Legislativa

OTÁZKA: Když se oficiálně pojmenují ulice, předtím bezejmenné, musí si občané název ulice, v níž bydlí, nechat zapsat do dokladů? Podle jakého zákona?

ODPOVĚĎ: Rozhodování o názvech ulic patří do samostatné působnosti obce (srov. § 27 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, (obecní zřízení) a je, stejně jako rozhodování o názvech dalších veřejných prostranství, vyhrazeno zastupitelstvu obce /§ 84 odst. 2 písm. r) zákona o obcích/. V zákoně č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech se v § 10 odst. 1 říká, že místem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice, kterou si zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání s tím, že může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem, a který je podle zvláštního právního předpisu určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci.

Sám zákon č. 133/2000 Sb. pojem "adresa pobytu" nedefinuje. Pouze v příloze č. 1 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech, je ve vzoru přihlašovacího lístku k trvalému pobytu jako jedna z jeho náležitostí uvedena též ulice. Z toho lze dovodit, že součástí adresy trvalého pobytu podle § 10 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb. je též označení ulice (pak je ovšem otázkou, jak zapisovat trvalý pobyt v objektu nacházejícím se v ulici, která dosud nemá název).

Podle § 2 odst. 1 zákona č. 329/1999 Sb., o občanských průkazech, je občanský průkaz veřejnou listinou, kterou občan prokazuje své jméno, příjmení, rodné číslo, podobu a státní občanství České republiky, jakož i další údaje v ní zapsané podle tohoto zákona. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona patří mezi povinné údaje zapisované do občanského průkazu též trvalý pobyt občana. V § 6 odst. 3 zákona se říká, že je-li důvodem pro vydání nového občanského průkazu změna nebo doplnění některého údaje zapisovaného do občanského průkazu, je občan povinen předložit též doklad o této změně nebo doklad potvrzující nový údaj. Povinnosti občana podle tohoto zákona jsou obsaženy v jeho § 14. Podle § 14 odst. 1 písm. c) je občan povinen požádat o vydání nového občanského průkazu do 10 dnů ode dne, kdy došlo ke změně místa trvalého pobytu nebo kdy nabylo právní moci rozhodnutí o zrušení údaje o jeho místě trvalého pobytu z moci úřední. Je otázkou, jak vykládat pojem "změna místa trvalého pobytu", tedy rozumí-li se tím i změna týkající se jen samotného místa trvalého pobytu, tedy i změna adresy vyplývající z pojmenování nebo změny názvu ulice nebo jen skutečnost, že občan mění místo svého pobytu, jinými slovy přestěhuje se.

V zákoně nenalezneme výslovně vyjádřenou povinnost požádat o vydání nového občanského průkazu (nebo o zapsání změny údajů v něm) v případě, kdy dojde pouze ke změně názvu ulice, ve které má občan trvalý pobyt, resp. kdy taková ulice dosud bezejmenná název dostane.

Vyjdeme-li z toho, že se pod pojmem "změna místa trvalého pobytu" rozumí jen skutečnost, že občan mění místo svého pobytu (stěhuje se na jiné místo), pak mu ani zákon č. 329/1999 Sb. ani zákon č. 133/2000 Sb. nedávají povinnost požádat o vydání nového občanského průkazu, resp. o provedení změn údajů zapsaných v již vydaném občanském průkazu. Nicméně vzhledem k tomu, že občan ve smyslu § 2 odst. 1 zákona prostřednictvím občanského průkazu prokazuje údaje v něm zapsané, mělo by být především v jeho zájmu, aby stav právní uvedl do souladu se stavem faktickým, byť by šlo jen o změnu názvu ulice nebo její pojmenování.

ZMĚNA OBECNÍ VYHLÁŠKY

OTÁZKA: Občas je nutno provést změnu některé obecní závazné vyhlášky. Je třeba tak učinit novou obecní vyhláškou s novým číslem a rokem vydání, která uvádí jen dotyčnou změnu (byť malou) nebo je možné změnu uvést jako doplněk (s uvedením pořadového čísla) té které obecní vyhlášky. Jak správně postupovat a podle čeho?

ODPOVĚĎ: Z položené otázky nevyplývá jednoznačně rozdíl, který tazatel spatřuje mezi novou obecně závaznou vyhláškou s novým číslem a rokem vydání a tím, co označuje jako doplněk obecně závazné vyhlášky s uvedením jeho pořadového čísla. Pokusme se tedy popsat postup vedoucí ke změně (novele) obecně závazné vyhlášky (stejný postup bude co do procedury platit i pro nařízení obce vydávaná radou obce).

Chce-li zastupitelstvo obce změnit platnou a účinnou obecně závaznou vyhlášku, schvaluje-li tedy jinými slovy její novelu, musí mít tato novela opět formu obecně závazné vyhlášky a při jejím schvalování a publikaci, resp. nabývání platnosti a účinnosti, musí být dodržena všechna příslušná ustanovení zákona o obcích pro vydávání právních předpisů obcí /zejména § 12 a § 84 odst. 2 písm. i) zákona č. 128/2000 Sb./. Stejným způsobem se postupuje v případě všech dalších právních předpisů ústavními zákony počínaje a vyhláškami nařízeními okresních úřadů konče.

Novela právního předpisu je sice z materiálního hlediska s původním právním předpisem nedílně spjata (bez "vsazení" novely do původního textu, který se novelou mění, obvykle nelze textu novely porozumět), z hlediska formálního (schvalování a publikace, nabytí platnosti a účinnosti) je ale novela právní normou stejné kvality a při jejím vydávání musejí být dodržena všechna procesní pravidla, která jsou pro vydávání právních předpisů stanovena, ať již v Ústavě, zákonu o jednacím řádu Poslanecké sněmovny či Senátu nebo zákonu o obcích, a to jak pravidla pro schvalování tak pravidla pro publikaci, resp. nabytí platnosti a účinnosti.

Tato zásada je obecným principem tvorby práva vyvěrajícím ze zásady právní jistoty a důvěry v právo, podle něhož právní norma může být změněna jen právní normou stejné právní síly (zákon může být změněn jen zákonem, nařízení vlády může být změněno jen nařízením vlády atd.), tedy stejným způsobem, jakým byla vydána původní právní norma.

Je ovšem třeba rozlišovat mezi novelou a tzv. úplným zněním. Zatímco novela právního předpisu je právním předpisem se vším všudy, který musí projít celým legislativním procesem, úplné znění právní normou není, nýbrž je pouze pomůckou, která má usnadnit orientaci v právní normě, jež byla vícekrát novelizována. Samotné úplné znění je pouze souhrnem původního znění právního předpisu a do něj promítnutých novel.

Mezi zákonem a úplným zněním zákona výslovně rozlišuje zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv /srov. § 1 odst. 1 písm. a) a b) a § 2 odst. 1 písm. f) tohoto zákona/. V § 2 odst. 1 písm. f) se předpokládá, že předseda vlády může být v ústavním zákoně nebo zákoně zmocněn, aby vyhlásil ve Sbírce zákonů jeho úplné znění (úplná znění dalších právních předpisů - nařízení vlády, vyhlášky ministerstev atd. - se ve Sbírce zákonů nevyhlašují).

S možností vydat úplné znění obecně závazné vyhlášky nebo nařízení obce sice zákon č. 128/2000 Sb. výslovně nepočítá, nicméně ji ani nevylučuje a nic proto nebrání tomu, aby k tomu obec sáhla, bude-li něco takového pokládat za vhodné a potřebné. K vydání úplného znění může být podle okolností zmocněna rada obce nebo starosta, případně i obecní úřad. Jak již bylo řečeno, úplné znění právního předpisu není právním předpisem a při jeho vydávání se tedy nepoužijí zákonná ustanovení o schvalování a publikaci, resp. platnosti a účinnosti právních předpisů obce.

Aby ovšem mělo zpracování úplného znění právního předpisu obce smysl, mělo by být po určitou lhůtu vyvěšeno na úřední desce obecního úřadu a stejně jako právní předpisy obce by mělo být na obecním úřadě dostupné.

JUDr. JOSEF VEDRAL, Ph. D.

Kancelář Svazu měst a obcí ČR