Novela musí počkat

Novela musí počkat Když se v ulicích měst v roce 1991 objevili muži v uniformách s označením MĚSTSKÁ POLICIE, nešlo o žádnou převratnou novinku. Tento specifický druh služby existoval pod různými názvy a různě vymezeným pracovním programem dávno. Z historických pramenů je patrné, že místní policie...

Novela musí počkat

Když se v ulicích měst v roce 1991 objevili muži v uniformách s označením MĚSTSKÁ POLICIE, nešlo o žádnou převratnou novinku. Tento specifický druh služby existoval pod různými názvy a různě vymezeným pracovním programem dávno.

Z historických pramenů je patrné, že místní policie dbala o pořádek na veřejných místech. Její náplň se ale v průběhu let rozšiřovala.

Jedno rozšíření zaznamenává Pražský zpravodaj v roce l931: „Byl vydán zákaz kouření v živnostech potravinářských, v holírnách, závodech kadeřnických, v lékárnách a drogeriích.“

Zastupitelstvo uložilo místní policii vedle trestních přestupků tržního řádu, předpisů o čištění ulic postihovat i onen zákaz kouření. Přibyl jim ještě dohled na parkování vozidel, ochrana parků. Později museli zvládnout úkoly asistenční, strážní a hnaneckou službu. Obdobné to bylo i v dalších městech.

V roce l949 však došlo ke zrušení této služby. Některé povinnosti městské stráže (dříve místní policie) přešly automaticky na Veřejnou bezpečnost, jiné na hasiče, další na údržbu silnic. Zůstávalo však dost problémů, které najednou neřešil nikdo. Tohle vakuum trvalo až do roku l964.

V této situaci se zřizuje Městská inspekce veřejného pořádku. „Šedý mor“ – tak jsme si zvykli tuto službu nazývat – ztracený pořádek však do ulic nevrátil.

Česká národní rada zákonem č. 553/1991 Sb. dala zastupitelstvům obcí a měst možnost zřizovat obecní (městskou) policii. Z dikce normy je jasné, že nešlo o vytváření alternativní bezpečnostní složky, ale o zajišťování místního pořádku – o potlačování místního nepořádku. Uvedený zákon v § 2 říká, že strážníci při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku:

a) dohlížejí na dodržování obecně závazných právních předpisů o ochraně veřejného pořádku,

b) přispívají k ochraně bezpečnosti osob a majetku,

c) dohlížejí na dodržování pravidel občanského soužití,

d) odhalují přestupky a v rozsahu stanoveném tímto zákonem též ukládají a vybírají v blokovém řízení pokuty za přestupky,

e) upozorňují fyzické a právnické osoby na zjištěné nedostatky a podle konkrétní situace činí opatření k jejich odstranění.

Deset let existence městské policie (MP) sice potvrdilo, že její činnost je přínosem pro život občanů ve městě, ale také odhalilo, že dosavadní zákon č. 553/91 Sb. má řadu mezer. Mimo jiné umožňuje různě interpretovat některá ustanovení. To znamená, že ne zcela vyhovuje – především těm, kteří ho naplňují (strážníkům), ale i těm, kteří tuto službu platí (obcím).

Samotné pracovníky MP často přitahuje činnost, která je spíše v náplni práce republikové policie. Některá zastupitelstva to podporují. Snad je k tomu vede upřímná snaha urychleně řešit kriminální a dopravní problémy ve svém městě. Ale tím omezují likvidaci neméně důležitých komunálních problémů. Další zastupitelstva naopak podtrhávají úkoly, jimiž se žádný jiný subjekt nezabývá.

Vláda proto uložila Ministerstvu vnitra připravit novelu zákona o městské policii. Podle legislativního plánu měla být předložena Poslanecké sněmovně v letošním roce. Vzhledem k tomu, že Parlament ČR musí – v souvislosti s přijetím ČR do Evropské unie – přednostně projednávat mnoho jiných zákonů – byla novelizace této normy odložena.

Grémium ředitelů městských policií statutárních měst s odkladem však není spokojeno a hledá pomoc přímo u poslanců. Prostřednictvím poslankyně Ivany Hanačíkové hodlá předložit výboru pro obranu a bezpečnost svoji představu novely zákona.

Navrhovatelé požadují zejména:

– rozšíření působnosti městské policie mimo vlastní obec (vytváření společné obecní policie pro více obcí),

– rozšíření kompetencí souvisejících s bezpečností a plynulostí silničního provozu,

– právo dokončovat zákroky nebo úkony započaté v obci mimo její území,

– oprávnění užívat, jako donucovací prostředek, koně k vytlačování lidí.

Tyto požadavky se zdají být logické a tedy oprávněné. Ale podrobnější zkoumání musí odhalit řadu vážných problémů. Především naznačené pracovní úkony vyžadují vyšší praktické schopnosti zasahujících, poměrně značné velitelské zkušenosti a určité centrální (krajské) řízení. Návrh novely zatím nepočítá s rozsáhlejší přípravou strážníků, ani se zajišťováním metodiky jednotlivých zákroků a jejich nacvičováním. Některé změny budou jistě vyžadovat další legislativní úpravy.

V současné době má asi 400 obcí a měst téměř 7000 strážníků. Jejich zkušenosti a připomínky jsou velmi důležité, ale nemohou být jediným kritériem při přípravě novely zákona.

Josef Jelínek

FOTO AUTOR

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *