Obce loni hospodařily s výrazným přebytkem, investovaly méně než v předchozích letech

Podle analýz společnosti Criff skončilo v roce 2021 hospodaření obcí bez započtení Prahy  pojedenácté v řadě v přebytku, konkrétně to bylo 17 miliard korun. Šlo přitom o nejvyšší  přebytek obecních rozpočtů od roku 2016. Obce hospodařily s příjmy 287 miliard korun a s výdaji ve výši 269 miliard. Díky vysokému přebytku se výrazně zvýšily také jejich úspory na bankovních účtech, které dosáhly 165 miliard, což je nejvíce od vzniku České republiky.

Jejich dluh potom přesáhl 50 miliard korun. Investiční aktivita obcí se v uplynulém roce naopak mírně snížila. Do svého rozvoje obce investovaly 82 miliard korun, o miliardu méně než v roce 2020. Celkem 424 obcí dosáhlo v souhrnném ekonomickém ukazateli iRating společnosti CRIF nejvyššího ratingového stupně „A“. Naopak pouze 97 obcí obdrželo nejhorší ratingové hodnocení „C-“. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau provedené z dat portálu www.informaceoobcich.cz, který obsahuje souhrnné informace o hospodaření obcí.

Celkový iRating obcí dosáhl na sedmibodové škále, kde nižší hodnota znamená lepší výsledek, celkové hodnoty 3,54 bodu, což je na pomezí mezi hodnocením „B“ a „B-“. Zároveň jde o stejnou hodnotu jako o rok dříve. Z 6 253 obcí jich byla více než pětina (1 418) ve výborné nebo velmi dobré kondici, zatímco u  7 % (459) obcí hrozí riziko, že se ve svém hospodaření mohou dostat do finančních problémů. Počet obcí s výborným nebo velmi dobrým hospodařením se snížil o 6, počet obcí s rizikovým hospodařením se rovněž snížil, a to o 10. Nejlépe hospodařily obce v kraji Vysočina a ve Středočeském kraji, nejhůře ty v Olomouckém a Ústeckém kraji.

Příjmy obcí se zvýšily o 15 miliard, pomohly daně

Příjmy obcí se v uplynulém roce zvýšily téměř o 15 miliard korun, tedy o více než 5 %. O tento růst se zasloužily hlavně vyšší daňové příjmy, které vzrostly o desetinu na 185 miliard korun. Stojí za tím především zvýšení podílu obcí na sdílených daních. Obcím vzrostly také příjmy z prodeje majetku nebo z podnikání obecních firem. Naopak výrazně se snížily dotace ze strany státu, a to jak dotace na provoz, tak investiční dotace. „Pokles neinvestičních dotací obce očekávaly, protože v roce 2020 byly v důsledku jednorázové kompenzace abnormálně vysoké. Co je však překvapivé, je pokles investičních dotací, především v kontextu toho, že stát v reakci na propad ekonomiky deklaroval zvýšení investičních aktivit. Na objem investičních dotací se totiž obvykle váže objem kapitálových výdajů obcí,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Výdaje obcí vzrostly o 7,5 miliardy korun, za růstem však stojí pouze náklady na provoz

Zatímco příjmy obcí v minulém roce vzrostly o 15 miliard, jejich výdaje se zvýšily pouze o 7,5 miliardy korun. Za nárůstem však stojí pouze  běžné výdaje. Ty se zvedly o 8,5 miliardy korun na 187 miliard, zatímco výdaje na investice do rozvoje obcí se téměř o 1 miliardu snížily a dosahovaly 82 miliard korun. Obce  věnovaly na investice 29 % svých příjmů, což je o dva procentní body méně než o rok dříve. „Obce v uplynulých třech letech do značné míry propásly příležitost výrazněji investovat do svého rozvoje. Přestože se jim díky dodatečným zásahům státu zvyšovaly příjmy i v době poklesu ekonomiky, zvolily  raději opatrnější přístup a volné peníze ukládaly stranou,“ říká Věra Kameníčková.

Obce měly na účtech165 miliard, jejich dluh přesáhl 50 miliard

Obce měly na konci  minulého roku na bankovních účtech o 21,5 miliardy korun více než v předchozím roce. Jejich  úspory se tak meziročně zvýšily o 15 % na 165,5 miliardy. „Vysoký objem peněz uložených na bankovních účtech je v současné situaci  problematický. Tyto peníze totiž vlivem inflace  ztrácejí svoji hodnotu. Ceny stavebních materiálů a prací navíc rostou výrazně rychleji než index spotřebitelských cen. Řada obcí tak bude mít problém uskutečnit naplánované investice, na které v minulých letech šetřily. Některé investice se patrně neuskuteční vůbec a obce se tak budou rozvíjet pomaleji,“  vysvětluje Věra Kameníčková.

Některé obce začaly v uplynulých letech hledat i jiné způsoby, jak naložit s dočasně volnými prostředky. Zatímco například v roce 2013 drželo dluhové  a majetkové cenné papíry 99 obcí v celkové částce 2,2 miliardy korun, v roce 2021 šlo již o 167 obcí, které takto investovaly 4,7 miliardy korun. Dluh obcí pokračoval v růstu z předchozích let, meziročně se zvýšil o desetinu na 50,4 miliardy korun.*

/zr/

 

 

 

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down