Muzea nezměnila jen své názvy

Zřizovatelem Muzea Vysočina Třebíč je v současné době kraj Vysočina. Organizační změnu hodnotí ředitel třebíčského muzea Ing. Jaroslav Martínek pozitivně.

Vychází zejména z ekonomického hlediska. Celkový roční rozpočet muzea totiž kraj hradí z 95 %, což je 12,3 miliónu korun. Zbývajících 5 % nákladů na provoz pokrývá muzeum z vlastní činnosti a část zahrnují příspěvky od sponzorů. Muzeum se také zajímá o možnosti, které nabízí EU v rámci Společného regionálního operačního programu. Získat dotaci od EU však znamená vypracovat a obhájit kvalitní projekt. Kromě Muzea Vysočiny Třebíč se na jeho přípravě bude podílet kraj, předpokládá se též účast města. Záměr zahrnuje vytvoření studijně-vědeckého střediska při muzeu, kde by probíhala výuka lidových řemesel. Středisko by mělo vzniknout nedaleko zámku v přízemí upravené bývalé sýpky, zatímco vyšší patra poslouží jako muzejní depozitář. Tím by se usnadnila badatelská práce ve sbírkových fondech, které jsou zatím uloženy na několika místech.

KRAJ HRADÍ OPRAVY

Vítanou změnou pro muzeum bylo rozhodnutí, že majetkový odbor krajského úřadu přebírá finanční úhradu nákladů na údržbu a opravu historické budovy zámku, kde jsou umístěny muzejní expozice i pracovny. Díky tomu již v současné době probíhá oprava fasády. První etapa si zatím vyžádala 1,7 miliónu korun. Znamená to, že tyto peníze už nebude muzeum vydávat ze svého rozpočtu, což mu umožní lépe zabezpečit zejména správu i prezentaci sbírek, jejich tvorbu, restaurování, konzervování apod.

Po novém územním uspořádání změnila své názvy i muzea v Pelhřimově, v Havlíčkově Brodě a v Jihlavě. I jejich zřizovatelem je kraj. Snahou je účelněji koordinovat institucionální činnost, včetně galerií, mj. proto, aby se finanční prostředky v celém kraji vynakládaly efektivněji. Nemělo by například docházet k tomu, aby se nakupovaly sbírkové předměty od téhož autora, když už jeho stejná díla vlastní jiné muzeum.

Muzeím ve správě kraje zůstalo dosavadní pracovní zaměření. V Třebíči začínali před 105 lety, kdy muzeum bylo založeno. Je proslulé stálou kolekcí tradičních lepenkových malovaných betlémů. Pozoruhodná je expozice dýmek a kuřáckých potřeb. Muzeum se chlubí největší světovou sbírkou moravských vltavínů, zajímavých přírodních skel – tektitů. Poutavé jsou expozice přírody, historie a lidového umění Podhorácka. V Kamenném sále s bohatou historickou erbovní výzdobou se pořádají koncerty vážné hudby. Muzeum rovněž pečuje o sbírky uložené v Moravských Budějovicích a v Jemnici.

Jak uvádí ředitel Ing. Jaroslav Martínek, muzeum dosud působilo zejména v rámci bývalého okresu. Přitom například archeologický výzkum nepokrýval území okresu Žďár nad Sázavou. V rámci nové organizační koncepce bude nezbytné, aby se jednotlivá muzea kraje Vysočina o tento region podělila. Menší muzea ve správě měst nejsou pro tuto činnost personálně ani finančně dostatečně vybavena. V Třebíči nebo v Jihlavě mají odborníky, kteří se zabývají nejen archeologií či mineralogií, ale třeba botanikou, zoologií a dalšími obory, mohou tedy důkladněji prozkoumat zatím opomíjená území v kraji.

SPOLUPRÁCE S MENŠÍMI MĚSTY

Třebíčské muzeum navazuje aktivní kontakty s obcemi s rozšířenou působností. Kupříkladu s městem Náměšť nad Oslavou, kde v polovině minulého století zaniklo městské muzeum. Třebíčští je pomáhají obnovit. Příkladem je v loňském prosinci otevřená pamětní síň Ondřeje Knolla, známého náměšťského fotografa u příležitosti 120. výročí jeho narození, v tamním městském kulturním středisku. Muzeum Vysočiny Třebíč z umělcova fondu do Náměště dlouhodobě zapůjčilo originální snímky a negativy. Budou součástí stálé expozice – jedné z prvních v připravovaném muzeu. Pro ně se budou upravovat prostory ve staré radnici. Náklady uhradí město.

Pomocnou ruku podali loni pracovníci třebíčského muzea i obci Tasov. Podíleli se na založení Literárního památníku Vysočiny, který je umístěn v objektu staré školy. V něm původně měla být upravena jen jedna třída na expozici Jakuba Demla, básníka a kněze, s nímž je jméno Tasov už neodmyslitelně spjato. Památník se v současné době rozšířil o prezentaci literárních a výtvarných děl a další exponáty, připomínající tvorbu jiných umělců a historii této části Vysočiny. Památník v Tasově obohatily zápůjčky vzácných předmětů od soukromých vlastníků, z muzea ve Velkém Meziříčí i z Památníku národního písemnictví v Praze. Značná část pochází z třebíčských sbírek. Náklady na udržování a provoz památníku financuje obec ze svého rozpočtu.

