V očekávaném období převodu a delimitace agend okresních úřadů na vybraná města a obce a na krajské úřady bude nutné řešit mnoho organizačních, technických i personálních úkolů. K technickým a organizačním úkolům se řadí veškeré úkoly a problémy spojené s převodem stávajících informačních systémů a...
| V očekávaném období převodu a delimitace agend okresních úřadů na vybraná města a obce a na krajské úřady bude nutné řešit mnoho organizačních, technických i personálních úkolů. K technickým a organizačním úkolům se řadí veškeré úkoly a problémy spojené s převodem stávajících informačních systémů a technologií - hardwaru a softwaru.
Očekává se, že software a hardware převáděných informačních systémů bude muset být modernizován, rozšířen či uzpůsoben tak, aby vyhovoval novým podmínkách výkonu postupně se reformující veřejné správy. Útvary informačních systémů a technologií těch měst a obcí či krajských úřadů, jichž se tato delimitace bezprostředně dotýká, budou koordinovat různé typy problémů a požadavků. Aby jejich koordinační práce přinášela očekávaný efekt, mohou se opřít o široké zázemí moderních manažerských metod v oblasti řízení požadavků na software. SEI CMM metoda Jednou z těchto metod je metoda SEI CMM (Software Engeneering Institute - Capability Maturity Model). Její domovskou zemí jsou Spojené státy americké, kde je poměrně rozšířena, hojně využívána a u firem vyvíjejících software je považována za nutný standard. V evropských podmínkách ji můžeme přirovnat ke standardům na řízení kvality a jakosti softwaru definovaných v sadě norem řady ČSN ISO 9000. I když se tato metoda primárně orientuje na hodnocení vyzrálosti postupů a procesů vývoje softwaru (je určena producentům softwaru), mohou být její některé oblasti využity právě k řízení úprav softwaru po delimitaci informačních systémů z okresních úřadů. Jednotlivé úrovně metody Hodnocení vyzrálosti procesů vývoje softwaru je rozděleno do pěti úrovní (level). Dosažení vyšší úrovně než je základní - první - se realizuje formou certifikace. Součástí certifikace je prokázání, že dané postupy jsou dodržovány. V českých podmínkách se tato certifikace zatím nevyžaduje. Pouze mezinárodní firmy, které dodávají software na různé světové trhy, se podle této metody certifikují. První úroveň označuje postupy a procesy vývoje softwaru, které nejsou nikterak organizovány, definovány a optimalizovány. Vývoj probíhá neřízeně. V druhé úrovni se sledují procesy vývoje softwaru v těchto dílčích oblastech - řízení požadavků (requirement management), plánování softwarových projektů (software project planning), trasování a vyhodnocování softwarových projektů (software project tracking and oversight), řízení softwarových subdodavatelů (software subcontract management), hodnocení kvality softwaru (software quality assurance), řízení softwarových konfigurací (software configuration management). V následujícím třetím kroku se jedná o sledování oblastí, jako je organizace procesů (organization process focus), definice organizačních procesů (organization process definition), vzdělávací program (training program), integrované softwarové řízení (integrated software management), engineering softwarových produktů (software product engineering), mezitýmová koordinace (intergroups coordination). Čtvrtá a pátá úroveň se zaměřuje na řízení kvality (quality management) a kvantitativní řízení procesů (quantitative process management) společně s předcházením softwarovým chybám (defect prevention) a řízením technologických a procesních změn (technology and process change management). Využití druhé úrovně Útvary informačních systémů mohou při postupné modernizaci delimitovaného softwaru informačních systémů okresních úřadů využít ke zvýšení systematičnosti koordinátorské práce a orientace na cíl zejména tyto dvě oblasti z druhé úrovně metody: řízení požadavků (reguirement management) a řízení softwarových konfigurací (software configuration management). Co v praxi requirement management znamená? Každý požadavek ze strany útvarů informačních systémů měst a obcí na modernizaci stávajícího nebo delimitovaného softwaru by měl mít písemnou formu. Z požadavku by mělo být zřejmé: kdo je autorem požadavku, kdy byl požadavek napsán, kdy byl předán/zaslán dodavateli softwaru, co je předmětem požadavku (např. doplnění funkcionality do modulu XY programu ABCD), k jaké verzi daného softwaru se požadavek vztahuje, očekávaný termín vyřešení požadavku, priorita požadavku. Po přijetí požadavku na modernizaci softwaru by měl dodavatel potvrdit jeho přijetí a do domluvené lhůty se k tomuto požadavku vyjádřit. Po vyjádření a prodiskutování s požadavkem souvisejících otázek oběma stranami zahajuje dodavatel práci na požadavku. Tento způsob řízení požadavků umožňuje útvarům informačních systémů stanovovat odpovídající požadavky na modernizaci softwaru, evidovat je a sledovat jejich plnění. Co znamená software configuration management? Po oznámení, že výrobce softwaru daný požadavek realizoval, může pracovník útvaru informačních systémů přistoupit k přebírání nové verze softwaru. Dodávaná verze softwaru obsahující realizovaný požadavek by měla být jednoznačně identifikovatelná. Identifikátor dodávané verze se musí lišit od identifikátoru předchozí verze. Společně s nově dodávanou verzí by měl dodavatel předložit tzv. rozdílový protokol (release inotes) s těmito údaji: identifikátor předávané verze, identifikátor požadavku, popis nové fukcionality/stručný popis provedených změn, datum ukončení realizace požadavku, délka realizace požadavku, jména pracovníků podílejících se na realizaci požadavku. Poté, co pracovníci převezmou otestovaný a nainstalovaný modernizovaný software, mohou začít s jeho provozováním. Vyskytnou-li se v průběhu jeho provozování chyby, mohou vždy identifikovat verzi softwaru, která chybu vykazuje. Z rozdílového protokolu předané verze mohou zjistit, co bylo v této verzi nově realizováno. Tato znalost jim může napomoci při dojednávání nápravy stávajícího stavu s dodavatelem softwaru. Budou-li pracovníci útvaru informačních systémů takto systematicky postupovat při každé modernizované verzi softwaru, vytvoří si za určitou dobu archív jednotlivých verzí a jejich rozdílových protokolů popisujících konfiguraci. Tento archív verzí a protokolů jistě ocení při potřebě navrátit se do předchozího stavu - k předchozí verzi softwaru - a to zejména v době, kdy zjistí u provozované verze chybu. Dodržování tohoto postupu přispěje k větší systematičnosti koordinační práce pracovníků útvarů informačních systémů měst a obcí. Lze očekávat, že větší objem modernizovaného softwaru a koordinační práce s touto modernizací bude narůstat. I když se může zdát, že tyto postupy jsou administrativně náročné, v zahraničí se ukazuje, že mají své opodstatnění a lze je vhodně používat pro řízení rozsáhlých softwarových projektů. Podaří-li se podle výše uvedených dvou oblastí (requirement management a software configuration management) zavést postupy pro řízení požadavků a konfigurací v období modernizace delimitovaného softwaru, pak se většina náročné koordinační práce bude provádět systematicky bez větší nedostatků a vedoucí pracovníci útvarů informačních systémů, kteří se začínají v různých komisích delimitací agend z okresních úřadů zabývat, budou moci efektivně řídit náročný úkol modernizace softwaru pro města a obce v souvislosti s dalším krokem reformy veřejné správy. V dalším díle naznačíme, jak plánovat a trasovat/vyhodnocovat softwarové projekty v souvislosti s modernizací delimitovaných informačních systémů z okresních úřadů na města a obce. MARTIN LUKÁŠ SEI CMM - OBLASTI DRUHÉ ÚROVNĚ (LEVEL 2) Řízení požadavků Plánování softwarových projektů Trasování softwarových projektů Řízení softwarových subdodavatelů Hodnocení softwarové kvality Řízení softwarových konfigurací |
