Mezi Ministerstvem pro místní rozvoj a Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků panuje věcná shoda nad novelou stavebního zákona

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) sdružuje téměř 35 tisíc lidí, kteří zásadně ovlivňují stavebnictví. Rychlost povolovacího řízení řadící Českou republiku mezi zaostalé země, domnělý vztah mezi rychlostí výstavby a cenou bytů nebo rozvolnění podmínek výstavby jako cesta k dostupnějším bytům. To je jen malá část mýtů, které v mnoha případech nadále provázejí diskuse kolem nového stavebního zákona (NSZ).

Kvalitně připravené stavební záměry, které jsou v souladu s územním plánem, získávají povolení v řádu jednotek měsíců. V případě dostupností bytů jde však jen o jeden z faktorů ceny – dalšími jsou například ceny stavebního materiálu, energií nebo neklesající zájem investičních fondů nebo společností,“ je přesvědčen místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, který se společně s předsedou ČKAIT Robertem Špalkem shodují i na tom, že pouze změna stavebního zákona k lepší dostupnosti bydlení nepovede.

 K hlavním argumentům, díky kterým byl stavební zákon protlačen na sílu a které zaznívají často i dnes v Poslanecké sněmovně, je analýza Světové banky, podle jejíhož indexu Doing Business řadila rychlost povolovacího řízení staveb Českou republiku až na poslední místa sledovaných států.

Skutečnost je taková, že žádná kvalifikovaná analýza délky povolovacích řízení v ČR neexistovala. Alespoň mně dosud nebyla předložena. O neprokazatelnosti používaného srovnání délky stavebního řízení svědčí i fakt, že samotná Světová banka od sledování a zveřejňování podobných srovnání, které si navíc všímaly okrajových segmentů trhu, upustila,“ upozorňuje ministr Ivan Bartoš. Právě v mnoha případech kvalitní práce stavebních úřadů byla důvodem, proč MMR iniciovalo zrušení reorganizace stavebních úřadů a zrušení vzniku Nejvyššího stavebního úřadu.

Novela stavebního zákona mj. zachraňuje systém stavebních úřadů, které jsou a budou velmi důležité pro místní rozvoj. Návrhem zákona bude zachována působnost krajských úřadů a některých obecních úřadů jako úřadů stavebních. Jejich dostupnost zůstane základem stavebního řízení v ČR. Zůstane zachováno 86 % agendy tam, kde je, tj. nedojde k nejistotě ani u stavebníků ani u úředníků.

Rekodifikace navíc s marným uplynutím lhůt pro vydání rozhodnutí nespojuje žádné přímé následky, jako je tomu v případě fikce vyjádření, koordinovaného vyjádření či závazného stanoviska. Paradoxně lhůty z pohledu stavebníků mnohem lépe řeší stávající stavební zákon. Stejně tak navrhujeme, aby se novelou do NSZ vrátila možnost zkráceného postupu změn územního plánu,“ upozorňuje Robert Špalek. ČKAIT podle něj oceňuje přínos institucionální novely nového stavebního zákona. Komora podporuje snahy o zrychlení povolovacího řízení. Ovšem tak, aby nebyla snížena kvalita staveb.

Podle ČKAIT garantuje jednotný přístup ke kvalitě staveb hned několik instrumentů. Prvním jsou jednotné stavebně technické předpisy, tzv. OTP, podle nichž se řídí projektanti, architekti, stavebníci i samotné úřady. Komora je tudíž proti zavádění dvojí kvality ve výstavbě, nový stavební zákon přitom umožňuje, aby v ČR platily hned čtvery stavebně-technické předpisy. Podle ČKAIT by kvalita oslunění, odhlučnění, světlé výšky a další technické požadavky měly být u stejných typologických staveb jednotné v celé zemi, neboť všude se používají stejné stavební materiály a žijí stejní lidé. Kompaktnost zaručí, aby v celé České republice byly transparentně a předvídatelně dodržovány základní parametry staveb, a to s přihlédnutím k jejich typologii a funkci.

„Města a obce si mají sama určovat vymezování pozemků a podmínky pro umisťovaní staveb. Ale klíčové požadavky jako mechanická stabilita, parkování, světlá výška, osvětlení, požárně-bezpečnostní předpisy a podobně by měly být jednotné nejen pro celou Českou republiku, ale i Evropu. Argument podporuje i to, že přibývá evropských a ubývá národních norem,“ doplňuje Robert Špalek, podle kterého ke garanci kvality poslouží další dva instrumenty.

První je povinný dozor projektanta, a to u všech zakázek, nejen těch veřejných. Druhým posílení role MMR. ČKAIT podporuje navrhované nové znění § 31 NSZ, podle jehož odst. 1 Ministerstvo pro místní rozvoj metodicky sjednocuje výkladovou a aplikační činnost stavebních úřadů v oblasti stavebního úřadu a požadavků na výstavbu s výjimkou požadavků na výstavbu stanovených odchylně prováděcím právním předpisem územně samosprávného celku. MMR by však mělo rovněž garantovat jednotu a soulad všech vyhlášek a předpisů a rovněž jednotný výklad ve všech oblastech a na všech úrovních státu. To dnes nefunguje. Současný stav, kdy všechna ministerstva mají možnost vydávat a také vydávají metodická doporučení – mnohdy protichůdná, která nikdo nekoordinuje – je neudržitelný.

Nová právní úprava pro vyhrazené stavby jako jsou páteřní komunikace nebo energetická infrastruktura, je účinná již k 1. 7. 2023. Rok navíc pro ostatní stavby prospěje naplnění věcného záměru nového stavebního zákona. Bude zaručena rychlost, kvalita i ochrana veřejných zájmů. Zároveň se posuneme dále v otázce digitalizace stavebního řízení, které rovněž přispěje ke zrychlení povolovacího řízení,“ uzavírá Ivan Bartoš.*

/zr/

Na snímku zleva Robert Špalek, předseda ČKAIT, a Ivan Bartoš, ministr pro místní rozvoj

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down