Existují různé metody, jak občany zapojit do tvorby zásadních materiálů, jež se týkají rozvoje obcí a měst. Zvolit pro danou problematiku tu správnou nebývá snadné. Uvědomili si to v Pardubicích během přípravy projektů k podobě veřejných prostor.
O tom, jak do přípravy rozvojových projektů vtáhnout veřejnost, debatovali pracovníci pardubického Odboru hlavního architekta (OHA) se zástupci oddělení kultury a cestovního ruchu. Do diskusí se zapojilo i sdružení KVAS, jež jako externí subjekt pomáhalo se zapojením ve-řejnosti do tvorby dokumentu s názvem Koncepce kultury a umění města Pardubice. Výhodou bylo, že se daly využít zkušenosti např. z Litoměřic.
ŠPENDLÍK COBY NÁZOR
Pardubice se přitom rozhodly využít více forem pro zajištění spoluúčasti veřejnosti. K aktuálně připravovaným projektům probíhaly a dodnes probíhají workshopy, město pořádá diskuse s občany, rovněž tak veřejné prezentace projektů. V neposlední řadě vy-užilo v minulém roce pocitové mapy.
Jejich předností je to, že umožňují zachytit odpovědi respondentů přímo do mapy města, takže nahrazují běžněji používaný dotazník. Na mapách jsou vyznačeny příslušné lokality a občané odpovídají na jednoduše formulované otázky tím, že umístí barevný špendlík tam, kde by podle nich mělo vzniknout např. nové odpočinkové centrum. Barva špendlíků není libovolná, neboť rozlišuje různé hodnoticí kategorie, od »moc rád tam chodím« až po »nechodím tam vůbec«.
Každý z respondentů je zároveň bezprostředně ovlivňován i názory občanů, kteří se vyslovili před ním. Navíc musí organizátoři počítat s tím, že při svém rozhodování zohledňuje místo svého bydliště i trasy, jimiž se běžně pohybuje.
ZÁJEM O OSUD VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ
V Pardubicích vyzkoušeli pocitové mapy loni v září, kdy probíhal festival »Město na míru«. Tuto třídenní nekonvenční akci pořádalo za spoluúčasti města občanské sdružení Offcity a Město na kole. Centrem se stala hlavní tepna města Třída míru. Byla zvolena z toho důvodu, že se na ní koncentrují pěší. Pocitové mapy měly oslovit i ty, kteří se běžně neúčastní veřejných prezentací, diskusí či workshopů.
Vystavené pocitové mapy se týkaly dvou základních problematik. Jednak obecně veřejných prostranství a dále toho, jaká opatření město chystá pro cyklisty. Na veřejná prostranství svůj názor během tří dnů vyjádřilo na 400 lidí. Nejvíce z 919 zapíchnutých špendlíků označovalo prostor přednádraží, Třídy míru, ale i zelených prostor navazujících na toky Labe a Chrudimky. Potvrdilo se, že projekty aktuálně připravované městem se zaměřují na ta veřejná prostranství, která lidé vnímají jako nejexponovanější.
Menší zájem vyvolaly pocitové »cyklomapy«. Na nich 186 lidí označilo, které z připravovaných stezek, lávek či cyklopruhů by nejvíce uvítali. Není to pro budoucnost města zanedbatelné, neboť v něm má cyklistická doprava i cykloturistika pro rovinatý charakter i jeho okolí potenciál rozvoje.
KONTAKT S OBYVATELI NAD ZLATO
Získané poznatky si organizátoři nenechali pro sebe. Veřejnost s nimi seznámili v Radničním zpravodaji a při diskusním večeru pořádaném OHA v Divadle 29. Údaje z pocitových map byly zpracovány i do jednoduché grafické podoby. Ta byla k dispozici na zmíněném diskusním večeru a je umístěna i na stránkách projektu Pardubické podhoubí, který mapuje místní kulturu (www.pardubickepodhoubi.cz/vystupy-z-procesu).
Jak zdůrazňuje Ing. Karolína Koupalová z OHA, nejpřínosnější bylo »sledovat tři dny reakce lidí a účastnit se jejich diskusí nad pocitovými mapami, respektive nad tématem veřejných prostranství a cykloopatření«. Samozřejmě že výsledky pocitových map nelze stavět na úroveň profesionálních sociologických průzkumů, avšak právě možnost přímého kontaktu s lidmi při-nesla množství nových informací o vztahu občanů k veřejnému prostoru.
S využitím metody pocitových map počítají v Pardubicích i nadále. V nejbližší době půjde zejména o využití dotazníků charakteru pocitových map (tzv. kapesní pocitové mapy) při přípravě projektu revitalizace nábřeží »Náhrdelník Chrudimky«.
MILOŠ CHARBUSKÝ
JAN STEJSKAL
Univerzita Pardubice
Pocitová mapa se špendlíky coby názory.
FOTO: ARCHIV MĚSTA PARDUBICE
