01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Instrument, který může městu pomoci, ale ne za každou cenu

Od nabytí účinnosti zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, je Liberec prvním městem u nás, jemuž Ministerstvo financí (MF) udělilo předchozí souhlas k vydání komunálních dluhopisů v hodnotě 2 mld. Kč s patnáctiletou dobou splatnosti. Do přistoupení Česka k EU, kdy takový souhlas nebyl nutný, se k vydání dluhopisů odhodlaly jen Praha, Brno a Ostrava.

Liberec patrně ještě nějaký čas nenajde v tomto směru svého následovníka. Ministerstvo financí totiž ústy Jana Zikla, ředitele odboru Financování územních rozpočtů a programového financování, konstatuje, že neví o žádných jiných městech, která by nyní zvažovala podobný krok. Nicméně Jan Holinka z Tiskového centra České spořitelny, která byla manažerem emise libereckých dluhopisů, poznamenává, že rekordně nízké úrokové sazby právě teď obecně vybízejí k výhodnému emitování dluhopisů. Velikost kuponů dluhopisů se totiž primárně odvíjí od aktuálních úrokových sazeb. »Vždy však záleží na konkrétní finanční situaci města a na tom, jaké rozvojové investice potřebuje krýt. Případné zadlužování města by mělo být spojeno jen s realizací rozvojových investic v oblasti infrastruktury,« tvrdí Jan Zikl.

Sluší se uvést, že Liberec dluhopisy nevydal proto, aby z jejich výnosu pokryl i dluhy za loňským mistrovstvím světa v klasickém lyžování. Stomilionový dluh jde na vrub občanského sdružení, které šampionát pořádalo, nikoliv města. To sice už deklarovalo ochotu podílet se na řešení problémů tohoto sdružení (jehož bylo členem), nicméně dojde-li k tomu, výnos dluhopisu bude tou dobou už dávno vypořádán.

PROČ MĚSTO SÁHLO K DLUHOPISU

Důvody k vydání emise dluhopisů vysvětluje vedoucí odboru ekonomiky Magistrátu města Liberec Ing. Čeněk Svoboda. Jak sdělil, město řešilo problém s kumulací splátek dlouhodobých úvěrů v období let 2011-2014. Mohlo jej řešit:

prolongací stávajících úvěrových smluv (ta by však přinesla změnu úrokových sazeb, a to až téměř na dvojnásobek, jak podle Ing. Svobody prokazuje současná praxe);

přefinancováním celého dluhu novým úvěrem (Ing. Svoboda však míní, že o úspěšnosti výběrového řízení na přefinancování by se dalo úspěšně pochybovat s ohledem na neochotu bank úvěrovat podstatně menší objemy, a odvolává se i na výsledky soutěží na poslední dva úvěry);

vydáním komunálního dluhopisu.

»Jeho efekt spočívá mj. v tom, že prostředky na úhradu tohoto závazku nesplácí město bance, ale uchovává si je na vlastním účtu (umořovacím fondu), který mu vylepšuje výsledky hospodaření,« konstatuje vedoucí magistrátního odboru ekonomiky. »Objem závazku navíc lze kdykoliv snížit odkupem části emise zpět do vlastnictví města. Město tak není ani omezováno sankcemi bank při předčasných splátkách.«

POMOC I DVĚMA SPOLEČNOSTEM

Smlouva o vydání komunálních dluhopisů schválená v červnu libereckým zastupitelstvem byla uzavřena proto, aby město a jeho dvě obchodní společnosti mohly z výnosu prodeje jednorázově splatit své závazky v celkové výši 1,89 mld. Kč (ostatní obchodní společnosti města takovou podporu nepotřebovaly). Zbylá část z výnosu byla použita k posílení rozpočtu města, z něhož bude hrazen podíl vlastních zdrojů města při financování projektů podpořených z evropských fondů.

