Na podporu vodního hospodářství v roce 2024 šlo téměř 11,8 miliardy korun

Ministerstvo zemědělství představilo Zprávu o stavu vodního hospodářství České republiky za rok 202. Podle dokumentu byl loňský rok v ČR extrémní z pohledu teplotních podmínek i v oblasti hydrologie. Přinesl rekordní průměrné teploty, mimořádné srážkové úhrny, ale i pozitivní vývoj hladin podzemních vod. Na financování vodohospodářských opatření směřovalo 11,8 miliardy korun z národních i evropských zdrojů.

Loňský rok na území ČR hodnotíme jako teplotně mimořádně nadnormální, průměrná roční teplota vzduchu 10,3 °C byla o 2 °C vyšší než normál 1991–2020. Rok 2024 se stal v průměru nejteplejším rokem od roku 1961. Loni se vyskytly také hydrologické extrémy – rok 2024 byl charakteristický výskytem velkých povodňových událostí, téměř v každém měsíci došlo k překročení stupňů povodňové aktivity.

„Investice do vodního hospodářství jsou zásadní nejen kvůli bezpečnému zásobování pitnou vodou, ale i kvůli ochraně krajiny před extrémy počasí. Povodně ze září 2024 jasně ukázaly, že musíme pokračovat v budování protipovodňových opatření, a zároveň zadržovat vodu v krajině,“ řekl Marek Výborný, ministr zemědělství.

Finanční prostředky vložené do vodního hospodářství jsou výsledkem spolupráce mezi Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí. Cílem obou resortů je nejen zajistit bezpečné a kvalitní zásobování pitnou vodou, ale také posílit odolnost krajiny vůči extrémním projevům. Významnou roli sehrává i prevence a včasné předpovědi, díky nim mohli správci povodí během loňských záplav reagovat a následky extrémních srážek zmírnit. Kombinace investic do infrastruktury, přírodě blízkých opatření a kvalitního systému předpovědí je nejúčinnější cestou, jak chránit obce i obyvatele.

„Je potřeba realizovat všechny typy protipovodňových opatření jak přírodě blízkých, tak technických nebo organizačních. I proto připravuje hydrometeorologický ústav zprávu o vyhodnocení povodně, která bude v září předložena vládě. Připravujeme také dotační výzvu ve výši tří miliard korun na roky 2026-2028, ze které se mohou začít okamžitě realizovat připravené protipovodňové projekty. V dalších letech je naplánována realizace i dalších protipovodňových opatření, a to ve výši dalších více než čtyř miliard korun,“ uvedl Petr Hladík, ministr životního prostředí.

Role pozemkových úprav

Významnou roli při zadržování vody v krajině hrají pozemkové úpravy. V roce 2024 byla jejich prioritou dlouhodobá retence vody, protierozní a protipovodňová ochrana, budování rybníků, mokřadů a malých vodních nádrží. Vybudována byla vodohospodářská opatření na ploše 30,81 ha za 158 milionů korun, protierozní opatření na 35,4 ha za 58 milionů korun a ekologická opatření na 69,18 ha za 98 milionů korun.

Celkově bylo na realizaci tzv. společných zařízení, kam patří i dopravní a zelená infrastruktura, vynaloženo téměř 979 milionů korun. Tato opatření jsou navrhována jako polyfunkční – například polní cesty jsou doplněny svodnými příkopy, mezemi a protierozními hrázkami se zelení. Slouží tak nejen pro hospodářské využití, ale také k ochraně půdy, zadržení vody a zvýšení ekologické stability krajiny.

Hospodaření s vodou

V roce 2024 bylo z vodovodů zásobováno 95,1 % obyvatel ČR (10,35 mil. lidí). Na kanalizaci bylo připojeno 90,3 % obyvatel. Celková výroba pitné vody dosáhla 613 milionů m³, ztráty vody zůstávají na úrovni 15,1 %. Na financování vodního hospodářství se podílela zejména tři resorty: životního prostředí, zemědělství a dopravy.

Důležité je i zadržování vody v krajině. V roce 2024 pokračoval program Vracíme vodu lesu, díky kterému bylo dokončeno 120 staveb a 90 drobných opatření, například tůní a mokřadů. Pozemkové úpravy přinesly výstavbu nových rybníků, vodních nádrží a protierozních opatření za téměř miliardu korun.

Česká republika pokračovala i v naplňování opatření vyplývajících z Plánů povodí pro plánovací období 2021–2027. Jde o více než 3 500 opatření zaměřených na zlepšení kvality a stavu vod, prevenci povodní a snížení dopadů sucha. V první polovině plánovacího období (2022–2024) bylo na jejich realizaci vynaloženo přes 34,7 miliardy korun, z toho asi 16,6 miliardy korun z fondů EU.*

Kompletní Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2024 je k dispozici zde.

/tz/