní skupiny pro školství a sport Sdružení místních samospráv ČR, pro Moderní obec shrnul zásadní východiska připomínek tohoto sdružení k ministerskému návrhu:

- Škola je základem každé obce.

- Kvalitní základní vzdělání by mělo být dostupné všem žákům, vždy co nejblíže bydlišti.

- Diskuse a změny směřující ke zlepšení českého školství by měla být vedena z pohledu vzrůstu kvality vzdělání, nikoliv jen a pouze z pohledu úspory nákladů vynakládaných z prostředků MŠMT.

- Reforma nastavuje stejné principy financování pro základní i střední školy. Dle našeho názoru nelze pro základní školy a pro školy střední uplatňovat stejná kritéria.

- Školy zřizované obcemi a městy jsou v porovnání se školami soukromými finančně diskriminovány, neboť soukromé školy jsou mimo jiných zdrojů i příjemci podpory od MŠMT. Návrh reformy, pokud by byla prosazena v této podobě, by znamenal výrazné posílení soukromých škol oproti školám zřizovaných obcemi. Ty totiž budou muset být z finančních důvodů omezovány a rušeny. Tento výsledek, je pro SMS ČR nepřípustný.

- Reforma je u základních škol vedena pouze snahou ušetřit prostředky MŠMT. Zcela zjevně (počty žáků a tříd) není směřována k podpoře kvality výchovy a vzdělávání ve školách a je přímo namířena proti naprosté většině obcí a měst.

- Pokud by reforma byla realizována s parametry, jak je uvedeno na modelových příkladech, je zcela evidentní, že omezení činnosti a rušení se dotkne naprosté většiny škol na venkově a v malých městech, které jsou zřizovány obcemi. Bude problémem, kam budou moci žáci vůbec dojíždět.

- Případná likvidace, či omezení škol zásadně znevýhodní obyvatele venkova. Náklady, které ušetří MŠMT, se přesunou na kraje, obce, rodiče atd. Tento přístup je pro Sdružení místních samospráv neakceptovatelný.

HLEDÁ STÁT CESTIČKY, JAK JEŠTĚ VÍCE UBRAT OBCÍM?

Zdá se, že »do černého« se trefuje také starosta Hradčovic na Uherskohradišťsku doc. Dr. Jan Popelka, CSc. Situaci kolem uvažované ministerské koncepce totiž komentuje takto: »Obec Hradčovice, jako asi i jiné obce, má v nárůstu počtu dětí v mateřské škole - a teď i v ročnících nově narozených dětí, záruku, že příštích 5-10 let by při udržení současného koeficientu, tedy 17 žáků na třídu, nebyla její základní škola výjimkovou a na platy učitelů by obec nic nemusela vynakládat. Tím by tyto platy zcela zůstaly na bedrech státu. Takže odpověď pro mne na otázku, proč zvyšovat onen koeficient žáků, je i v tom, že stát přece musí z rozpočtu obcí odčerpat část na platy učitelů i v situaci, kdy školy budou plnější, neboť tak činí už v současné době a bude to potřebovat i později. Jako původním povoláním pedagog si rovněž dovoluji tvrdit, že nezanedbatelnou stránkou při rozhodování o vesnických školách je také stránka kvality výuky a celkového výchovně vzdělávacího procesu. Formování žáka v kolektivu znalých spolužáků a kamarádů, při odbourání jakékoliv odtržitosti od života celé obce, při daleko užší spolupráci školy a rodičů, obce a školy, školy i ostatních spolků a organizací v obci působících. To vše pak i s dopadem na výchovu a vzdělávání dítěte od jeho první třídy, ve věku, kdy všechny výše uvedené faktory nahrávají právě vesnickým školám.«

MINISTERSTVO TLUMÍ VÁŠNĚ: ŠKOLY LIKVIDOVAT NEBUDEME!

Ing. Ladislav Němec zdůrazňuje, že ministerstvo bude s každým zřizovatelem školy jednat o jeho konkrétní situaci individuálně. Ostatně transformace se prý vůbec nedotkne zhruba dvou třetin až tří čtvrtin škol. A jestliže někde bude nutné opravdu sáhnout k »optimalizačnímu řešení« a základní školu s oběma stupni převést například jen na školu s 1. stupněm či snad pouze na málotřídku, MŠMT vezme odpovědnost za toto, v dané obci určitě nepopulární opatření plně na sebe. »MŠMT - a nikdo jiný, přece ze zákona odpovídá za kvalitu vzdělávání,« zdůrazňuje 1. náměstek ministra.

Proto ministerstvo musí efektivně řešit i stále tíživější ekonomickou situaci, do níž regionální školství v posledních dvou desetiletí stále rychleji sklouzává. Ing. Ladislav Němec zároveň jedním dechem dodává, že o žádnou plošnou likvidaci venkovských, ani jiných škol se zavedením reformy financování systému regionálního školství určitě nepůjde. »

 

Ministerské úvahy nevycházejí z reálné skutečnosti, shodují se oslovení starostové

Anketa

Jak by se reforma financování regionálního školství ve stávající podobě dotkla školy/škol na území vaší obce/vašeho města?

Doc. Dr. Jan Popelka, CSc., starosta Hradčovic (okr. Uherské Hradiště): Naše obec má kolem 1030 obyvatel. Je zřizovatelem ZŠ pro 1.-5. ročník, kterou v tomto školním roce navštěvuje 73 žáků, a to jak z naší obce, tak ze sousedních obcí Drslavice a Veletiny, jež vždy tvořily jakousi integritu. Žáci 6.-9. tříd dojížedějí do školy v 7 km vzdáleném Uherském Brodě. Při současných pravidlech financování »na žáka«, při optimalizaci 17 žáků na třídu, jsme jen malinko pod tímto kritériem, a udělená výjimka proto nutí obec dorovnávat platy učitelům ve výši zhruba 35 000 Kč na chybějícího žáka ročně. Při úvaze o zvýšení koeficientu optimalizace na 26 žáků na třídu se jeví jako nemyslitelné, aby při zachování současného systému výuky, kdy každý ročník žáků má samostatnou třídu, byla obec schopna tuto záležitost dofinancovat. Už proto, že vedlejší náklady na provozu školy v době, kdy máme již budovu zcela zateplenou, podle možností třídy moderně vybavené nábytkem i učebními pomůckami i počítači apod., činí ročně 420 000-450 000 Kč. Celkem tedy obec už nyní vynakládá na chod školy pro 1.-5. ročník ročně půl milionu korun, tedy 15 % svého celkového rozpočtu ve výši zhruba 7,5-8,0 mil. Kč. Nedaří se, vinou vágnosti školského zákona, aby se vedlejší obce rovnoměrně spolupodílely na financování těchto provozních nákladů. Proto podporujeme raději kritérium školy a žáků dát přímo do rozpočtového určení daní.

Ing. Pavel Prostr, starosta Velhartic (okr. Klatovy): Problémem není ani tak optimální počet žáků ve třídě jako to, o čem toto číslo vypovídá. Nyní má »optimální třída« podle koncepčního záměru z 28. 11. 2011 pouze 24 žáků - a i to je špatně. MŠMT totiž v návrhu koncepce nikde nedefinuje pojem »optimálně naplněná třída«. Dokument ho používá, dokument s ním operuje, ale nikde se nedozvíte, co to vlastně je a jak se k takovému »optimu« došlo. Asi není třeba zdůrazňovat, že menší počet žáků ve třídě umožňuje individuálnější přístup učitele, a je tudíž pro něj i pro žáka lepší. Výuka ve větším kolektivu je zase levnější. Pod pojmem »optimálně naplněná třída« si tedy asi každý představí třídu, kde počet žáků je ještě pedagogicky zvládnutelný při rozumných nákladech. Proti takové definici patrně nelze cokoli namítat. Jenže ať MŠMT stanoví jako »optimální počet žáků ve třídě« 24 nebo 26, na výsledku to téměř nic nemění, protože výše příspěvku na třídu se s přibývajícími »nadoptimálními« žáky zvyšuje, a to až do počtu 28-30 žáků (podle varianty). Takže MŠMT vlastně maximálně podporuje »neoptimální« počet žáků ve třídě! Co zavedení návrhu bude pro tu či onu obec a její školu znamenat finančně, může každý rámcově zjistit v příloze 2 návrhu. Pro Velhartice by to znamenalo doplatek více než milion korun.

Mgr. David Šimek, starosta Svitav: Záleží na naplněnosti tříd - optimální je 24 žáků/třída. Ve Svitavách je naplněnost tříd v průměru 23-26. Takže by to neměl být takový problém. Otázka je, jaký nakonec bude skutečně zvolen model, a hodně bude záležet i na tarifních tabulkách (platy učitelů). Podle toho bude známo, kolik peněz škola dostane a kolik na ni bude zřizovatel doplácet. Určitě to postihne malé obce... Hlavně v případě úplné ZŠ s jednou třídou v ročníku, kde nedosáhnou na průměr počtu žáků. Asi se z nich stanou málotřídky. Jednoznačně likvidační bude nový systém pro školy v malých obcích v těch krajích, které mají vysoký podíl malých obcí. Což ovšem neplatí o Praze či například o Středočeském kraji. Pokud jde o finanční prostředky na platy pedagogů, tak budou pravděpodobně protékat přesně definované výše přes krajské úřady. Peníze na nepedagogy obdrží kraj v balíku a bude je rozdělovat sám (nákladový normativ). Takže hrozí, že se nebude dostávat peněz - a řešení bude zase na obcích. Právě tady hrozí nebezpečí dané povinností obce to dofinancovat. Pokud jde o Svitavy jako »střediskové« město, mohla by tato uvažovaná reforma mít určitý klad ve smyslu nárůstu dojíždějících žáků. Na druhou stranu je kladem zamezení »nasávacího efektu« tím, že nad hranici průměru 28 žáků školy už nebudou dostávat peníze.

Mgr. Oldřich Vávra, starosta Tupes (okr. Uherské Hradiště), předseda Pracovní skupiny pro školství a sport Sdružení místních samospráv ČR: Stávající podoba uvažované reformy by pro zřizovatele ZŠ v Tupesích znamenala další roční náklady ve výši 637 200 Kč, a to pouze na dofinancování mezd pedagogických pracovníků. Již v současné době však obec přispívá na tzv. neinvestiční výdaje ve výši 1,472 mil. Kč. Naše základní škola v 1.-9. třídě poskytuje vzdělání pro 119 žáků. Mateřskou školu, která je součástí příspěvkové organizace, nyní navštěvuje dalších 53 dětí. ZŠ zajišťuje vzdělání pro děti ze tří obcí v přirozené spádovosti. Lze předpokládat, že v horizontu dvou let se počet žáků naší základní školy může zvýšit na přibližně 130-140.

 

V čem Sdružení místních samospráv ČR vidí přednosti a negativa ministerského návrhu

Pro Moderní obec je zformuloval předseda Pracovní skupiny pro školství a sport SMS ČR Mgr. Oldřich Vávra:

Přednosti

Snížení administrativní náročnosti pro ředitele (zatím pouze proklamovaná vize bez konkrétních návrhů). Zásadním pozitivem by mohla být pro ředitele a pracovníky škol znalost finančního rámce rozpočtu dlouhodobě dopředu. Z toho plynoucí možnosti např. v odměňování pracovníků. Zvětšení prostoru pro ředitele škol v možnosti individuálního ocenění pracovníků.

Negativa

Zásadní disproporce v reálných počtech naplněnosti tříd dnes a modelovými příklady MŠMT. Průměrný počet žáků ve třídách je dnes zhruba 15-16. (vycházíme z rozsáhlého průzkumu, který SMS ČR provedlo mezi 283 zřizovateli ), MŠMT předpokládá 24-26 žáků ve třídě.

Návrh nepředpokládá dále existenci tzv. výjimkových škol (dnes úplné školy, které mají méně než 17 žáků na třídu).

Vize tzv. optimálně hospodařících škol - tj. škol, které mají 3 třídy v ročníku a 24 žáků v každé třídě. Tzv. optimální škola by měla mít zhruba 650 žáků. Realizací tohoto návrhu bude pohřbena idea komunitní školy. Školy, která je centrem života každé obce. Právě tento ideál stále obsahuje před několika lety představená tzv. Bílá kniha, kterou MŠMT prezentovalo jako národní program rozvoje vzdělávání v ČR. Naprostá většina školních budov neumožňuje takové počty žáků. Tímto přístupem je zcela zjevně a cíleně diskriminována naprostá většina obcí a řada měst.

Návrh uskutečnění reformy od 1. 1. 2013 nedává prostor zřizovatelům na situaci reagovat. Zřizovatelé nemají dnes prakticky možnost ovlivnit to, zda děti ze škol odchází na jiné školy, nebo naopak. Možnosti zřizovatele, kontrolovat a ovlivňovat kvalitu managementu škol jsou dnes minimální

Krajské úřady nebudou vstupovat (prostřednictvím krajských normativů) do financování škol - vše bude řídit MŠMT přímo z Prahy. Tzv. oborové normativy pro financování škol a tzv. opravné koeficienty bude nyní tvořit centrálně přímo MŠMT, a to bez znalosti a zohlednění konkrétní situace např. v možnostech dopravní obslužnosti, sociálních problémů regionu, populačního vývoje té které spádové oblasti, prostorových možností okolních škol absorbovat žáky škol rušených aj.

Není zřejmé, kdo a podle čeho bude stanovovat kritéria pro vznik seznamu tzv. výjimečných škol, které jsou z pohledu regionu nezbytné a jež budou podporovány, aniž dosáhnou na předepsané počty žáků.

Návrh naprosto neřeší mzdové prostředky na nepedagogické pracovníky. Jejich normativy a financování ponechává na krajích. Přitom není vůbec zřejmé jak a z jakých zdrojů budou tito pracovníci placeni (již dnes jsou u těchto profesí extrémně nízké mzdy).

Z návrhu koncepce vůbec není jasné, jak se staví MŠMT ve svých návrzích k ZUŠ, DDM, ke školním družinám atd., tedy k dalším zařízením, kde běží výchovně vzdělávací proces.

Nikdo dosud nevyčíslil náklady reformy - náklady spojené s dojížděním žáků, finanční dopady na rodiče dětí, náklady spojené s řešením otázek zabezpečení volného času dětí v obrovských centrech, která takto vzniknou, náklady na nezbytné stavební úpravy budov, náklady na zajištění bezpečnosti dětí.

MŠMT předpokládá, že slučování a případné omezování II. stupňů základních škol proběhne po vzájemné diskusi starostů a obcí - toto nelze naprosto předpokládat a stát tím jasně postaví proti sobě starosty, obce a města.

Obce a města provedly ve svých školách v posledních letech investice v průměru za 3 mil. Kč každý rok. Obvykle byly čerpány prostředky ze SFŽP nebo jiných dotačních programů. Samo MŠMT administruje program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, kde dnešní průměrná 9třídní škola může získat zhruba 870 000-900 000 Kč. Všechny tyto prostředky podléhají pravidelnému monitorování a dokládání několikaleté udržitelnosti. Jak budou MŠMT a další kontrolní složky postupovat v případech, kdy obce budou donuceny školy zrušit? Budou prostředky vracet zřizovatelé včetně penále za nedodržení pravidel rozhodnutí?

Návrhu reformy chybí komplexní analýza dopadů. Včetně dopadů, které nejsou ihned vyjádřitelné finančně.

 

»Školy rušit nebudeme, chceme jen jejich transformaci,« říká náměstek

Do letošního 12. ledna Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT) očekává od obcí a škol jejich zpětnou projekci svého koncepčního záměru reformy systému financování regionálního školství.

Teprve pak, jak poznamenává první náměstek ministra Ing. Ladislav Němec, MŠMT zahájí první vyjednávání s obcemi coby zřizovateli o případné transformaci základních škol na jejich území.

Proč MŠMT přišlo s tímto koncepčním záměrem právě nyní, kdy příjmy obcí slábnou a každý další zásah do jejich rozpočtů může být pro municipální sféru fatální?

Nemyslím si, že obce budou na reformu systému doplácet. Objem peněz na regionální školství pro letošní rok zůstává na stejné úrovni jako loni a změny v systému mají pouze odstranit současnou roztříštěnost regionálního školství a neopodstatněné rozdíly ve financování škol stejného typu. Peněz se však nedostává i státu. Vezměte si třeba jen fakt, že během posledních pěti let trvale klesá podíl ostatních neinvestičních výdajů (na školní pomůcky, školení pedagogů apod.), zatímco podíl mzdových prostředků na platy pedagogů roste. Po roce 1990 totiž došlo k nebývalému rozmachu českého regionálního školství a škol přibylo natolik, že už se celý systém stává neefektivní. Při tomto vývoji by nám za dva tři roky chyběly peníze už i na platy pracovníků ve školství. Loni jsme proto stáli před dvěma možnostmi. Buď vytvořit pracovní týmy o několika desítkách až stovkách členů a dlouhou řadu let (vzpomeňte na přípravu státních maturit) chystat reformu. Nebo vyjít ze skutečnosti, že MŠMT (a nikdo jiný) ze zákona odpovídá za kvalitu vzdělávání v ČR, a vydat pracovní parametry nového systému a v odborné diskusi se školami a obcemi jako jejich zřizovateli získat relevantní zpětnou vazbu. A pak už vést konkrétní diskuse s jednotlivými, touto reformou případně dotčenými subjekty například o tom, je-li jejich škola skutečně tak jedinečná, že musí zůstat zachována i za cenu nějaké specifické podpory, či má-li v obci a její škole dojít k určitému optimalizačnímu řešení.

Nebude však právě tohle »optimalizační řešení« kamenem úrazu? Mnohé obce namítají, že vize tzv. optimálně hospodařících škol, tedy škol se třemi třídami po 24 žácích v každém ročníku, pohřbí ideu komunitních škol ve venkovských obcích.

Ale tak to není. Pokud jde o základní školy, v materiálu, aktualizovaném koncem loňského listopadu, počítáme s jednotřídními, dvoutřídními i vícetřídními školami v každém ročníku. Chce to jen se s našimi, zdůrazňuji stále ještě pracovními, nikoliv definitivními návrhy důkladně seznámit a v obcích si spočítat, jak by se promítly do financování jejich škol.

V Tupesích na Uherskohradišťsku tak už učinili. Mají tam ZŠ s 1. až 9. ročníkem o celkem 119 žácích. A vyšlo jim, že obec jako zřizovatel by na školu podle nového systému měla ročně doplácet 637 tisíc korun na platy učitelů..

Říkáte 119 žáků? Konkrétní situaci v této obci a škole pochopitelně neznám, ale dovolím si odhadnout, že tam bude na nižším stupni nějakých 50-60 žáků. Takže ve zbývajících čtyřech ročnících bude v každé třídě možná po přibližně deseti, třinácti žácích. Myslíte, že je to normální?

Ovšem v Tupesích i s přihlédnutím k demografické situaci v okolních obcích vědí, že během dvou let se jim počet žáků základní školy zvýší.

Pak nebude nic bránit tomu, abychom se při konkrétním vyjednávání, jak jsem se o něm už zmínil, dohodli s obcí na tom, že pro její školu se v příštích dvou letech uplatní režim přechodného období a škola zůstane zachována v současné podobě. Na MŠMT určitě nechceme v bleděmodrém opakovat chyby obcí, které v minulosti šmahem rušily mateřské školy a nyní mají problém je obnovit. V žádném případě nebudeme sahat k likvidaci škol, které v časovém horizontu tří až pěti let budou opět naplněny - to bychom byli sami proti sobě.

V přechodném období by se pro Tupesy tedy nic nezměnilo, pokud jde o financování školy ze strany obce?

V takovém případě by dofinancování bylo naší starostí.

Nicméně pokud by v Tupesích před sebou neměli perspektivu příchodu většího množství dalších žáků, 2. stupeň ZŠ byste tam asi zrušili?

Nepochybně by to při vyjednávání s obcí byla naše velmi pravděpodobná varianta, jak situaci řešit. Ale proto tolik usilujeme o to mít od obcí a škol zpětnou projekci a získat od nich relevantní data nejen o současném stavu, ale i o tom, jak se tam i v sousedních obcích bude vyvíjet demografická situace. Zdůrazňujit, že námi připravovaná reforma nebude znamenat plošnou likvidaci škol. Vlastně vůbec nepůjde o likvidaci škol a zhruba dvou třetin až tří čtvrtin škol se změny nedotknou. Ale zpět k vaší otázce. Já si umím představit, že plně organizovaná základní škola s minimálním počtem žáků se ve stejné budově transformuje na dobře financovanou a plně fungující málotřídku. A žáci z 2. stupně budou za výukou dojíždět do jiné školy v některé ze sousedních obcí. Takže škola obci zůstane, jen v přetransformované podobě.

Jenže obci taky zůstane na krku budova, která bude žáky zaplněna třeba jen z poloviny, zatímco ze druhé poloviny bude nevyužita...

Skutečně bude na obci, jak s nevyužitými prostory naloží. Pokud je využije například pro školní družinu nebo mateřskou školu, pak stát, potažmo MŠMT bude (tak jako to činí i teď) hradit platy vychovatelů ŠD či učitelů MŠ.

A dojíždění žáků? Už teď někde dopravní obslužnost zejména odlehlejších obcí skomírá, nebo se po obcích vyžaduje, aby se stále více finančně podílely na jejím zajištění.

Jestliže se škola v obci ztransformuje a starší žáci budou dojíždět jinam, jsme připraveni přispívat na zajištění školních autobusů, resp. spojů. Nikoliv však v tom smyslu, že bychom kupovali autobusy. Ale pomohli bychom těmto obcím s dofinancováním případně nových spojů.

Jak vysoké úspory by měl nový systém financování regionálního školství přinést?

Nerad mluvím o úsporách. Protože z celkové sumy, která jde na financování regionálního školství, se nic neubere. Jen se tyto peníze budou spravedlivěji dělit mezi jednotlivé školy.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down