Kterým svým obchodním společnostem Liberec pomohl refinancovat jejich závazky? »Město na základě smluv o půjčce uzavřených s jeho obchodními společnostmi splatilo dlouhodobé úvěry společnosti s ručením omezeným Sportovní areál Liberec a akciové společnosti Sportovní areál Ještěd,« odpovídá Ing. Čeněk Svoboda. »Prvně jmenovaná firma byla účelově založenou tzv. objektovou společností, přes niž probíhaly splátky dvou investičních úvěrů. Společnost sama žádnou podnikatelskou činnost nevyvíjí, pouze inkasuje od města nájemné za sportovní objekty ve svém vlastnictví, z něhož hradila splátky úvěru. Společnost Sportovní areál Ještěd převzala od původního provozovatele lyžařský areál včetně závazků, jimiž byl areál zatížen z titulu modernizace. První sezona však ukázala, že výnosnost areálu není taková, na jakou byly splátky úvěrů propočteny. Proto byly tyto úvěry jednorázově splaceny z výnosu emise dluhopisů.«

POTŘEBNÝ SOUHLAS EMISE ZÍSKALA

MF dospělo k závěru, že ekonomická situace Liberce mu umožňuje dostát závazkům spojeným s vydáním dluhopisů, a rozhodlo městu udělit předchozí souhlas s vydáním komunálních dluhopisů. Jan Zikl nicméně připomněl, že jediným důvodem pro neudělení předchozího souhlasu podle § 27 odst. 2 zákona č. 190/2004 Sb., může být to, že ekonomická situace územního samosprávného celku neumožňuje splnění závazků spojených s vydáním dluhopisů (§ 27 odst. 4). »V odůvodnění svého rozhodnutí však MF uvedlo, že z dlouhodobého hlediska považuje tento dluhový instrument v podmínkách Statutárního města Liberec za nepřiměřeně nákladný s nepříznivým vlivem na růst a rozvoj města. Cenou za konsolidaci dluhů prostřednictvím emise komunálních dluhopisů a rovnoměrné rozložení nákladů na dluhovou službu do jednotlivých let je nárůst pravidelných úrokových plateb. Městem deklarovanou výhodnost zvoleného řešení konsolidace dluhů města proto lze spatřovat hlavně v rozložení splátek, nikoliv v úrokovém zatížení úhrady závazků,« uvedl šéf odboru Financování územních rozpočtů a programového financování MF.

DLUHOPISY NENÍ RATING OHROŽEN

Jan Holinka ovšem poukazuje na fakt, že je-li důvodem k emisi komunálních dluhopisů například snaha snížit náklady na dluhovou službu, potom náklady na emisi v hodnotě 2 mld. Kč jsou řádově o dost nižší než náklady na deset úvěrů po 200 mil. Kč. Konkrétně Liberci emise umožňuje jednorázově splatit většinu stávajících závazků, a tím snížit své celkové náklady na dluhovou službu. Vzhledem k patnáctileté splatnosti dluhopisů umožňuje emise také vyřešit financování na dlouhou dobu dopředu. Podle Jana Holinky vydání komunálních dluhopisů není otázkou velikosti města, či snad jeho finanční síly. »Vždy jde jen o to, zda pro dluhopisy existují potenciální investoři,« poznamenává Jan Holinka. »A protože například Liberec použil výnos z emise k úhradě stávajících úvěrů, čímž si snížil náklady na dluhovou službu, vydání dluhopisů nemůže mít žádný negativní vliv ani na rating města.«

Jan Zikl uzavírá: »Pokud se město rozhodne refinancovat své splatné závazky prostřednictvím emise komunálních dluhopisů, pochopitelně vždy to bude rozhodnutí v jeho samostatné působnosti.«

Optimalizace refinancování závazků dceřiných společností města

Řada subjektů včetně měst se snaží své závazky vyplývající z celého spektra možných úvěrů splácet co možná nejvýhodnějším způsobem v čase, tj. optimalizovat je. A protože splácení je většinou záležitostí dlouhodobou, podmínky sjednané na začátku smluvního vztahu, které bylo možné tehdy považovat za výhodné, již v průběhu času tak příznivé být nemusí. Proto je dobré průběžně sledovat trh a posuzovat, zda na něm nabízené podmínky nebudou výhodnější - a zda tedy například není účelné stávající závazky refinancovat.

