Prvním příspěvkem státu novým krajům jsou budovy nových krajských úřadů. To si však vyžádá vysoké náklady dané jak přestavbami budov, tak často i zařízením náhradních prostor pro současné uživatele. Veškeré náklady s tím spojené hradí státní rozpočet, který byl nyní schválen. Přibližná čísla jsou...
Prvním příspěvkem státu novým krajům jsou budovy nových krajských úřadů. To si však vyžádá vysoké náklady dané jak přestavbami budov, tak často i zařízením náhradních prostor pro současné uživatele.
Veškeré náklady s tím spojené hradí státní rozpočet, který byl nyní schválen. Přibližná čísla jsou však známa již od prosince, kdy vláda vzala na vědomí situační zprávu ministra vnitra Václava Grulicha. Podle ní bude zřízení krajských úřadů stát letos 3 miliardy a 51 miliónů korun. Vzhledem k pravděpodobnému výskytu nepředvídatelných komplikací musí Ministerstvo vnitra (MV) předložit kabinetu do poloviny letošního roku další materiál, ve kterém budou částky upřesněny a kde již bude vyčíslen celkový dopad zřízení krajů do státního rozpočtu. Ministerstvo však nepředpokládá, že by se výsledná suma výrazně lišila od již uvedených odhadů.
Podle předpokladů Ministerstva vnitra přijde zřízení jednoho krajského úřadu v průměru na 157,8 miliónů korun.
Nejvíce finančních prostředků budou potřebovat náklady na pracovní sílu. V nových úřadech by mělo podle ministerstva pracovat 3758 úředníků, jejichž platový průměr by měl činit 16 000 Kč.
Vybavení kanceláře pro jednoho zaměstnance vyjde podle zpráv ministerstva na 105 tisíc korun. Postupně by měly být nakoupeny i automobily - celkem za 65 miliónů korun. Ředitel krajského úřadu by měl mít automobil za přibližně půl miliónu korun (MV předpokládá, že se bude jednat o Octavie), ostatní automobily by měly být levnější.
Uvedené náklady však nezatíží státní rozpočet v plné výši, jak jsou zde uváděny. V rámci reformy veřejné správy se totiž počítá s tím, že zaniknou některé krajské dekoncentráty a územní odbory většiny ministerstev. Jedná se hlavně o 65 územních odborů Ministerstva zemědělství, 9 regionálních pracovišť Ministerstva pro místní rozvoj, stejný počet územních odborů Ministerstva životního prostředí a všechna pracoviště pro státní sociální podporu, kterých jsou po celé republice stovky. Jejich pracovníci by tvořili páteř nových krajských úřadů.
Pod něj přejdou i všechny okresní správy silnic, jelikož na kraje přejde starost o všechny silnice vyjma dálnic. Ve 13 budoucích krajských městech je už rozhodnuto o sídle úřadu, jasno zatím není v Praze. Zde se však zřejmě stávající městské struktury přemění na krajský úřad. V Olomouci je problém s tím, že kvůli vysoké náročnosti prací se opravy vybrané budovy protáhnou až do roku 2001. Radnice města proto vybrala prozatímní sídlo krajského úřadu, což však stojí více peněz.
Sídla krajských úřadů vybíraly příslušné místní úřady během loňského roku. Většinou za sídlo kraje určily bývalé či současné administrativní budovy. Uvedené údaje o finanční náročnosti zřízení krajské veřejné správy však nejsou úplné. Vláda počítá s pomalým plněním krajských rozpočtů z daňových příjmů, proto ještě v příštím roce chce na tyto úřady vynaložit 1,728 miliardy korun.
JAROSLAV LENERT
Předpokládané výdaje na zřízení krajského úřadu (v mil. Kč)
Praha 146
Střední Čechy 220
Ústí nad Labem 170
České Budějovice 159
Plzeň 133
Hradec Králové 133
Pardubice 122
Jihlava 128
Liberec 114
Karlovy Vary 81
Ostrava 216
Brno 210
Zlín 137
Olomouc 151
