Rezistor je jedním ze základních prvků používaných v elektrotechnice. Jeho provoz je charakterizován úbytkem napětí úměrným proudu, který jím protéká. Vlastnosti typické pro tento prvek využívalo mnoho vynálezců dávno předtím, než Georg Ohm v roce 1827 zformuloval základní zákon popisující odpor. O tom, jak funguje rezistor, se dozvíte v dnešním článku.
Rezistor je extrémně jednoduchá elektronická součástka. Nejdůležitější částí rezistoru je odporový drát, tedy kovová slitina zvaná kantal, která má vysoký měrný odpor. Odporový drát je obvykle navinut na keramické jádro ve formě malého válečku. Keramika se používá, protože rezistory se během provozu výrazně zahřívají. Celé je to nakonec izolováno fólií se značkami popisujícími rezistor.
Princip činnosti rezistoru popisuje výše zmíněný Ohmův zákon. Při průtoku elektrického proudu prvkem závisí úbytek napětí na hladině odporu - čím větší odpor, tím větší úbytek napětí. Část elektřiny se navíc přemění na teplo. Především z tohoto důvodu by měly být v systémech použity rezistory s odpovídajícími parametry. Protože rezistor uzpůsobený pro provoz v oblasti nízkého výkonu s vysokými proudy se zahřeje do červena a jednoduše shoří. Je však vhodné vědět, že Ohmův zákon neplatí pro všechny materiály a proto není univerzálním přírodním zákonem. Materiály, pro které Ohmův zákon neplatí, se nazývají nelineární.
Rezistory se používají prakticky v každém moderním elektronickém zařízení. Patří mezi prvky, na kterých je založena většina elektrických schémat. Nejčastěji se používají pro následující účely:
Základním parametrem je odpor udávaný v ohmech. U komerčně dostupných odporů se rozsah může pohybovat od miliohmů (tisíciny ohmů) až po megaohmy (miliony ohmů). U prvků THT určuje jejich odpor barevný čárový kód na rezistoru, který také souvisí s tolerancí rezistoru (většinou se udává v procentech). Čím menší hodnota, tím menší může být rozdíl mezi skutečnou hodnotou a hodnotou deklarovanou výrobcem.
Důležitý je také jmenovitý výkon rezistoru udávaný ve wattech [W]. Je to výkon, který se v něm může uvolňovat po dlouhou dobu bez obav z přehřátí (při dostatečném chlazení). Drobné rezistory mají jmenovitý výkon 0,1 - 0,25 W, větší 1-2 W a velké rezistory (vyrobené ve formě keramických hřídelí s navinutým drátem) mají desítky a stovky wattů.*