Jako možné způsoby refinancování, pokud jde například o úvěry, lze zmínit zejména prolongaci stávajících úvěrů. Případně lze uvažovat o nahrazení stávajícího úvěru úvěrem jiným - pak hovoříme o tzv. přefinancování. U obou těchto možností půjde hlavně o výši nabízené úrokové sazby, která - například při využití možnosti prolongace, nemusí být již tak výhodná. U druhé možnosti bude otázkou, zda i ostatní podmínky nové nabídky (pokud je nabízená úroková sazba výhodnější) budou akceptovatelné. Týká se to třeba požadavků na zajištění závazků, administrativní náklady spojené s vyřízením úvěru apod. Při zvažování refinancování je odpovídající zajištění závazků velmi důležité. V některých případech (například více závazků vůči více subjektům apod.) nemusí být vůbec jednoduché nabídnout odpovídající zajištění, které bude akceptováno tím, kdo by měl peněžní prostředky poskytnout. To naopak lze při konsolidaci závazků u jednoho subjektu částečně eliminovat.

Některé konkrétní subjekty by měly rovněž zvážit možnost refinancování dluhové služby vydáním komunálních dluhopisů. Jde o dluhopis vydávaný územním samosprávným celkem. Tuto možnost nedávno využilo Statutární město Liberec, které se rozhodlo refinancovat svoji stávající dluhovou službu prostřednictvím emise komunálních dluhopisů v hodnotě zhruba 2 mld. Kč. V rámci tohoto rozhodnutí se město rovněž rozhodlo z takto získaných prostředků refinancovat stávající závazky dvou svých dceřiných společností.

Pokud by refinancování stávajících závazků z emise komunálních dluhopisů zvažovalo další město, je třeba zdůraznit, že celý proces je dlouhodobou záležitostí. Jen samotnou přípravu lze počítat na roky. Do ní pak může být zařazena, alespoň ve vztahu k dceřiným společnostem města, i možnost optimalizace refinancování jejich závazků. Jistě to bude vždy především otázkou aktuálních možností pro tyto společnosti na trhu, nicméně možnost, aby v rámci refinancování dluhové služby města prostřednictvím emise komunálních dluhopisů města bylo optimalizováno i refinancování závazků jeho dceřiných společností, je vhodné zvážit.

V případě kladného rozhodnutí je ovšem nutné posoudit kromě ekonomické výhodnosti takového postupu i řadu právních otázek. Ty vyplývají ze specifického postavení města jako veřejnoprávní korporace, dále pak ze specifického statusu města, které je akcionářem/společníkem těchto společností, a rovněž z pozice dceřiných společností města, které, byť jejich akcionářem/společníkem je město, jsou stále standardními obchodními společnostmi působícími na trhu.

Způsob refinancování, který zvolili v Liberci, jistě nebude využitelný pro všechna města. Jako možnou eventualitu ho však při zevrubné ekonomické i právní analýze možností refinancování nelze opomenout, což se týká i samotné optimalizace refinancování závazků dceřiných společností města.

ONDŘEJ KMOCH
MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Co Ministerstvo financí ČR posuzuje u města, které je požádá o souhlas k vydání komunálních dluhopisů?

Odpovídá Jan Zikl, ředitel odboru Financování územních rozpočtů a programového financování MF ČR

MF se nejprve zabývá tím, obsahuje-li žádost všechny náležitosti podle § 27 odst. 3 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, a vyhlášky č. 408/2004 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o souhlas MF s vydáním komunálních dluhopisů a příloh k žádosti. Přitom mj. zkoumá, zda žádost obsahuje: Informaci o současné finanční situaci žadatele včetně údajů o stavu zadluženosti. Ekonomický rozbor důvodů vydání dluhopisů a jeho dopadů na hospodářskou a finanční situaci žadatele po celou dobu splatnosti dluhopisů (skutečnosti podstatné z hlediska schopnosti územního samosprávného celku dostát svým závazkům z komunálních dluhopisů). Zdůvodnění záměru vydat komunální dluhopisy. Prohlášení žadatele, že je schopen dostát svým závazkům vyplývajícím z komunálních dluhopisů, pro něž je požadován souhlas. Základní údaje budoucích emisních podmínek komunálních dluhopisů, zejména předpokládaný emisní kurz, předpokládanou celkovou jmenovitou hodnotu emise apod.

