Kvůli přetrvávajícímu suchu zvýšil Vyškov počet pracovníků, kteří se starají o zalévání stromů a zeleně. Suchem nejvíc trpí břízy a smrky. Kvůli nutnosti zavlažovat letos i tříleté dřeviny, vzrostla spotřeba vody. Zatímco před několika lety by stačilo okolo šesti metrů krychlových vody za den, teď je to zhruba dvojnásobek.

Na městských pozemcích je podle radnice téměř 11.000 stromů. "Standardně zaléváme jednoleté až dvouleté výsadby. Letošní sucho nás ale přimělo rozšířit zálivku i na tříleté dřeviny. Ty ještě nemají dostatečně vyvinutý kořenový systém, takže si například ani v lokalitách poblíž vodních toků nedokážou zajistit dostatek vláhy z hlubších vrstev půdy," uvedla správkyně městské zeleně Kateřina Hilbertová. Výhradně o zalévání městské zeleně se od dubna stará jeden pracovník. "Letos kvůli přetrvávajícímu suchu probíhá zálivka nejen ve všední dny, ale také o víkendech. Ani to však nestačí, proto bylo od začátku července nutné nasadit další pracovní četu. Spotřeba vody tak ještě vzrostla, stejně jako denně projeté desítky kilometrů," uvedl místostarosta Vyškova Josef Kachlík.

Dopady sucha

Ve městě nejvíc trpí suchem břízy a smrky. Nedostatek vláhy stromy oslabuje, proto jsou náchylnější k napadení kůrovcem. "Ten už bohužel v několika případech smrků zaúřadoval. Stačí jen několik dní a zdánlivě zdravý kus nenávratně poškodí. Břízy zase předčasně žloutnou a shazují listy," řekl vedoucí odboru životního prostředí Jiří Kutálek. Podle Hilbertové jsou dopady patrné i u druhů, které ještě před několika lety platily za odolné, třeba u tavolníků. V době extrémního sucha také pracovníci města přestali sekat trávu. "Pokud se nicméně potýkáme s dlouhotrvajícím suchem bez deště, samotná výška trávy už situaci nezachrání. Vyšší porost sice pomáhá zadržovat vláhu v půdě, při dlouhodobém nedostatku srážek ale tráva stejně přechází do vegetačního klidu a zasychá," doplnil Kutálek.*

/zdroj: ČTK/

Ilustrační foto: Hřiště v nedalekých Olšanech/ fb města