Karlova Studánka dokončila letošní těžbu rašeliny. Zábaly nově nabídne i samoplátcům

Horské lázně Karlova Studánka dokončily letošní těžbu rašeliny z vlastního přibližně 30 tisíc let starého ložiska v Malé Morávce. Rašelinu získávají pouze jednou ročně během několika letních dnů, aby doplnily zásoby pro léčebné procedury. Přímé rašelinové zábaly budou nově moci od 1. září využít také lidé, kteří si proceduru uhradí sami. V roce 2025 zdravotníci provedli 1779 těchto aplikací.

Ložisko leží uprostřed lesů přibližně osm kilometrů od Karlovy Studánky. Jde o jediné místo na Moravě a ve Slezsku s ověřeným přírodním léčivým zdrojem rašeliny určeným pro lázeňskou péči. Roční těžba se obvykle pohybuje kolem deseti metrů krychlových, povolený limit dosahuje dvojnásobku.

„Přímé rašelinové zábaly patří k tradiční lázeňské léčbě v Karlově Studánce. Protože jsme léčebné lázně a jsme jediní na Moravě a ve Slezsku, kdo má rašelinu jako léčivý přírodní zdroj, chceme je nově nabídnout také lidem, kteří u nás nejsou na pobytu hrazeném zdravotní pojišťovnou. Rádi podpoříme ty, kteří se rozhodli investovat do svého zdraví,“ říká ředitelka Horských lázní Karlova Studánka Irena Vašicová. Pracovníci každé odtěžené pole označí cedulkou s rokem těžby, aby měli přehled o cyklu jeho využívání a následném zavodňování. Vytěžené místo postupně znovu zavážejí použitou rašelinou a nechávají je regenerovat.

Šetrná těžba

Po vytěžení zůstává rašelina několik týdnů na takzvané gravitační skládce, kde z ní odtéká přebytečná voda. Poté putuje do lázní. Před léčebným použitím ji pracovníci zpracují ve speciálním zařízení s hnětacími metlami. Při úpravě hlídají teplotu, která nesmí překročit 46 stupňů Celsia. Na jednu aplikaci spotřebují v průměru pět kilogramů rašeliny. Nanášejí ji přímo na ošetřovanou část těla ve vrstvě silné přibližně tři až čtyři centimetry. Při aplikaci má teplotu kolem 40 stupňů. Podle typu obtíží si pacient do připravené vrstvy lehá nebo do ní vkládá například ruce či kolena. Procedura trvá 15 minut. Během léčebného pobytu ji pacient absolvuje v průměru osmkrát. „Rašelina si po celou dobu procedury udržuje stálou teplotu. Rovnoměrně prohřívá tkáně, podporuje jejich prokrvení a látkovou výměnu a pomáhá uvolňovat svalové napětí. Nejčastěji ji v lázních používáme při artrózách a dalších chronických potížích pohybového aparátu, například při bolestech kloubů, zad, svalů a úponů,“ popisuje lázeňský balneotechnik Tomáš Kocman.

Specifikum léčby

Tepelnou stálost rašelinového zábalu potvrdilo také odborné měření, které letos v Karlově Studánce proběhlo v rámci celostátní studie rašelinové léčby. Odborníci při něm porovnávali přenos tepla u různě silných vrstev. Běžně používaná vrstva silná tři až čtyři centimetry si potřebné tepelné vlastnosti udržela po celých 15 minut aplikace. Přímý zábal se liší od rašelinového termoforu. Při přímé aplikaci obklopí ošetřovanou část těla několikacentimetrová vrstva rašeliny a teplo působí intenzivněji. Termofor obsahuje menší množství rašeliny a slouží k mírnějšímu prohřátí a relaxaci. Procedura není vhodná pro každého. Mezi hlavní kontraindikace patří akutní záněty a další akutní zdravotní stavy, čerstvé zlomeniny, závažnější srdeční potíže nebo nesnášenlivost tepla. Vhodnost přímého zábalu proto posuzuje zdravotnický pracovník podle aktuálního zdravotního stavu klienta.

Zájem o terapii je velký

Léčebná rašelina tvoří spolu s mimořádně čistým vzduchem využívaným při klimatoterapii, minerální vodou s obsahem oxidu uhličitého a zřídelním plynem pro suché uhličité koupele čtveřici přírodních léčivých zdrojů Horských lázní Karlova Studánka. V roce 2025 lázně evidovaly 10 284 klientů. Komplexní nebo příspěvkovou lázeňskou péči absolvovalo 3 078 pacientů, dalších 7 206 klientů přijelo jako samoplátci, z toho 218 ze zahraničí. Lázně mají 464 lůžek a specializovaný tým odborníků z oblasti balneologie, fyzioterapie a rehabilitace.*

/zr/