Třebíčské muzeum přispělo rovněž k obnově Památníku Františka Bohumíra Zvěřiny v Hrotovicích. Tento místní rodák je jedním z nejlepších kreslířů své doby a také výtvarným pedagogem a cestovatelem. Místní zastupitelé našli předloni pro jeho expozici vhodnější místo v upraveném bývalém kinosále. K její lepší propagaci by mělo přispět současně zřizené informační středisko.

VELETRH MUZEÍ

Podle informací ředitele Ing. Jaroslava Martínka připravuje Muzeum Vysočiny Třebíč v letošním roce několik zajímavých akcí. Ve spolupráci s Masarykovým muzeem v Hodoníně a katedrou muzeologie na brněnské Masarykově univerzitě uspořádá koncem května již devátý veletrh muzeí ČR. Hlavním tématem bude problematika výměny sbírkových předmětů mezi muzei a galeriemi.

V červnu se v Třebíči uskuteční celostátní seminář památkářů o stavebně historických průzkumech starých krovů na zámcích, kostelech a jiných historických objektech. Pro letošní turistickou sezónu připraví muzeum výstavu sakrálních předmětů, která naváže na církevní oslavy výročí obnovy baziliky sv. Prokopa. Návštěvníkům města připomene, že románsko-gotický chrám byl společně s místní jedinečnou židovskou čtvrtí a hřbitovem zapsán do seznamu světových památek UNESCO.

MODERNIZACE SBÍRKOVÝCH FONDŮ

Digitální svět informačních a komunikačních technologií se stále víc otevírá muzeím, archívům, galeriím a knihovnám. Někteří jejich představitelé to dokládají v odpovědích na naše otázky:

1. Jaké služby nabízíte v digitální podobě?

2. Který informační systém se vám osvědčil a proč?

3. Počítáte s dalším rozšířením „elektronické nabídky“ zájemcům a kde na ni získáte finanční prostředky?

OLDŘICH JEŽEK, Muzeum Vysočiny Třebíč:

1. První katalog na CD-ROM k výstavě Vítězslav Nezval – známý neznámý, která byla věnována básníkovi jako malíři. Kompaktní disk obsahuje jeho obrazy a texty k výstavě, zvukovou nahrávku Nezvalovy recitace básně Edison a jiné. V digitální podobě je katalog knižního fondu (systém Bach) a Bible kralická.

2. Budeme jej teprve zavádět.

3. U knižního fondu přejdeme na systém CLAVIUS. Počítáme s grantovou finanční podporou.

Dr. ŠÁRKA KAŠPÁRKOVÁ, ředitelka Knihovny Kroměřížska:

1. Všechny služby výpůjčního systému jsou automatizované a náš on-line katalog je dostupný prostřednictvím www.knihkm.cz. Využíváme také databázi ČTK a Anopressu, kde jsou texty v digitální podobě. Čtenář si může rovněž půjčit CD-ROM (časopisy a knihy, výuka cizích jazyků, encyklopedie pro děti apod.).

2. Využíváme speciální software pro knihovny – CLAVIUS.

3. V současné době naše systémy postačují. Předpokládáme však, že s postupem nových technologií budeme modernizovat i ty naše. Nyní napojujeme na internet naše pobočky v integrovaných obcích a zpracováváme jejich knižní fond. Do budoucna se pravděpodobně zaměříme na dostupnost našich služeb pro handicapované občany. Finanční prostředky získáváme a chceme o ně nadále usilovat prostřednictvím grantových projektů.

Jitka VELKOVÁ, Městské muzeum a galerie Vodňany:

1. Informace o knihovně poskytujeme na naší webové stránce www.vodnany.net. Pro uživatele máme k dispozici jediný záznam starého tisku – toho nejžádanějšího – Vodňanského kancionálu. K nahlédnutí jsou v digitální podobě i některé současné studentské práce o historii města.

2. Využíváme digitální fotografie pro dokumentaci současného stavu sbírkových předmětů i budov apod. S digitalizací některých materiálů archívní podoby zatím nepočítáme.

3. Letos zřejmě začneme zpracovávat fond podle systému CLAVIUS.

Dr. ZDENĚK ZAHRADNÍK, ředitel Muzea východních Čech v Hradci Králové:

1. V digitální formě v různém rozsahu poskytujeme nebo máme k dispozici kopie originálních historických regionálních časopisů (od roku 1867 do roku 1950), originálních historických hudebních rukopisů od 16. století, originálních fotografií a digitální obrazovou dokumentaci sbírek, zejména historických, numismatických a etnografických.

2. Pro naši práci používáme především systém DEMUS – pro textovou i obrazovou dokumentaci sbírkových předmětů. Postupně zavádíme systém LANIUS v oblasti knihoven, systémy GIS pro evidenci archeologických a přírodovědeckých lokalit a nálezů apod. V rámci našich možností jsme spokojeni.

3. Postupné rozšiřování nabídky je pro nás nezbytnou nutností, přitom je třeba přihlédnout k ochraně originálních sbírkových předmětů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *