Lesnická a environmentální fakulta České zemědělské univerzity v Praze se v roce 2003 stala odborným zázemím pro další vzdělávání a zvyšování kvalifikace starostů a dalších pracovníků veřejné správy. Stalo se tak při zahájení projektu Management venkova a krajiny v rámci Programu obnovy venkova z grantu LEADER, který před komisí Středočeského kraje obhájil Svazek obcí Mníšecký region.
Fakulta přijala jeho nabídku ke spolupráci a stala se smluvně odborným garantem prvního běhu kursu Management krajiny a rozvoje venkovských obcí. Spolupráce pokračovala druhým během i ve školním roce 2004/5, který před několika dny skončil.
ZÁKLADNÍ MOZAIKA ZNALOSTÍ
Volba obsahové náplně přednášek i seminářů nebyla nahodilá: Vycházela jak z pedagogických zkušeností, tak z častého styku se zastupiteli obcí, stejně jako z budoucích úkolů, které se po vstupu naší země do EUotevřely před českým venkovem. Výukový program byl proto složen ze základní mozaiky znalostí o sídlech, krajině i opatřeních při extrémních hydrologických situacích. Šlo v něm však také o praktické využití těchto znalostí ve strategických podkladových studiích, řešících konkrétním územím přímo "na míru" některé jejich palčivé problémy.
Jsme přesvědčeni o tom, že manažerská činnost zejména starostů nemůže být účinná bez základních znalostí o sídle (jako je pochopení urbanisticko-historického vývoje obce, významu uspořádání jednotlivých funkcí či možností regulace budoucího vývoje) a nových poznatků (například o úpravě a čištění odpadních vod, možnostech využití zemědělských staveb, o krajině apod.). Protože jde o systematické nabývání vědomostí, významným pomocníkem účastníků kursu se stal i sylabus přednášek s doporučenou literaturou a výběrem příslušných zákonů a norem. V rámci kursu se vždy také koná exkurze po Středočeském kraji.
STUDIE, KTERÉ POMÁHAJÍ
Důležitou součástí kursu je zpracování podkladové studie vlastní obce, její strategie a náznaků řešení hlavních konfliktů. Zajímavý byl výběr problémů, které si starostové zvolili pro řešení v podkladové studii vlastní obce: od sledování jejího urbanisticko historického vývoje, úprav návesních či jiných veřejných prostor a jejich ozelenění přes výběr a umístění čistírny odpadních vod, vhodný návrh kanalizace, využívání alternativních zdrojů energie až po třeba vytvoření informačních systémů v obci, vedení cesty k nové rozhledně, obnovení polních cest, stanovení regulativů pro zachování architektury obce nebo úpravy území pro novou výstavbu.
Důležité je, že mnohé z těchto prací se staly podkladem pro žádost o finanční prostředky z různých dotačních programů.
Například ve studii obce Petrovice autorka vytvořila z dostupných historických podkladů (map, kroniky, starých fotografií i výpovědí pamětníků) podrobný podklad o vývoji urbanistické struktury a proměn jednotlivých domů v obci spolu s posouzením vlivů historických událostí. Podklad bude v obci vystaven spolu s přednáškou a jistě přispěje ke zvýšení sounáležitosti obyvatel s obcí.
Jiný dopad by měl být ze studijní práce starosty při řešení uspořádání připravované výstavbové zóny podle územního plánu v obci Miskovice. Vychází ze zásad, že i nová výstavba má přispět obci: Snaží se o tradiční uspořádání a vytvoření společného prostoru návsi. Tento podklad nepochybně po projednání s občany kladně ovlivní další projekční přípravu i výstavbu v obci.
CO ZBÝVÁ DOLADIT
Již prvý ročník nám však rovněž ukázal absenci některých témat. Proto jsme do studijního programu zařadili nové předměty, zahrnující kvalitu nové výstavby a její dopady na venkovská sídla, participaci na tvorbě územních plánů, veřejné finance a podporu venkova novými evropskými fondy. Ovšem v programovém zaměření kursu stále ještě cítíme absenci sociálního rozměru. Představitelé obcí totiž také potřebují umět jednat s občany, seznamovat je s budoucími záměry a umět je o nich přesvědčit. Na obsahu a formulaci takového předmětu proto musíme ještě pracovat.
Dovolím si i osobní poznámku: Nevěřím, že by "povinné školení", pokud by pro tuto kategorii pracovníků veřejné správy bylo zákonem předepsáno, mohlo být tak silně motivující jako kurs, do něhož vstupují dobrovolně a z vlastního přesvědčení, že pro svoji práci potřebují získat další informace. Navíc i finanční participace účastníků je také důležitá.
Ze společného setkání frekventantů kromě jiných drobných vcelku kladných hodnocení studia vyplynulo, že jim při každodenním rozhodování rozhodně pomohlo nabytí znalostí ve všech směrech. Jsme přesvědčeni o tom, že starostové a další členové zastupitelstev, na jejichž bedrech leží budoucnost venkova, potřebují nejen široký odborný přehled a znalost programů, nýbrž také přímé napojení na jednotlivé odborníky jako podporu ve svém operativním rozhodování.
Tím se pro nás naplnil cíl, který jsme si prioritně stanovili - posílit nejdůležitější faktor venkova, tj. lidské zdroje. To považujeme za nejlepší přípravu strategie pro evropskou politiku rozvoje venkova.
odborný garant kursu
Česká zemědělská univerzita, Praha