Protože podle § 50 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, je správní orgán povinen zjistit všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu, MF si zpravidla vyžádá i další potřebné podklady. Například: Výpis z usnesení zastupitelstva obce o vydání komunálních dluhopisů. Přehled úvěrů a půjček s uvedením poskytovatele půjčky či úvěru, data uzavření smlouvy, výše úvěru nebo splátky, termínu splatnosti a výše úroků v jednotlivých letech; posuzovány jsou i celkové náklady na dluhovou službu. Má-li být emise zajištěna nemovitostmi v majetku obce, MF si vyžádá i výpisy z katastru nemovitostí, jimiž hodlá obec emisi zajistit (pokud by k tomu použila nemovitost, na niž byla poskytnuta dotace ze státního rozpočtu - a pokud by to podmínky poskytnutí dotace neumožňovaly, tak by obec neoprávněným použitím prostředků státního rozpočtu porušila rozpočtovou kázeň a vznikla by jí povinnost provést odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu a v případě prodlení s odvodem by byla povinna zaplatit navíc penále, což by mělo dopad na rozpočet obce).

Podle § 27 odst. 4 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, MF souhlas podle § 27 odst. 2 neudělí, dospěje-li k názoru, že ekonomická situace územního samosprávného celku neumožňuje splnění závazků spojených s vydáním komunálních dluhopisů. Proto MF zkoumá především, zda ekonomická situace obce umožňuje splnění závazků spojených s vydáním komunálních dluhopisů; přitom přihlíží k celkové ekonomické situaci obce a k dopadům vydání komunálních dluhopisů na její hospodářskou a finanční situaci i zadluženost.

MF se dále zabývá účelem emise komunálních dluhopisů. Například, zda peněžní prostředky získané z prodeje emise budou použity na investiční účely nebo na uspokojení stávajících závazků. Mají-li být tyto prostředky použity na uspokojení stávajících závazků obce, MF dále zkoumá, zda obec dostatečně zvážila další možná řešení své zadluženosti jako: úspory v běžných výdajích a omezení kapitálových výdajů; prodej majetku nebo refinancování splatných závazků novými bankovními úvěry s odkladem splátek jistin.

Jestliže se však obec rozhodla pro refinancování svých splatných závazků prostřednictvím emise komunálních dluhopisů, jde o rozhodnutí obce v samostatné působnosti. Cenou za konsolidaci dluhů prostřednictvím emise komunálních dluhopisů a rovnoměrné rozložení nákladů na dluhovou službu do jednotlivých let však může být citelný nárůst pravidelných úrokových plateb, potřeba zdrojů na tvorbu umořovacího fondu (což může omezit nové investiční projekty a zhoršit dostupnost nových úvěrů) a nejistota týkající se splacení jistiny v době splatnosti vydaných dluhopisů. Z tohoto úhlu pohledu může být emise dluhopisů z dlouhodobého hlediska nákladným nástrojem s nepříznivým vlivem na rozvoj obce.

MF při rozhodování dále přihlíží například k nezávislému ocenění úvěrového rizika obce (jde-li o subjekt s dostatečnou schopností splácet své závazky) nebo k tomu, zda obec podle monitoringu hospodaření obcí nepatří mezi obce s vyšší mírou rizika hospodaření.

Dospěje-li MF k závěru, že ekonomická situace obce umožňuje dostát závazkům spojeným s vydáním komunálních dluhopisů, udělí předchozí souhlas s jejich emisí (následně ČNB schvaluje emisní podmínky). Jediným důvodem pro neudělení předchozího souhlasu MF s vydáním komunálních dluhopisů je podle § 27 zákona o dluhopisech to, že ekonomická situace územního samosprávného celku neumožňuje splnění závazků spojených s vydáním komunálních dluhopisů.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down