01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Ministr Bursík: Do konce roku 2010 stále zbývá čas - a ten je třeba využít

Uspokojením nad tím, že přípravy obcí na čerpání dotací z Operačního programu Životní prostředí probíhají dobře, se netají ministr životního prostředí RNDr. Martin Bursík. V tomto smyslu nevidí černě ani osud závazku České republiky dostát do roku 2010 náročným požadavkům evropské směrnice o čištění městských odpadních vod.

Nejpozději do konce letošního června chce vláda posoudit různé varianty řešení, jak zajistit zhruba 13 miliard korun z Operačního programu Životní prostředí (OP ŽP) pro ty vlastníky vodohospodářské infrastruktury, kteří uzavřeli dlouhodobé smlouvy s jejími provozovateli. Za stávajících podmínek přiznávání dotací z OP ŽP jsou totiž těmito smlouvami z čerpání podpory s využitím evropských peněz prakticky vyloučeni. Budou-li se však snažit zajistit si finance na pokrytí životně důležitých vodohospodářských projektů z vlastních zdrojů, mohlo by to vést k pronikavému zdražení stočného a vodného. Variantní využití finančních prostředků od provozovatelů infrastruktury by, jak uvádí vládní dokument Aktualizace strategie financování implementace směrnice Rady číslo 91/271/EHS (tedy o nutnosti zajistit do roku 2010 čištění městských odpadních vod v aglomeracích nad 2000 ekvivalentních obyvatel v souladu s požadavky této evropské směrnice - pozn. redakce), zase vyvolalo nežádoucí změny ve vlastnictví infrastruktury. Vládní dokument se proto vyslovuje - zejména ve vztahu k malým obcím - pro zajištění národní podpory ze státního rozpočtu.

Nejen na toto téma jsme se ptali ministra RNDr. Martina Bursíka, jehož písemné odpovědi přinášíme.

Disponujete už odpověďmi obcí nad 2000 obyvatel, kterým byl letos v únoru zaslán společný dopis ministerstev životního prostředí a zemědělství s tím, aby sdělily svoji představu o tom, jak se chtějí vypořádat se splněním požadavků směrnice Rady č. 91/271/EHS? V čem se odpovědi nejvíce shodují?

Odpovědi většiny obcí už máme. Těší nás především jejich odhodlání co nejdříve začít s pracemi na projektech s perspektivou využití dotací na stavbu vodohospodářské infrastruktury z OP ŽP.

Co byste vzkázal těmto takto osloveným obcím, které podle výsledků loňských šetření nejsou na odkanalizování a čištění odpadních vod na svém území dostatečně připraveny a termín do konce roku 2010 nemusí stihnout?

Rád bych je požádal, aby kontaktovaly pracovníky příslušných krajských pracovišť Státního fondu životního prostředí (SFŽP) nebo přímo naše ministerstvo, konzultovaly s nimi svoji situaci a detailně se seznámily s dotačními možnostmi, které OP ŽP přináší. Do konce roku 2010 stále zbývá čas - a ten je třeba využít. MŽP se zase snaží vyjednat s Evropskou komisí (EK) co nejlepší podmínky pro přechodné období.

Jaká navrhujete řešení v obcích, kde plnění evropské směrnice nelze zajistit kvůli chybějícím zdrojům na kofinancování?

Rozpočty obcí musí ve střednědobém a dlouhodobém horizontu počítat s investicemi do vodohospodářské infrastruktury. Aktuálně mají možnost k tomu využít prostředky Evropské unie z OP ŽP, doplněné o spolufinancování z národních zdrojů. Na jednotlivý projekt tak lze získat dotaci až 90 % z celkových výdajů, což je velmi atraktivní nabídka ve srovnání s dotačními tituly EU z předchozích let, popřípadě stituly národními (ministerstva zemědělství). Jde o časově omezenou nabídku, která se už v tomto rozsahu nebude opakovat. Proto by obce neměly váhat a měly by této možnosti využít.

Má MŽP, resp. SFŽP, již nějaké konkrétní zkušenosti s avizovanou právní pomocí obcím, které by se případně chtěly vyvázat z dlouhodobých smluv s provozovateli své infrastruktury, aby tak získaly šanci dosá-hnout na dotace z OP ŽP v rámci pravidel vyjednaných Českou republikou?

MŽP i SFŽP průběžně komunikují s některými obcemi, které mají problematické smlouvy. Snažíme se jim pomoci, aby jejich projekt, resp. smlouvy, byly přijatelné pro financování z OP ŽP s danými podmínkami. SFŽP si najal advokátní kancelář, která již zajišťuje právní podporu. Mohu říci, že mnoho obcí má snahu upravit provozní smlouvu v souladu s vyjednanými podmínkami, což se projevuje i v počtu žádostí, které jsme dostali ve třetí výzvě (více než 300 žádostí za 35 miliard korun).

Existuje možnost podpory i těch obcí, pro něž je z různých důvodů složité dlouhodobé smlouvy s provozovateli zkrátit či vypovědět?

Evropská komise deklarovala, že změna vyjednaných podmínek přijatelnosti není možná. Proto je nutné hledat možnosti především v úpravách provozních smluv. Ukáže-li se, že je taková cesta neschůdná, lze například využít dotačního titulu v gesci ministerstva zemědělství. Nyní se připravuje do vlády materiál Analýza dostupných zdrojů pro smlouvy nad rok 2022. Ten nabídne varianty financování problematických případů včetně například zapojení soukromého provozovatele do investic v infrastruktuře, bankovního sektoru atd.

