Město Plzeň systematicky pečuje o oblasti, kam lidé mohou vyrazit za rekreací

Plzeň systematicky revitalizuje a upravuje rekreační oblasti. Jsou téměř v každé městské čtvrti a nechybí v nich upravené stezky, lavičky, altánky i informační tabule. Krajinářské úpravy míst na okrajích Plzně jsou i důležitými přírodními prvky, které přispívají k udržení vody a také k tomu, že se do přírody v okolí města vracejí živočichové. 

Město Plzeň vlastní na 4100 hektarů lesních porostů, z toho 1859 hektarů plní zvýšenou rekreační funkci. Rekreační oblasti jsou dané vyhláškou města Plzně z roku 1997 a jsou to Bolevecké rybníky, Košutecké jezírko, České údolí, Homolka, Špitálský les, Chlum, Zábělá, Dubová hora, Valcha, les Pytel mezi Božkovem a obcí Letkov. Nové přibyly v roce 2018: Zábělá – Černá mýť, Kyjovský les (v Malesicích) a Radčický les.

„Tyto rekreační oblasti jsou rovnoměrně rozložené, a Plzeňané mají přírodu na dosah téměř z každé konečné tramvaje, trolejbusu nebo autobusu. Chceme, aby tam pro ně bylo příjemné prostředí, a vytváříme v těchto rekreačních oblastech sítě stezek s lavičkami, altánky a dalšími prvky. Nechybí však ani tabule s informacemi o rostlinách a živočiších, které se v dané oblasti nacházejí,“ uvedl primátor města Plzně Pavel Šindelář.

Jako příklad nedávno revitalizované rekreační oblasti uvedl Dubovou horu v Liticích, jež byla otevřena těsně před letními prázdninami. „O rekreační oblasti město Plzeň pečuje prostřednictvím Správy veřejného statku města Plzně (SVSMP), která má připraveno na další roky několik zajímavých projektů, třeba revitalizaci údolí na Valše nebo výsadbu ovocného sadu v méně známé rekreační oblasti Pytel, která se nachází za Božkovem,“ podotkl primátor.

Náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Michal Vozobule, do jehož gesce patří SVSMP, upozornil, že město se snaží revitalizovat rekreační oblasti rovnoměrně, nezaměřuje se jen na ty největší a nejvíce navštěvované – tou je oblast Boleveckých rybníků. „Chceme, aby všechny oblasti měly návštěvnicky příznivou infrastrukturu, tím dojde k jejich rovnoměrnému zatížení. A také díky dobře navrženým cestám a odpočinkovým místům návštěvníci nechodí mimo vyznačené trasy a neničí přírodu,“ uvedl Michal Vozobule.

Dodal, že rekreační oblasti neslouží jen lidem, ale také k ochraně přírody a krajiny. „Máme například připravenou studii na revitalizaci údolí na Valše. To je ohroženo erozí. Tomu zabráníme tím, že vybudujeme tůně. Těmito úpravami zvýšíme i biodiverzitu, tedy různorodost života, neboť vzniknou nová stanoviště pro živočichy i rostliny,“ připomenul.

Od záměru k realizaci je to cesta, která může trvat i několik let. To lze dokumentovat na připravovaném projektu obnovy jednoho z Kokotských rybníků. Město Plzeň vlastní Kokotské rybníky a okolní lesy o celkové rozloze 700 hektarů od 17. století, kdy koupilo zaniklou ves Kokoty a přilehlé rybníky. Plzeň se ale snaží i v hospodářských lesích budovat pro veřejnost prvky, jako jsou stezky, lavičky či altánky. A oblastí Kokotských rybníků, kde z původní soustavy zůstaly jen dva rybníky – Dolní a Horní kokotský rybník, vede naučná stezka.*

/zr/

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down