23.09.2016 | 02:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

IT se dostávají i do řemeslných oborů, zvýší to zájem studentů?

Zákazníci mají s vyučenými řemeslníky dobrou zkušenost, jsou ale stále náročnější a začínají od nich vyžadovat propojení s novými technologiemi, např. na bázi chytré domácnosti. Řemeslníci sází na doporučení více než na prezentaci na webu, vadí jim ale nekalá konkurence nekvalifikovaných dodavatelů a podporují mistrovskou zkoušku. I když je poptávka po řemeslnících velká, mladí lidé se na učňovské obory nehrnou, chybí jim pozitivní motivace a vyhledávají pohodlnější profese. Studenti odborných škol si stěžují, jak probíhá na učilištích výuka praxe. Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) představuje ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) výroční průzkum o vnímání řemesla ve společnosti.

Tisícovka respondentů v dotazníkovém šetření a dále kvalitativní průzkum na vybraných cílových skupinách zahrnuje výroční zjišťování stavu tuzemského řemesla, který pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR připravila agentura IPSOS. Odpovídali spotřebitelé, rodiče žáků, učitelé ZŠ, řemeslníci a studenti.

Z pohledu široké populace dopadli vyučení řemeslníci překvapivě dobře. Fakt, že 84 % zákazníků je s prací vyučených řemeslníků spokojeno nebo nemají zásadnějších připomínek a pouze 10 % je nespokojeno, je důležitá informace, která potvrzuje, že kvalifikovaní řemeslníci ve většině splňují očekávání zákazníků. 91 % populace věří, že řemeslo má perspektivu, zatímco jen 6 % se domnívá, že lidé, kteří se vyučí,  budou mít problémy se uživit. Zatímco dříve se zákazník spokojil s kvalitní odbornou prací a dobrou cenou, podle výsledků průzkumu již stejnou váhu dávají spotřebitelé na rychlost, čistotu, kultivovanost a dodržení cenové nabídky. Velmi důležité sdělení je, že zákazníci očekávají, že jim řemeslníci budou schopni propojit technické zařízení domácnosti s výpočetní technikou. Nejžádanějšími profesemi jsou instalatéři, automechanici, elektrikáři a zedníci.

Karel Havlíček, předseda AMSP ČR, k tomu uvádí: Na jednu stranu je potěšující slyšet, že spotřebitelé jsou v jasné většině spokojeni s prací odvedenou kvalifikovaným řemeslníkem, současně ale deklarují, co po nich budou v budoucnosti požadovat. Je zřejmé, že například dodávky spojené s technickým zařízením budov budou vyžadovat propojení s počítačovými systémy ovládanými na dálku a nové technologie tedy budou automatickým vybavením moderních řemeslníků. Na to se musí připravit jak odborné školy, tak samotní řemeslníci.“

Řemeslníci věří nejvíce své dovednosti a pověsti, méně sází na nízkou cenu nebo webové prezentace, podobně tak členství v cechu stále považují za méně důležité. Polovina řemeslníků se ale domnívá, že cechy mají svůj smysl a třetin z oslovených uvažuje o tom, že by do nich vstoupila. Část tuzemských řemeslníků posuzuje účast v cechu stále spíše pragmatickým ekonomickým pohledem, a pokud mu nepřinese více zakázek, nevidí důvod se organizovat. To je stále v kontrastu s vyspělými zeměmi, kde příslušnost k cechu znamená vyjádření společenského postavení, respektu k tradici, připravenost vzdělávat se v oboru a garantovat nejvyšší kvalitu. Více než tři čtvrtě tuzemských řemeslníků má práce dostatek a nepotřebuje se nijak propagovat. Nicméně 60 % řemeslníků si myslí, že jejich práce je stále cenově podhodnocená. Řemeslníci mají zájem prokázat nejvyšší kvalifikaci a podporují mistrovskou zkoušku, kde se prokáže odbornost dodavatele.

Bohuslav Hamrozi, prezident Cechu topenářů a instalatérů ČR, k tomu uvádí: „Dobře nastavené a vedené mistrovské zkoušky tady již dávno měly fungovat. Je to nejen dosažení nejvyšší kvalifikace řemeslníka v oboru, ale hlavně záruka perfektně vykonaného díla. Máme s tím v naší profesi zkušenosti. S podporou našeho cechu byli již před 15 lety jako první u nás jmenováni a vysvěceni mistři v oboru instalatér-topenář. Bohužel tehdejší legislativci a zákonodárci shodili vše s posměchem ze stolu.“

I když průzkum ukazuje, že řemeslo má perspektivu a většina populace souhlasí, že se dá ruční prací dobře uživit, je počet úbytku absolventů za posledních 10 let poměrně velký. Z pohledu objektivity je třeba ale uvést, že to je i v důsledku demografického vývoje, neboť v poslední dekádě ubylo obecně přibližně 30 % všech absolventů dané věkové kategorie. nejhůře na tom jsou potravinářské obory - pivovarnicí a sládci, dále ubývá řezníků - uzenářů a pekařů, dobře na tom nejsou ani obory čalouník, truhlář, pokrývač a autoelektrikář. Nepříliš optimistickou zprávou je, že střední odborné školy se potýkají s nedostatkem žáků, v podstatě je spíše přetlak škol, což potažmo může devalvovat úroveň vzdělání, protože školy se snaží si žáky udržet. Nicméne, podle zprávy České školní inspekce by optimalizace sítě středních škol, která průběžně probíhá, měla pokračovat i nadále.*

/TZ, ev/

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down