Zatímco v roce 1989 byla u nás jedna kořenová čistírna odpadních vod, nyní je jich v provozu zhruba sto padesát.Základním principem kořenové čistírny odpadních vod (KČOV) je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, který je osázen mokřadními rostlinami. Při průtoku odpadní vody...
Zatímco v roce 1989 byla u nás jedna kořenová čistírna odpadních vod, nyní je jich v provozu zhruba sto padesát.
Základním principem kořenové čistírny odpadních vod (KČOV) je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, který je osázen mokřadními rostlinami. Při průtoku odpadní vody filtračním materiálem je odstraňováno znečištění kombinací fyzikálních, chemických a biologických procesů. Filtrační lože je většinou 60 až 80 cm hluboké a substrát musí být dostatečně propustný, aby nedocházelo k ucpávání. V současné době se nejvíce používá štěrk, drcené kamenivo nebo kačírek o zrnitosti 4/8 nebo 8/16 mm. Filtrační lože je odděleno od podloží nepropustnou vrstvou, nejčastěji plastovou fólií (PVC, PE), aby nedocházelo k nekontrolovaným průsakům do podloží a následnému znehodnocování podzemních vod.
Pro osázení KČOV se nejvíce používá rákos obecný (Phragmites australis), pro malé domovní čistírny lze využít i jiné mokřadní rostliny, které mají navíc i dekorativní charakter, např. orobinec (Typha spp.) nebo různé druhy kosatců (Iris spp.). V běžném provedení je plocha KČOV dimenzována na 5 m2 na obyvatele, což zaručuje dostatečné odstranění nerozpuštěných a organických látek bez ohledu na roční období.
Srovnání s Evropou
První pokusná kořenová čistírna byla postavena v České republice v roce 1989. Během dvou následujících let byly další kořenové čistírny budovány jen velmi obtížně zejména kvůli velkému odporu vodohospodářských orgánů a legislativě. V roce 1991 nastal zásadní průlom, protože skončila platnost seznamu doporučených způsobů čištění odpadních vod pro malé zdroje znečištění, který kořenové čistírny neobsahoval. Když v roce 1994 získaly KČOV hygienický atest, jejich počet výrazně narůstal (jen v roce 1995 bylo uvedeno do provozu 24 čistíren).
V současné době je u nás v provozu více než 150 kořenových čistíren, přičemž nejvíce jich je pro obce s 100 až 500 obyvateli (asi 60) a domovních čistíren (zhruba 45). V Evropě je asi 12 000 KČOV. Česká republika tak patří mezi země s největším počtem (po Německu - 8000, Rakousku - 1400, Velké Británii - 600, Dánsku - 500 a Itálii - 300). Výsledky jednoznačně prokázaly, že kořenové čistírny plně vyhovují nárokům na kvalitu vyčištěné vody pro danou velikost čistíren odpadních vod.
Financování
Náklady na výstavbu jsou srovnatelné s náklady na klasickou čistírnu a činí přibližně 5 až 10 tisíc korun na připojenou osobu podle místních podmínek. KČOV však na rozdíl od klasických čistíren neobsahují žádné mechanické a elektrické části. Jejich provoz je nenáročný. Omezuje se na pravidelné vyvážení kalů z předčištění (většinou 1 až 2krát za rok) a kontrolu nastavení výšky hladiny, případně kosení porostů. Provoz kořenových čistíren je tak podstatně levnější než klasických čistíren, např. biodiskových či aktivačních. Bohužel někteří provozovatelé si často zaměňují pojem nenáročná údržba za žádná údržba. V takových případech dochází často k provozním poruchám, zejména většinou kvůli zanedbání péče o předčištění.
Předností kořenové čistírny je, že je možné ji provozovat u objektů, které se využívají nepravidelně (víkendy, prázdniny apod.). Mezi její nesporné výhody patří také to, že je schopna kvalitně vyčistit i velmi zředěné odpadní vody. To je běžný případ v malých obcích s jednotnou kanalizací, kde koncentrace organických látek vyjádřených jako BSK5 na přítoku bývá i < 30 mg/l.
Jako příklad lze uvést čistírnu ve Spáleném Poříčí, která je v provozu již 10 let a dlouhodobé průměrné hodnoty jsou následující: BSK5: přítok 25,8 mg/l - odtok 4,3 mg/l, nerozpuštěné látky: přítok 90 mg/l - odtok 9,3 mg/l.
Pozvání na konferenci
Výstavba kořenové čistírny podléhá stejným nařízením jako kterékoliv jiné čistírenské zařízení. Musí být schválena příslušným vodohospodářským orgánem, včetně projektu. Jde sice o jednoduchou stavbu, ale její vlastní provedení musí být precizní. Kořenovou čistírnu je možno postavit i svépomocí. Stavební dozor a garanci však musí převzít osoba, která má autorizaci v oboru vodohospodářských staveb.
V současné době je největší překážkou výstavby kořenových čistíren v malých obcích (a ČOV vůbec) nedostatečná finanční podpora státu. Vzhledem k tomu, že Evropská unie klade důraz především na čistírny větší než 2000 ekvivalentních obyvatel, finanční prostředky již nyní směřují stejným způsobem i u nás. Pokud má obec nebo jednotlivec zájem o stavbu KČOV, pak platí stejná pravidla jako při stavbě klasické čistírny.
Problematika kořenových čistíren bude také tématem konference Kořenové čistírny odpadních vod - technologie a realizace, která se bude konat 9. října letošního roku v areálu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
JAN VYMAZAL
