Ministr financí Zbyněk Stanjura: Obcím, jejichž účty jsou zmrazeny ve Sberbank, budeme pomáhat individuálně

Předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR Eliška Olšáková, která od loňského října je i členkou dolní parlamentní komory, se v rámci interpelací zajímala v Poslanecké sněmovně o to, zda a jakým způsobem chce Ministerstvo financí pomoci obcím, jejichž peníze jsou momentálně nedostupné kvůli konci Sberbank na evropském trhu.

Jako poslankyně a zároveň jako předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR bych vás ráda interpelovala ve věci zmrazení účtů obcí i měst, krajů a dále také místních akčních skupin v bance Sberbank a možné pomoci státu formou úvěru,“ sdělila Eliška Olšáková ministru financí Zbyňku Stanjurovi ve čtvrtek 3. března během odpoledních interpelací v Poslanecké sněmovně.

Zdůraznila, že Sberbank nebyla hodnocena jako riziková a že její konec je důsledkem geopolitické situace, nikoliv rizikového hospodaření. Připomněla, že zmrazení financí na účtech Sberbank má dopad nejen na schopnost některých obcí platit běžné výdaje, ale také na jejich investice.

V tuto chvíli víme, že v případě obcí nejde jen o ohrožení jejich chodu, ale hlavně o jejich investice. Dočasné zmrazení obecních financí, které snad získají zpět, tak bude mít dlouhodobé dopady na jejich rozvoj a potažmo na rozvoj celé republiky,“ konstatovala Eliška Olšáková.

Poslankyně a předsedkyně Sdružení místních samospráv položila i tuto doplňující otázku: Domnívám se, že možností, jak pomoci obcím, je mnoho. Lze vytvořit fond na pomoc zasaženým samosprávám, jejichž chod bude významně paralyzován. Stát může alespoň část pohledávek odkoupit či poskytnout záruky pro překlenovací úvěry. Pokud neuvažujete o úvěru pro obce, jak bude váš resort v této věci postupovat?

CO ODPOVĚDĚL MINISTR FINANCÍ ZBYNĚK STANJURA

Budu mluvit zcela upřímně. Pokud si vzpomenete, když se zaváděl systém Státní pokladny, tak návrh byl, aby obce a kraje měly povinně účty ve Státní pokladně České národní banky. Obce a kraje byly ostře proti a zůstalo to jako možnost. Kdo má práva, musí mít také zodpovědnost. Omlouvám se, nijak nezpochybňuji hospodářské výsledky této banky, ale minimálně od roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym, z mého pohledu bylo jasné, že banka, kterou vlastní Ruská centrální banka, je krajně riziková, minimálně z politického hlediska.

Je třeba říct, že pád Sberbank nebyl způsoben sankcemi, ale reálně absolutní ztrátou důvěry jejích klientů. Nebyly to sankce, které přispěly k tak rychlému pádu Sberbank, ale absolutní ztráta důvěry. To si musíme přiznat. My díky tomu, že je to dobrovolné, nemáme jako Ministerstvo financí přesný počet obcí, které tam mají peníze. My jsme to schopni zjistit jenom u obcí nad tři tisíce obyvatel a díky tak nepopulárnímu – a vím, že je nepopulární – PAP– určitě paní poslankyně ví, o co se jedná, to znamená, je to pomocný analytický přehled (nový typ účetního záznamu, který musí od roku 2012 sestavovat určené účetní jednotky, pozn. redakce) – tak víme, že těch obcí je 123.

Nárok na výplatu z fondu pojištění z nich má pouze pět, protože splňují tu podmínku, že jejich daňové příjmy nepřekročily 500 tisíc euro. A to ještě to ty obce musely doložit, aby měly nárok. Protože podle zákona musíte splnit dvě podmínky. Nejdřív ten příjem obce z daňových příjmů musí být nižší než 500 tisíc euro. Stanovuje se to podle kurzu k poslednímu dni roku. Současně ta obec musí bance doložit, že splňuje tu podmínku a teprve na základě toho se ta obec dostává do toho nového garančního systému finančního trhu. Ten vlastně funguje. Od příštího týdne začne těm, kteří mají nárok, vyplácet finanční prostředky.

Podle zpráv, které mám z veřejných zdrojů, tak Sberbank má poměrně cenná aktiva, takže samosprávy, které tam mají peníze, se k těm penězům dostanou. Nikdo není dneska schopen říct, v jakém procentu, to je třeba říct. Nemyslím si, že je realistické očekávat 100% výnos po likvidaci. Samozřejmě ten proces bude dlouhý. Těžko se odhaduje, ale určitě to nebude v řádu týdnů, ale v řádu měsíců či let.

Teď si řekněme, co se dá dělat. Vy jste mluvila o tom, jestli stát je připraven poskytnou úvěry. No, tak určitě o tom budeme jednat, budeme jednat individuálně, ale úvěr také není beznákladová položka. A je třeba říct, že všechno tohle stát bude dělat z dluhu. Takže stát si bude muset půjčit na to, aby půjčil obcím. Obce samozřejmě mohou využít standardní úvěrové nástroje, v tom jim nikdo nebrání. Jak uspějí, neuspějí, podle mě zase bude individuální příležitost.

Ale abych tady řekl, že automaticky stát bude pomáhat všem, kteří tam mají peníze, tak to já nejsem připraven takové prohlášení tady sdělit. Protože jak jsem řekl, i když to není populární, kde jsou práva, je také odpovědnost. Připomínám, že města a obce odmítly mít účty u ČNB povinně s tím, že by byla narušena jejich finanční autonomie. Já si tu debatu pamatuji.

Tak když přijde ta krize, tak stát bude pomáhat v rámci svých možností. To znamená, nemůžeme slíbit, že ty peníze poskytneme bezúplatně všem, kteří tam ty peníze mají a budou čekat na likvidaci. Protože u těch obcí pod tři tisíce nejsme schopni z žádných analytických podkladů zjistit, kolik těch obcí je. Ale myslím, že chvíli probíhá komunikace i se Svazem měst a obcí a Sdružením místních samospráv, abychom získali to celkové číslo. Podle mě bude důležité si říkat i tu sumu těch peněz, nejenom číslo, jestli ty obce tam mají pět milionů, padesát. Říkám, budeme postupovat individuálně podle toho, jak moc to zasáhne tu konkrétní obec či město nebo kraj. Jinak se podle mě postupovat nedá.“*

/zr/

Na snímku: Eliška Olšáková při své včerejší interpelaci na ministra financí v Poslanecké sněmovně

Foto: FB stránka SMS ČR

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down