Jsou města u nás chytrá? Praha má data, Brno testuje inovace

Přestože města v České republice zatím nepatří mezi evropské průkopníky Smart Cities, chytrá řešení se v jejich fungování prosazují stále výrazněji. Praha vyniká zejména v práci s daty, digitálními službami a městskou správou, Brno pak v inovačním ekosystému, testování nových technologií a ve spolupráci s výzkumnou sférou.

Smart City dnes neznamená jen město plné senzorů, kamer a aplikací. Současná chytrá sídla by měla podle expertů umět zejména využívat data, technologie, urbanismus a moderní řízení tak, aby vytvářela příjemnější prostředí pro život.

„Jádrem konceptu Smart Cities je občan a jeho kvalita života. Technologie představují prostředek, nikoliv cíl. Smart řešení mají přispívat ke kvalitnějším veřejným službám, efektivnějšímu využívání zdrojů, lepšímu životnímu prostředí, vyšší bezpečnosti a větší odolnosti měst a obcí vůči budoucím výzvám,“ vysvětluje Marek Vernarský z odboru regionální politiky Ministerstva pro místní rozvoj.

Praha a Brno dnes z jeho pohledu představují v oblasti Smart Cities v evropském kontextu solidní středoevropský standard. Ve srovnání s evropskými lídry, jako jsou Vídeň, Amsterdam nebo Barcelona, však města u nás stále zaostávají. „Zejména v rozsahu implementace, energetické transformaci, participaci obyvatel a využití pokročilých nástrojů typu digitálních dvojčat,“ vyjmenovává Marek Vernarský.

Snaha zavádět nová řešení a nezaostávat v mezinárodním srovnání je však podle technologických firem z oboru zřejmá. „Kontinuálně roste poptávka po pokročilém sběru dat, jejich propojování a praktickém vyhodnocování. Posun je patrný třeba v oblasti digitálních dvojčat a v práci s prostorovými daty, kde řada velkých českých měst v posledních letech výrazně pokročila,“ uvádí Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis, která městům a samosprávám poskytuje mapové služby a prostorová data.

Praha vyniká v práci s daty

Samotné hlavní město Česka se v aktuálním IMD Smart City Indexu 2026, který sleduje kvalitu života, městské služby, infrastrukturu a využití technologií z pohledu obyvatel, umístilo na 13. místě ze 148 hodnocených měst. Praha svůj koncept Smart Prague staví zejména na datech a jejich praktickém využití.

„V současnosti se Praha soustředí zejména na rozvoj datově řízeného rozhodování, chytré mobility, energetiky, digitalizace veřejných služeb a projektů podporujících klimatickou odolnost města,“ nastiňuje Luboš Kratochvíl, předseda představenstva společnosti Operátor ICT, která pro Prahu zajišťuje rozvoj projektů Smart City a datových služeb.

Mezi úspěšné projekty v Praze podle něj patří například Chytrý svoz odpadu a Dynamický svoz. V následujících letech se pak chce město více zaměřit na využití dat a inovací pro adaptaci na změnu klimatu. „Mezi připravované projekty patří například Měření mikroklimatických parametrů ve veřejném prostoru nebo rozvoj Mapy oáz chladu,“ doplňuje Luboš Kratochvíl.

Brno jako laboratoř inovací

Zatímco Prahu charakterizuje především robustní datová infrastruktura pro řízení města, Brno staví na silném propojení města, univerzit, firem a výzkumného prostředí. „Brno se v tomto smyslu profiluje jako ‚živá laboratoř‘, kde se nové přístupy testují v reálném prostředí a následně zavádějí do praxe,“ popisuje Filip Poňuchálek, mluvčí Magistrátu města Brna (MMB).

Mezi nejvýraznější příklady chytrých řešení v Brně patří digitální platforma Brno iD, která má přes 915 tisíc registrovaných uživatelů a umožňuje z jednoho účtu řešit například MHD, odpady, rezidentní parkování, městské služby nebo participativní projekty. Otevřený datový portál Data Brno zase zpřístupňuje městská data, mapy a analýzy veřejnosti, úředníkům i vývojářům. Specifickým projektem je také BVV Living Lab Brno, který využívá prostředí brněnského výstaviště jako testovací prostor pro chytrá řešení v oblasti mobility, energetiky nebo digitalizace.

Chytrá jsou i menší města

Ambice zavádět stále více chytrých řešení nemají jen metropole nebo krajská centra. S konceptem pracují systematicky mnohdy již řadu let i menší a středně velká města, například jihočeský Písek. „Písek se konceptu Smart City věnuje systematicky už více než deset let,“ potvrzuje Miloš Prokýšek, vedoucí městské organizační složky Smart Písek.

Písek rozvíjí chytrá řešení hlavně v praktických oblastech každodenního fungování. V dopravě zavedlo sdílená kola, sdílené elektroauto a upravilo systém MHD. V energetice vybudovalo vlastní energetický management. V digitálních službách pak rozvíjí městskou mobilní aplikaci. „Ta například obsahuje unikátní městský e-shop, kde mohou obyvatelé platit místní poplatky,“ dodává Miloš Prokýšek.

Právě v kategorii okresních a menších měst jsou podle Drahomíry Zedníčkové v praxi často výrazné rozdíly v tom, jak se které k chytrým řešením staví. „Některá města se nebojí včas investovat do kvalitních a přesných 3D dat i moderních nástrojů pro jejich využití, čímž si vytvářejí náskok. Jiná zůstávají u zákonného minima. Takový rozdíl se přitom zpravidla časem prohlubuje, protože práce s prostorovými daty je dlouhodobý proces a získaný náskok se později dohání velmi obtížně,“ uzavírá zástupkyně společnosti TopGis.*

/zr/

Ilustrační obrázek: archiv