Naše bývalá starostka podepsala po výběrovém řízení smlouvu o nadstavbě školy o jedno patro za pouhých 24 milionů korun bez ohledu na to, zda dostaneme dotaci nebo ne. A my dotaci nedostali. Dodavatel má platnou smlouvu i s podivným ustanovením, že od okamžiku podepsání může stavbu připravovat. Tak...
Naše bývalá starostka podepsala po výběrovém řízení smlouvu o nadstavbě školy o jedno patro za pouhých 24 milionů korun bez ohledu na to, zda dostaneme dotaci nebo ne. A my dotaci nedostali. Dodavatel má platnou smlouvu i s podivným ustanovením, že od okamžiku podepsání může stavbu připravovat. Tak má již hotovou střešní konstrukci za dva miliony, kterou budeme muset zaplatit každopádně, i když smlouvu nedodržíme, což smlouva nepřipouští. Dodavatel je tak laskav, že je nám ochoten postavit část stavby a za méně a ještě nás úvěrovat, když 24 milionů korun tvoří roční příjmy celé obce. Je tam podezření na korupci, ale jak ji dokázat? A jak je to s náhradou škody ze strany starostky, která se ani nepokusila po podpisu smlouvy zajistit financování v rozpočtu na příští rok, ani nenavrhla úpravu rozpočtového výhledu?
Z toho, co tazatel uvedl, nelze usoudit, že by se bývalá starostka dopustila trestného činu pletich při zadávání veřejné zakázky a při veřejné soutěži. K tomu, aby jednání mohlo být posouzeno jako takovýto trestný čin, vyžaduje § 257 trestního zákoníku buď odrazování zájemců od účasti v zadávacím řízení, nebo spolupráci zájemců za účelem zadání zakázky za nepřiměřeně vysokou cenu. Nic takového však v popsané situaci zřejmě nenastalo.
Z vylíčených skutečností se spíše zdá, že starostka zanedbala zajištění potřebných finančních zdrojů pro zakázku, respektive sjednala smlouvu obsahující pro obec nevýhodné podmínky. V obdobných případech je totiž obvyklé zahrnout do smlouvy ujednání, které umožňuje obci v případě nepřidělení dotace od smlouvy odstoupit, respektive zahájení plnění smlouvy se váže až na rozhodnutí o přidělení dotace. Pokud smlouva uzavřená starostkou tuto obvyklou náležitost neměla a starostka věděla, že obec z vlastních zdrojů předmětné stavební práce hradit nemůže, jednalo by se zřejmě o hrubou nedbalost.
Trestněprávní řešení této kauzy stíháním exstarostky za zanedbání povinností při správě cizího majetku podle našeho úmyslu by podle popsaných okolností mohlo připadat do úvahy. Tento trestný čin může být spáchán i hrubou nedbalostí, pokud byla způsobena škoda alespoň půl milionu Kč (§ 221 trestního zákoníku). Trestný čin je spáchán z hrubé nedbalosti, jestliže přístup pachatele k požadavku náležité opatrnosti svědčí o zřejmé bezohlednosti k zájmu na dobré správě majetku obce. V úvahu by mohlo připadat i stíhání pro zneužití pravomoci úřední osoby, pokud by se ukázalo, že starostka úmyslně vykonávala svou pravomoc tak, aby sobě či jinému opatřila neoprávněný prospěch.
Další možností je, že starostka tuto pro obec nevýhodnou smlouvu uzavřela výměnou za vlastní obohacení či zvýhodnění, na které neměla právo. Potom by se jednalo patrně o trestný čin úplatkářství. Důležité je v takovém případě pečlivě zjistit všechny podstatné okolnosti případu, zejména kdo smlouvu připravoval a sjednával, zda se starostka obrátila v souvislosti s uzavíráním smlouvy např. na advokáta, na jehož odborný úsudek se mohla spolehnout, kdo smlouvu schvaloval (obecní rada či zastupitelstvo) apod. Pokud se po prověření případu zjistí skutečnosti, které podezření ze spáchání trestného činu nasvědčují, je třeba se obrátit na policii, která je povinna takové podezření sama prověřit a případně zahájit trestní stíhání.
Jestliže obec stojí nyní před otázkou, jak se postavit k velmi nepříjemné situaci, kdy byla uzavřena smlouva, jejíž plnění obec na léta zadluží, doporučujeme především ověřit u kvalitního právníka, zda smlouva byla uzavřena platně.
Pokud jde o obec, v níž se zřizuje obecní rada, patří schvalování takovéto smlouvy do její kompetence. Když by např. rada smlouvu neschválila, případně by ji schválila za jiných podmínek, než bylo následně uvedeno ve smlouvě, znamenalo by to, že smlouva nebyla platně uzavřena. Doporučujeme rovněž ověřit, zda »výběrové řízení«, o němž tazatel píše, proběhlo v souladu se zákonem. V případě, že smlouva vykazuje vady způsobující její neplatnost, měla by obec trvat na okamžitém ukončení plnění na základě smlouvy. Dodavatel by pak měl nárok jen na zaplacení obvyklé ceny toho, čím obec obohatil (tj. zvětšil její majetek).
Případnou majetkovou újmu, kterou obec v důsledku nedbalosti či dokonce zlého úmyslu bývalé starostky utrpěla, může obec vůči této paní uplatnit jako náhradu škody. Vzhledem k tomu, že zákon o obcích neobsahuje žádná ustanovení, která by odpovědnost obecních funkcionářů za způsobenou škodu upravovala, lze se náhrady škody domáhat podle obecných ustanovení občanského zákoníku. V takovém případě by bylo potřeba v případném soudním řízení prokázat, že obci vznikla určitá škoda, že paní starostka jednala v souvislosti s uzavíráním smlouvy protiprávně (tj. přinejmenším, že porušila povinnost počínat si tak, aby jiným nevznikaly škody) a že existuje příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním paní starostky a vzniklou škodou. Paní starostka se ovšem může odpovědnosti za škodu zprostit, pokud prokáže, že škodu nezavinila.
Při úvahách, zda škodu vymáhat, je třeba především zohlednit promlčecí dobu. Nárok na náhradu škody způsobenou nedbalostí se promlčuje tři roky od vzniku škody, nejpozději však dva roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniku škody a o tom, kdo za škodu odpovídá. Pro uplatnění nároku na náhradu škody samozřejmě není nutné, aby byla starostka obviněna nebo odsouzena pro trestný čin v souvislosti s touto kauzou, nárok na náhradu škody je zcela nezávislý na vyšetřování ze strany policie.
Mgr. ALEŠ ROZTOČIL, LL.M.
advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners
