Evropská unie nedávno podpořila v rámci Společného regionálního operačního programu projekt Partnerství pro Vysočinu. Jeho hlavním cílem je připravit Zdravý kraj Vysočina na čerpání finančních prostředků z EU v plánovacím období 2007 až 2013. Ve všech "trojkových" obcích kraje se proto koná série setkání s místními politiky a občany o prioritách regionu a jejich projektových záměrech.
Partnerství patří mezi základní principy, na kterých se zakládá filozofie využívání prostředků z fondů EU. Je rovněž praktickou cestou, jak se mohou nejrůznější partneři shodnout na tom, co je pro kraj opravdu důležité. "Název Partnerství pro Vysočinu vyjadřuje náš skutečný záměr, tj. utvářet budoucnost tohoto území na základě širokého dialogu s obcemi, veřejností, podnikateli, nestátními neziskovými organizacemi (NNO) a dalšími," říká náměstkyně hejtmana kraje Vysočina Ing. Marie Černá.
KOMUNIKACE JE ZCELA ZÁSADNÍ
Systematicky a průběžně komunikovat s veřejností se dá velmi dobře zejména při sběru projektových záměrů. "V rámci projektu Partnerství pro Vysočinu chceme zjistit poptávku po projektech a znát priority, které je třeba na území kraje řešit. Místní partnerství by následně měla pomoci najít konsensus v tom, jaký projekt nakonec předložit," uvedl manažer projektu a vedoucí odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu kraje Vysočina RNDr. Ing. Martin Černý, MBA.
Zapojením nejrůznějších partnerů a otevřenou diskusí všech zainteresovaných lze získat maximum důležitých informací o záměrech a potřebách na daném území. Ty se pak promítnou do zpracování Regionálního operačního programu (ROP), na jehož základě se budou čerpat finanční zdroje z EU v příštím plánovacím období. Velmi často se totiž ve stávajícím programovém období lze setkat s tím, že kraje nemají dostatek kvalitních projektů pro řadu rozvojových oblastí. Jsou tak nuceny vracet nevyčerpané prostředky a doufat, že je využijí jiné kraje v ČR. Jednou z příčin této situace je nedostatečná komunikace mezi institucemi, jež peníze rozdělují a těmi, kteří je chtějí investovat (obce, NNO, podnikatelé a další).
Kraj Vysočina je členem Národní sítě Zdravých měst obcí a regionů ČR (NSZM), což hraje pozitivní úlohu při komunikaci mezi odborníky a veřejností, krajským úřadem a jeho protějšky na úrovni měst a obcí. NSZM se svými zkušenostmi a osvědčenou metodikou pomáhá Zdravému kraji navázat dialog se širokou veřejností. Výrazně se v těchto aktivitách promítají i zkušenosti Zdravých měst v kraji, například Třebíče, Pelhřimova, Světlé nad Sázavou, Telče nebo Velkého Meziříčí, pro které je komunikace s občany samozřejmostí.
Jednou z podmínek úspěšné přípravy a uskutečnění celého projektu byla bezesporu také soustředěná a rozsáhlá mediální kampaň.
ROP nemůže reflektovat pouze současné potřeby kraje, je také vázán národními a evropskými prioritami dlouhodobějšího charakteru. Je proto důležité sledovat evropské trendy a již dnes nastavit programy tak, aby pokryly i oblasti (např. problematiku stárnutí populace), které se mohou stát problematickými až za několik let.
Kraj počítá i se situací, že některé identifikované potřeby nebude možné financovat z evropských prostředků. Pro financování potřeb, které budou obecné a společné pro většinu území, zamýšlí připravit například systém krajských grantových programů nebo jiných systémových podpor. Tento postup se může v budoucnosti dobře zúročit. Naše republika po skončení programovacího období v roce 2013 s největší pravděpodobností na další evropské zdroje nedosáhne. Proto bude důležité, jak se kraje s tímto faktem vyrovnají a jak alespoň zčásti nahradí dosavadní masívní příliv peněz určených na jejich rozvoj.
PŘÍPRAVA JE DLOUHODOBÝ PROCES
Se shromážděnými podklady je nezbytné dále pracovat a nespokojit se pouze s jednorázovým sběrem projektových záměrů. Je třeba každoročně vyhodnocovat dosažené výsledky a sběr dat opakovat tak, aby skutečně odrážel aktuální potřeby a přání obyvatel kraje. V současné době se podařilo ve Zdravém kraji Vysočina sesbírat více než 1500 projektů. Tento fakt motivuje další potenciální partnery, aby se do tohoto procesu zapojili a prezentovali své návrhy. Zájemci o participaci mohli využít i webové stránky http://www.partnerstvi-vysocina.cz, na kterých byl umístěn formulář pro jejich projektové záměry.
Je tedy na čem stavět. Shromáždění velkého množství projektových záměrů je podmínkou pro další krok, tj. pro definování rozvojových priorit kraje Vysočina a nosných projektů, které svým významem přesahují hranice obcí, měst či regionů. Již nyní je zřejmé, že obyvatelé kraje preferují investice do infrastruktury - silniční sítě, čistíren odpadních vod apod. Velký význam přikládají i rozvoji cestovního ruchu. Jaké jsou projektové záměry, jaká je jejich provázanost, kolik finančních prostředků je na ně vyhrazeno, či jaké oblasti jsou nejvíce zastoupeny, lze sledovat pomocí DataPlánu NSZM, informačního nástroje NSZM (http://www.nszm.cz/srop).
Zapojení potenciálních žadatelů, komunitní stanovení priorit spádových regionů i celého kraje jsou nedílnou součástí projektu Partnerství pro Vysočinu. NSZM na tyto aktivity plynule naváže dalšími kroky, které posílí strategické plánování a řízení kraje, zejména jeho zapojením do dalších projektů a činností.
Princip partnerství není jednorázovou aktivitou, kterou lze uskutečnit a pak vyškrtnout ze seznamu úkolů. Je to dlouhodobý proces založený na dialogu velkého počtu partnerů, jehož podstatou je neustále posilovat spojení mezi těmi, kteří mají konkrétní představy o rozvoji prostředí, kde žijí, a těmi, kdo tyto představy naplňují.
"Věříme, že náš postup při sbírání projektů a záměrů, který vychází ze skutečných potřeb lidí, nikoliv jen z hlav úředníků, by mohl kolegy z dalších krajů inspirovat," konstatovala náměstkyně hejtmana kraje Vysočina Ing. Marie Černá.
Antonín Tym
Kancelář Národní sítě Zdravých měst
