Kronikáři využívají nové technologie

Muzeum by rádo i nadále s kronikáři spolupracovalo (jednalo by se o pořádání setkání kronikářů jednou za dva roky). O proplácení kronikářských zápisů se budou muset postarat obce. Na jednotlivé obecní úřady se proto muzeum obrátilo s touto informací písemným sdělením.

Spolupráce s archívem

Ředitelka Státního okresního archívu v okrese Praha-západ PhDr. Marta Hradilová přednesla úvahu na téma Poslání kronik. Zmínila nové technologie, otázku zachování informací pro budoucnost, důležitost osobnosti kronikáře pro vlastní zápis do kroniky. Kronikářství se stále řídí legislativou, která byla přijata krátce po vzniku Československa. Znovu připomenula nutnost ukládat dopsané kroniky do archívu, protože právě v něm mají potřebnou péči a jsou chráněny před zničením či zcizením. Archív rád pro obec vyhotoví xerokopii kroniky, s níž je možné dál pracovat. Zazněla i následující myšlenka: Obec, která nemá vedenu kroniku, jako by ani neexistovala. Jednou z podmínek pro povýšení obce na město je také vedení obecní kroniky.

I když byly zrušeny k 31. prosinci 2002 okresní úřady, zákon o územním členění z roku 1960 stále platí. To znamená, že Státní okresní archív v okrese Praha-západ vykonává svoji práci na území tohoto okresu. V současné době je na území okresu vedeno 95 obecních kronik psaných ve 187 svazcích, z nichž je v archívu uloženo 45 svazků. Hlavním paměťovým médiem je i nadále papír, na němž se provádějí zápisy ručně, strojem nebo na počítači.

Zkušenosti kronikářů

Kronikář obce Petrov (274 obyv.) Ing. Otakar Vorel (bývalý ředitel jílovského muzea) hovořil ve svém vystoupení o tom, jak zachytit v kronikářském zápisu povodně v roce 2002, připomenul popis povodní ve starých kronikách. Zmínil i poslání tzv. vltavské kaskády. Přiblížil kronikářům možnost převedení fotografií pořízených klasickým fotoaparátem na CD ROM. Tuto možnost nabízejí odborné firmy. Existují dva možné způsoby. Prvním je překopírování celého filmu (není možné např. vyřadit fotografie, které se příliš nezdařily). Tato služba (film o 36 snímcích) přijde na zhruba 80 Kč. Druhým je překopírování jednotlivých snímků, které lze doplnit popiskou (1 fotografie je za cenu asi 15 Kč). Využití této možnosti je široké. Takto upravené fotografie lze používat nejen k výstavním účelům, ale i při tvorbě publikací atd. Doporučil také kronikářům, aby rychle navázali kontakt s nově zvolenými zastupitelstvy obcí a seznámili je s prací kronikáře a posláním obecní kroniky.

V Kamenném Přívoze (1124 obyv.) vede obecní kroniku už šest let Antonín Kubíček. Zápisy do kroniky provádí ručně, fotodokumentaci vede zvlášť. V roce 2001 byly kronika i fotodokumentace představeny na výstavě o historii obce, kde se setkaly se s velkým zájmem občanů. Líbily se zejména velké zvětšeniny fotografií, a tak vzešel návrh vydat z nich pohlednice. Fotodokumentace je využívána i na "besedách nad kronikou". V současné době navíc kronikář zpracovává téma kameníci a kamenoprůmysl v obci. Přípravě podkladů pro zápis do kroniky se věnuje během celého roku. Píše si poznámky, jakousi pomocnou kroniku, která je po konečném zpracování ročního zápisu uložena v příloze.

Kronikářem obce Nučice (883 obyv.) je od roku 1960 Ladislav Kříž. Také on provádí zápisy do kroniky tradičním způsobem - ručně. Ročně zachytí události v obci na padesáti stránkách textu. Fotodokumentace je vedena od roku 1984 a slouží také k výstavním účelům. Činnost kronikáře se neomezuje jen na vedení obecní kroniky. Píše i kroniku tamních skautů a házenkářů, je členem muzejní rady. Nučické muzeum má za sebou 40 let činnosti - zprvu bylo umístěno na obecním úřadě, později bylo přemístěno do tzv. obecního domu, kde je i poštovní úřad a skautská klubovna. Ladislav Kříž je členem redakční rady Nučického zpravodaje, do něhož přispívá i články.

Eva Veselá