Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je připraveno v průběhu roku dodatečně zvýšit rezervy spravované krajskými úřady tak, aby bylo možné dofinancovat až 2,5 tisíce nezbytných nepedagogických pozic, které aktuálně nejsou pokryty normativním rozpisem. Jde o prostředky poskytované ze státního rozpočtu na zvláštní účet krajských úřadů, nejedná se tedy o peněžní prostředky spravované krajskými samosprávami. MŠMT stanoví krajským úřadům postup, jak o dodatečné navýšení v průběhu roku žádat. Garance navýšení je výsledkem jednání vlády a následného jednání ministra školství Mikuláše Beka s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou.
MŠMT také předložilo návrh novely školského zákona s cílem upravit model financování regionálního školství, který ve stávající podobě neumožňuje cíleně a pružně reagovat na měnící se potřeby. Novela reaguje na potřebu více zacílit finanční podporu školám, které plní ve vzdělávacím systému specifickou roli, a umožní ukotvit práci školních psychologů a speciálních pedagogů na základních školách.
„Současný model tvorby rozpočtu regionálního školství, který byl zaveden před čtyřmi lety a znamenal přechod od normativního financování na žáka k financování podle počtu odučených hodin, má své limity a úskalí, které se nyní naplno projevily. Naším úkolem je tento systém opravit tak, aby reflektoval měnící se potřeby dětí, rodičů, vyučujících i celé společnosti a lépe zohledňoval stav veřejných rozpočtů,“ vysvětluje ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek.
Návrh novely školského zákona proto přináší tři věcné úpravy. První z nich je změna financování práce školních psychologů a školních speciálních pedagogů. V současnosti jsou tyto pozice nesystémově financovány dvěma způsoby, a to ze státního rozpočtu v rámci poskytování podpůrných opatření a prostřednictvím peněžních prostředků z Operačního programu J. A. Komenský. Nově budou tyto pozice hrazeny každé základní škole podle počtu žáků. Dojde k ukotvení těchto pozic jako trvalé součásti školních týmů.
„Cílíme na jasnost a efektivitu poskytování podpůrných pedagogických služeb ve školách. Individualizovanou psychologickou podporu chceme žákům poskytovat už při nástupu do základního vzdělávání, čímž můžeme přispět například i k eliminaci odkladů povinné školní docházky,” vysvětluje ministr školství.
Druhý významný okruh úprav se týká regulace meziročních nárůstů počtu odučených hodin financovaných státem ve školách. Opatření navazuje na plánovanou úpravu nastavení hodnot tzv. PHmax v základním a středním vzdělávání, k níž ministerstvo přistoupilo na základě debaty se zástupci školských asociací, odborů a zřizovatelů, a která by měla v budoucnu státu umožňovat lépe řídit alokaci lidských a finančních zdrojů ve školství.
Třetí oblast změny míří k lepšímu zacílení podpory a zohlednění náročnosti výuky prostřednictvím posílení PHmax, například ve školách se zvýšeným počtem žáků ze znevýhodněného socioekonomického prostředí, talentovaných žáků nebo cizinců. „Tím chceme bojovat se stále rostoucí nerovností mezi školami způsobenou nerovnoměrným složením žáků,” říká Mikuláš Bek.*
Návrh novely školského zákona je v současnosti v mezirezortním připomínkovém řízení.
/zr/
