Národní ekonomická rada vlády připravila Fialovu kabinetu návrhy prorůstových opatření. Týkají se i obcí, měst a krajů

Návrh balíčku prorůstových opatření byl tento týden zveřejněn Národní ekonomickou radou vlády (NERV), která je odborným poradním orgánem vlády pro oblast ekonomických opatření, strategických hospodářských plánů, veřejných investic a systémových reforem.

Jde o celkem 37 konkrétních bodů, ze kterých by kabinet Petra Fialy mohl vybrat ty, které jsou realizovatelné ve druhé polovině jeho volebního období, nebo jejichž realizaci je do konce mandátu současné vlády alespoň možné zahájit. Z tohoto pohledu vláda již tyto návrhy analyzuje.

Cílem je podle Národní ekonomické rady vlády vybrat taková opatření, která by v budoucnu měla přispět k vyššímu dlouhodobě udržitelnému růstu české ekonomiky. Výsledná podoba preferovaných opatření bude zveřejněna později, zde najdete pracovní materiál, který NERV předložil ministryním a ministrům.

Tento materiál vznikl v rámci pracovní skupiny Prorůstová opatření, která působí v rámci NERV. Za Národní ekonomickou radu vlády koordinoval přípravu ekonom Dominik Stroukal. „Naším cílem bylo přinést zajímavé tipy, které by byly rozpočtově neutrální nebo jejichž náklady by byly velmi nízké. Šlo nám o to politiky inspirovat. Záleží na nich, jaká kombinace řešení nakonec bude zvolena,“ uvedl Dominik Stroukal.

Řada těchto kroků se přímo a bezprostředně týká i místních a regionálních samospráv.

NERV NAVRHUJE REFORMU REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ

* Například v bodě č. 11 se navrhují komplexní reformní kroky ke zkvalitnění regionálního školství.  

V odůvodnění tohoto návrhu se lze dočíst: České regionální školství od mateřských škol po školy střední a vyšší odborné trpí řadou problémů. Mezi hlavní problémy patří: Dlouhodobý lokálně distribuovaný nedostatek míst v mateřských školkách a informační nepřehlednost; Vysoký podíl odložených nástupů do školy; Zastaralý obsah rámcových a školních vzdělávacích programů a způsobů výuky; Pojetí přijímaček na střední školy; Vysoký podíl žáků s nízkou úrovní funkční gramotnosti na odborných školách bez maturity; Vysoký počet malých škol; Vysoká administrativní zátěž ředitelů škol; Příliš fragmentovaná oborová struktura středních škol; Nedostatečný prostor a pozornost věnovaná výjimečně talentovaným žákům; Vysoké regionální rozdíly v dostupnosti a kvalitě škol; Sociálně-ekonomická segregace žáků do různých škol v jedné lokalitě; Zastaralý koncept maturitní zkoušky; Obtížně předvídatelným vývoj relativních platů učitelů. Zastaralá podoba velkého podílu počátečního a dalšího vzdělávání učitelů a vedení škol; Nesoulad aprobační struktury učitelů a potřeb škol; Neexistence kariérního řádu pedagogických pracovníků; Neexistence registru pedagogických pracovníků; Neexistence registru žáků; Chabé uplatňování principů evidence informed policy making; Slabá opora formování vzdělávacích politik na základě dat, analýz a empirických výzkumů.

Podle Národní ekonomické rady vlády podrobný a komplexní návod na snížení nebo odstranění uvedených problémů je součástí Strategie 2030+ v jejíž realizaci je třeba rychleji postupovat kupředu.

NUTNÁ JE TAKÉ DECENTRALIZACE SAMOSPRÁV, TVRDÍ NERV

* V bodě č. 22 se navrhuje reforma decentralizované samosprávy.

V odůvodnění tohoto navrhovaného kroku se lze dočíst: PodleČSÚ má v České republice z celkového počtu 6257 obcí celkem 4732 obcí méně než 1000 obyvatel a 2203 obcí pod 300 obyvatel. Hustota obcí na km2 je v ČR druhá nejvyšší v EU hned po ostrovní Maltě.

To se negativně projevuje v metrikách efektivity, kdy velký počet malých obcí činí velmi podobná rozhodnutí s různou hladinou informací a malou tržní silou vůči dodavatelům služeb, ale také v nákladech na administrativu (náklady na výkon státní správy a samosprávy v r. 2022 činily 63,1 mld. Kč, 15,3 % celku).

Zajistit tuto decentralizaci se má učinit opatřeními, která by měla směřovat k:

1) snížení počtu nekvalifikovaných rozhodnutí, kvůli nimž dochází k nadbytečným ekonomickým nákladům (účetním+oportunitním);

2) zvýšení tržní síly obcí jejich sdružováním při rozhodování (institut společenství obcí);

3) systémovému posílení role ORP v samosprávě a přenesené státní správě. Doporučujeme systémové využití vznikajícího institutu společenství obcí (MV ČR). Tedy navázání finanční podpory ve vzdělávání, sociální oblasti a dalších resortech, která bude motivovat / vynucovat vznik společenství zahrnující všechny obce v ORP a přenášející některé pravomoci na toto společenství.

NERV: PŘEBYTEK HOSPODAŘENÍ MĚST A OBCÍ VYUŽÍT PRO INVESTICE PODPORUJÍCÍ ROZVOJ VĚTŠÍCH LOKALIT

* V bodě č. 29 se navrhuje využít 360 miliard korun ležících na účtech obcí k potřebným investicím.

