01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

MÁ OBECNÍ POLICIE OPODSTATNĚNÍ?

Jednou z důležitých složek života obcí je bezpečnost občanů. Již od roku 1992 se na jejím zajišťování i prevenci může na základě výchozího zákona ČNR č. 553/1991 Sb. podílet obecní policie. O tom, jakým vývojem do...

Jednou z důležitých složek života obcí je bezpečnost občanů. Již od roku 1992 se na jejím zajišťování i prevenci může na základě výchozího zákona ČNR č. 553/1991 Sb. podílet obecní policie. O tom, jakým vývojem do současnosti prošla a jaká je její aktuální situace, jsme hovořili s ředitelem Městské policie v Pardubicích Ing. Petrem Kvašem, který zároveň stojí v čele Kolegia ředitelů městských policií statutárních měst a hlavního města Prahy.

[*] V kolika obcích jsou nyní obecní policie ustaveny a kolik mají zaměstnanců? Je stávající stav podle vašich zkušeností optimální?

Je to zajímavá otázka, protože na ni zřejmě v tuto chvíli nikdo nezná přesnou odpověď. Existuje několik pokusů o zmapování počtu obecních policií, které se však vzájemně různí. Rozhodně nebudu daleko od pravdy, že obecních policií bude zhruba 320 až 350 a strážníků kolem sedmi tisíc.

Otázka rušení obecních policií je sice mediálně zajímavá, ale z mého pohledu naprosto bezvýznamná. Je sice pravda, že se může zdát 320 obecních policií málo, ale třeba říci, že obecní policii mají všechna statutární města a až na jednu výjimku všechna bývalá okresní města. V obcích, kde obecní policie působí, žije 5,5 miliónu obyvatel. Otázka rušení obecních policií se týkala prozatím vždy pouze obecních policií v malých obcích a městech. Považuji to za naprosto přirozený jev, kdy zastupitelé obcí reagují na vývoj ve své obci. Podstatné je, že celkový počet strážníků má dlouhodobě stoupající tendenci.

Zajímavé jistě bude sledovat vývoj, který umožnila novela zákona, tj. možnost rozšířit působnost obecní policie do více obcí.

[*] Obecní policie si v rámci samostatné působnosti zřizují samy obce.V čem vidíte problémy ve vztahu představitelů samosprávy a obecní policie?

Nemyslím, že výraz problémy je přesný. Mezi obecní policií a dalšími orgány obce musí existovat spolupráce na vysoké úrovni. Volení členové samosprávy mají své představy o činnosti obecní policie a ty je třeba dostat do souladu se zákonným zmocněním obecní policie.

[*] Existuje nějaký "vzorový" organizační řád pro obecní policii ve srovnatelných obcích? Jsou všude stejné nároky na odbornou způsobilost strážníků nebo existuje v řízení i složení obecních policí libovůle?

Vzorový organizační řád neexistuje, a to z důvodu, že obecní policie nemá nad sebou žádný orgán, který by zajišťoval metodickou činnost. I přesto si troufám tvrdit, že metoda pokusu a omylu a obrovská zpětná vazba samosprávy dostala tuto oblast na velmi solidní úroveň. Stejná úroveň je zajištěna i v oblasti řízení a složení obecních policií. Jedinou věcí, která je stanovena celostátně, je určení odborné způsobilosti, kterou řeší vyhláška Ministerstva vnitra. Mimochodem povinnost skládat každé tři roky osvědčení před komisí Ministerstva vnitra je tak neobvyklou a přísnou podmínkou (v porovnání se zaměstnanci samosprávných orgánů a nejen jich), která však paradoxně přispívá k velmi slušné úrovni právního vědomí strážníků.

[*] Odpovídá současné zaměření činnosti obecních policií původním záměrům, případně k jakým posunům došlo?

Když bychom si vzali původní znění zákona o obecní policii, oblast dopravy v něm byla zastoupena velmi okrajově. Myslím, že zákonodárci v roce 1991 nechtěli vytvářet druhou dopravní policii. Dnes činnost městských policií v oblasti represe tvoří dopravní přestupky nejméně ze 75 procent. Dopravní přestupky nepatří do oblasti veřejného pořádku ve smyslu přestupkového zákona, veřejný pořádek v širším významu života našich obcí však jistě ovlivňují velmi významně. Dnešní podoba zákona tuto skutečnost zohledňuje. Otázkou tedy spíše je, zda původní záměry odpovídaly potřebám obcí.