MŽP kritizuje některá města a obce za to, že před lety uzavřely dlouhodobé a nevýhodné smlouvy s provozovateli svého vodohospodářského majetku. Jak se však stavíte k sídlům, která sice takové smlouvy neuzavřela, ale do svého vodohospodářského majetku neinvestovala a ve snaze udržet co nejnižší stočné a vodné zanedbávala i jeho nutné opravy a údržbu? Budete k tomu přihlížet v přiznávání podpory z OP ŽP?

Jednou z důležitých podmínek pro získání dotace z OP ŽP je zajištění tzv. dlouhodobé udržitelnosti infrastruktury. To znamená, že žadatel musí počítat se zdroji na dlouhodobou reprodukci majetku, na který čerpal dotace z veřejných prostředků. Dosavadní politika nízkých cen za vodné a stočné se tak může v některých případech ukázat jako velký problém při obhajobě navýšení cen kvůli plnění dotačních podmínek. Samozřejmě je nutno při nastavování těchto podmínek respektovat sociálně únosnou cenu vody pro obyvatele. Dlouhodobá udržitelnost infrastruktury v podobném duchu je podporována i ministerstvem zemědělství v rámci desetiletých plánů obnovy vodohospodářské infrastruktury, které obce musí podle zákona zpracovat. Je třeba si uvědomit, že OP ŽP primárně přispívá na plnění evropské směrnice o čištění městských odpadních vod, tj. především na výstavbu nové infrastruktury a intenzifikace ČOV, a nikoliv na opravy a údržbu infrastruktury již existující.

A ještě ke zmiňovaným sídlům s dlouhodobými nevýhodnými smlouvami, kde se měla na investicích podílet města či obce: Problémem těchto smluv je absence investice ze strany soukromého provozovatele, která by dlouhodobou smlouvu ve světle zásady proporcionality vyvážila tak, aby nevznikal nepřiměřený zisk soukromého provozovatele resp. tzv. zakázaná veřejná podpora. Problém nevýhodných dlouhodobých smluv se týká spíše větších měst než malých obcí. Ty mají často uzavřenou smlouvu na dobu neurčitou se soukromým provozovatelem, ta je však často poměrně snadno vypověditelná. Je přitom poněkud zarážející, že odpovědní regulátoři nereagovali na tyto smluvní závazky, které jsou v rozporu s pravidly hospodářské soutěže. Zkuste si představit nějakou stavební firmu, která by měla s městem uzavřenou smlouvu na dobu neurčitou! To přece není možné. Kladu si otázku, proč bylo něco takového možné v českém vodárenství?

Jak se díváte na model financování například rekonstrukce čistírny odpadních vod, na niž by provozovatel jejímu vlastníkovi dlouhodobě dopředu poskytl předplacené nájemné, takže by projekt bylo možné uskutečnit případně i bez evropských peněz?

Je to použitelný model. Ale uvědomme si, že předplacené nájemné nemůže zcela nahradit investici provozovatele. Je třeba respektovat zásadu proporcionality, která říká, že "doba trvání smlouvy musí být nastavena tak, aby neomezovala volnou hospodářskou soutěž více, než kolik je třeba pro zajištění splacení investice a dosažení rozumné návratnosti vloženého kapitálu". V případě nájemného je tedy nutné brát v potaz náklady na jeho poskytnutí a nikoliv nájemné jako celkovou investici.

Pokud by se takový model financování rozšířil, nevedlo by to k tomu, že dotace v rámci OP ŽP by byly sice ve větším množství k dispozici menším vlastníkům vodohospodářské infrastruktury, kteří ji leckdy i sami provozují, avšak s rizikem, že tyto obce nebudou mít kapacity na řádnou přípravu projektů a jejich dofinancování? A že se zvýší i riziko následných problémů při vyúčtování dotací, případně že finanční prostředky alokované na tyto účely v ČR nebudou zcela vyčerpány?

Průběžné výsledky třetí výzvy OP ŽP mne přesvědčují, že nejen velké, ale i malé obce jsou schopné připravit dobré projekty. A náklady na projektovou přípravu je možné uznat. Neobávám se velkých nebo dokonce neřešitelných problémů.

ČR ještě chce vyjednat s Evropskou komisí možnost, aby za splnění uvedené evropské směrnice byly uznávány i projekty, jejichž realizace by začala ještě před koncem roku 2010 s tím, že však budou dokončeny až po tomto datu. Rýsuje se úspěšný výsledek těchto jednání?

Naše ministerstvo o tom s EK opravdu jedná. Těžko lze však počítat s tím, že by komise úplně ustoupila od konečného termínu konce roku 2010, neboť tento požadavek je uveden v přístupové smlouvě. Usilujeme přitom o dojednání výhodnějších podmínek pro doložení splnění konkrétních projektů ve vazbě na směrnici. Zjednodušeně řečeno, budeme přesvědčovat EK, aby akceptovala i ty aglomerace, kde k výše uvedenému termínu 2010 například započaly stavební práce.

Jste, pane ministře, optimistou, pokud jde o splnění směrnice Rady č. 91/271/EHS v České republice?

Nemusím být velkým či snad přehnaným optimistou: Stačí být realistou. Dosavadní přípravy obcí na čerpání pomoci z OP ŽP probíhají dobře - a z toho mám radost.

IVAN RYŠAVÝ

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down