V odůvodnění tohoto navrhovaného kroku se lze dočíst: Každoroční saldo hospodaření samospráv je pozitivních cca 50-60 miliard Kč – jde zhruba o 14 % ročních příjmů územních rozpočtů, které pocházejí zejména z rozpočtového určení daní. Celkově na účtech obcí a krajů v současnosti leží cca 360 miliard Kč (viz: https://www.mfcr.cz/cs/rozpoctova-politika/uzemni-rozpocty/hospodareni-uzemnich-rozpoctu/mesicni-zpravy-o-hospodareni-uzemnich-ro/2023/zprava-o-vyvoji-rozpoctoveho-hospodareni-obci-dobr-52880). Situace je obdobná i na krajích, těm se věnuje bod 30.

Přebytek financování je často tvořen na úkor infrastrukturního dluhu municipalit (v oblasti infrastruktury, předškolního vzdělávání aj. služeb). Je uložen často s omezenými výnosy, ačkoli by mohl v mezidobí předmětem investic s výraznou návratností, pozitivním dopadem na ekonomický růst a společenskou prospěšnost, a to a jak ze strany samosprávy či ze strany státu. V době inflace pak reálná hodnota těchto úspor obcí klesá.

Mezi klíčové faktory systematické generování přebytků obcí patří:

- fragmentace samosprávy do tisíců municipalit, a tedy neefektivní alokace prostředků mnoha malým subjektům, které je nemohou efektivně investovat, pokud nechtějí úvěrovat zbytek investice (například stavba školky);

- omezená motivace municipalit investovat prostředky tam, kde investice tvoří přínos pro širší okolí, které se na investici nepodílí (infrastrukturní projekty) a náklady neřešení naopak nese stát v dávkové politice, ušlých příjmech daňových příjmech a rozvoji vyšších stupňů vzdělání (školky, investice do vzdělání apod.);

- neschopnost využívat standardní finanční nástroje profinancování investic = spoření na dobu, kdy bude vypsána dotace, aby obec měla na kofinancování;

- potřeba tvořit finanční rezervu pro provozní financování a nečekané opravy atd., díky omezené schopnosti či možnosti pokrýt tyto potřeby dalším financováním.

K tomu by stát podpořit využití těchto stovek miliard pro omezení infrastrukturního dluhu obcí, investice a rozvoj regionů. Zvážit lze následující způsoby (bez ohledu na pořadí):

1. Omezení fragmentace municipalit a povolování prostředků – například využít vznikající institut společenství obcí k tomu, aby spojil část nevyužitých prostředků pro investice podporující celou širší lokalitu (obec s rozšířenou působností).

2. Vytvoření mechanismu, že část prostředků rozpočtového určení daní není přímo alokovaná obcím, ale do fondu, z něhož mohou obce a kraje mohou kdykoli svoje prostředky čerpat, ale do té doby jdou do infrastrukturních a dalších projektů.

3. Motivovat k vyššímu využívání prostředků přímo v rozpočtovém určení daní – například zohledňovat v RUD strukturální zaostalost regionu (potřeba vyšších investic) a některé typy investic v předchozím období (do vzdělávání, služeb atd.).

4. Více rozvíjet nástroje pro obce přijatelné nástroje dluhového kofinancování strategických investic – například municipální dluhopisy a jejich nákup penzijními fondy aj. subjekty.

5. Posílení spoluodpovědnosti obcí za náklady neřešení a neinvestování – například obce skutečně garantují místo ve školce od 3. (ideálně již 2.) narozenin (u sebe či v ORP) a v případě nezajištění hradí pokračování rodičovského příspěvku. Vyšší odpovědnost obcí v oblasti dostupného bydlení. 6. Provázat posílení odpovědnosti obcí k plnění národních cílů v oblasti OZE s dotační bonifikací. Posílení odpovědnosti obcí při výběru místních daní, které mohou pokrývat jejich externality a nutnost lokálních investic apod.

NERV POŽADUJE I VĚTŠÍ ZAPOJENÍ KRAJŮ DO FINANCOVÁNÍ INFRASTRUKTURY

* Například v bodě č. 30 se navrhuje zapojení krajů do financování infrastruktury.

V odůvodnění tohoto navrhovaného kroku se lze dočíst: Dobudování infrastruktury vnímáme jako důležitý (nikoliv jediný) impuls k posunu ekonomického potenciálu země, který mj. pomůže propojit kraje s různou ekonomickou strukturou s jádrovými oblastmi v ČR, ale také v zahraničí. Tím napomůže mobilitě pracovní síly, zboží, služeb i kapitálu. Jedná se o zřejmý benefit ve prospěch krajů, které by se měly podílet na jeho financování. K 30. 6. 2023 kraje disponovaly prostředky na běžných účtech ve výši 110,4 mld. Kč a nízkou zadlužeností, která umožňuje zefektivnění finanční participace na strategických výdajích státu.

Proto má být nutné zajistit participaci krajů na strategických projektech, zejména na strategických liniových stavbách v dopravě, a sice čerpáním disponibilních zdrojů, resp. úvěrovými produkty poskytovanými mezinárodními a národními institucemi, vč. standardních nástrojů kapitálového trhu určených pro fyzické i právnické osoby (např. emise municipálních infrastrukturních bodů).*

Zdroj: web vlády ČR

Na ilustračním snímku: Strakova akademie, Úřad vlády ČR

Foto: wikipedie

O fungování a návrzích Národní ekonomické rady vlády jsme psali mj. zde: https://moderniobec.cz/narodni-ekonomicka-rada-vlady-obnovila-cinnost/ , zde: https://moderniobec.cz/digitalizace-muze-byt-investici-do-budoucnosti/  nebo zde: https://moderniobec.cz/ceny-paliv-s-jakym-moznym-vyvojem-muzeme-pocitat/.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down