[*] Mezi některými občany vyvolává nesouhlas skutečnost, že obecní strážníci vybírají pokuty. Co se s vybranými peněžními částkami vůbec děje?

Kdyby obecní policie neukládala pokuty, nebyla by policií. V naší společnosti je bohužel zakořeněno, že pravidla je běžné porušovat a špatným není ten, kdo pravidlo porušuje, ale ten, kdo po něm požaduje jeho dodržování. Vybrané pokuty jsou příjmem obce. Pro zajímavost mohu poskytnout údaj, že strážníci ve statutárních městech vyřešili blokově 526 978 přestupků a uložili pokuty ve výši 113 900 000 Kč. Vzhledem k tomu, že strážníků ve statutárních městech je ve službě asi 3500 z celkového počtu 7000 strážníků, je toto číslo za celou Českou republiku podstatně vyšší.

[*] Přestože obecní policie plní pro občany velmi důležité funkce, můžeme se setkat s názory, že náklady na její fungování jsou příliš vysoké. Nechybějí ani hlasy, že by mohla být zrušena, pokud by vynakládané finanční prostředky byly dány přímo na fungování Policie ČR. Myslíte si, že náklady na obecní policii skutečně nadměrně zatěžují rozpočty obcí?

Nejprve malé pousmání: Je velmi zajímavé sledovat, kdo, kdy a proč používá podobné argumenty. Náklady na činnost obecní policie schvaluje v obci zastupitelstvo v rámci rozpočtu.

Předpokládám, že v každém městě je přesně "vyváženo", jak se obecní policie "vyplatí". Je pravda, že obvyklá částka na činnost obecní policie tvoří přibližně od dvou do čtyř procent rozpočtu města. Osobně se maximálně snažím, aby 36 miliónů korun z rozpočtu města Pardubice byly účelně vynaložené peníze.

Zrušení obecní policie a převedení finančních prostředků do rozpočtu Policie ČR je dle mého názoru naprostý nesmysl. Ve stávajícím legislativním rámci by to prostě nemohlo fungovat. Co dovedu pochopit, je zalíbení v systémech, kdy má stát pouze jednu uniformovanou složku (Nizozemsko, Anglie, Německo). Za cestu však nelze považovat zrušení obecních policii, nebo zrušení hlídkové služby Policie ČR. Tento proces, kterým prošlo například Nizozemsko, by vyžadoval nejdříve naprosto přesnou analýzu stavu, stanovení cílů a postupných kroků k jejich dosažení. Nemyslím, že je to v zenitu deseti let otázka, kterou by se někdo u nás vážně zabýval.

[*] Jaké jsou vztahy mezi příslušníky Policie ČR a strážníky obecní policie v místech, kde působí vedle sebe?

Tyto vztahy prošly jedenáctiletým vývojem a dnes obě strany velmi dobře chápou, že dobrá spolupráce má užitek pro obě složky. Jistě významnou úlohu má i to, že vedoucí posty v obecní policii nyní zastávají velmi často bývalí policisté.

Dalším hlediskem je odchod strážníků do řad Policie ČR, kde mohou dobře uplatnit to, co se v obecní policii naučili. Předpokládám, že někteří z nich mají v řadách policie před sebou slušnou kariéru. Je zde i nový trend, který se objevuje v posledních letech, a to, že bývalí policisté stále častěji přicházejí do řad obecní policie.

[*] Je stav, kdy v našich obcích působí městská policie a státní policie, srovnatelný se situací např. v zemích Evropské unie, nebo je to zcela výjimečná situace?

Podobná situace je také na Slovensku a v Polsku. Maďarsko se rozhodlo pro cestu jedné uniformované policie. Na západ od nás je situace mnohem komplikovanější. Kromě již zmíněných států s jednou uniformovanou policií je zejména na jihu Evropy uniforem více než dost. Municipální policie slouží ve městech a regionech. Kromě toho mají některá velká města policie metropolitní. Pouze z názvu však nelze vždy usuzovat na podobnost. Existují různé systémy financování, systémy vazeb na státní správu a samosprávu a velké rozdíly jsou i v oblasti kompetencí jednotlivých složek.

Napsat komentář

Napsat komentář

Komentáře k článku

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down