Od příštího roku má nabýt účinnosti zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů. Ten podmiňuje platnost a účinnost samosprávných předpisů i předpisů vydávaných některými správními úřady jejich publikací v celostátně vedené sbírce. Mnoha obcím se to nelíbí a prostřednictvím senátorů a senátorek se už obrátily na Ústavní soud, aby tuto povinnost pro obce zrušil.
„Podle našeho názoru tím stát porušuje výkon ústavou garantovaného práva na samosprávu, když omezuje právo zastupitelstev vydávat v mezích jejich působnosti obecně závazné vyhlášky,“ říká senátor Michael Canov, který jedná za skupinu senátorů a senátorek, jež se z iniciativy SMS ČR na Ústavní soud obrátila. „Dát státní moci do rukou tak silný nástroj, jako je podmínění nabytí účinnosti právních předpisů samospráv zveřejněním, je navíc krok výrazně riskantní a potenciálně zneužitelný,“ dodává senátor.
Návrh podepsalo 26 senátorek a senátorů včetně předsedy horní parlamentní komory Miloše Vystrčila a jejího prvního místopředsedy Jiřího Růžičky.
Senátoři v návrhu k Ústavnímu soudu upozorňují mimo jiné i na možné negativní praktické dopady zákona: z celkového počtu 6250 obcí je téměř 1900 obcí do 250 obyvatel, u nichž jsou zpravidla všechny funkce zastupitelů vykonávány neuvolněně, zastupitelé se o svou obec starají ve svém volném čase, často již v důchodovém věku. Další byrokratická povinnost, kterou se mění současný poměrně snadný způsob poskytování přijatých předpisů obcí ústředními orgánu státní správy, může občany dále odradit od toho, aby se o možnost spravovat svou obec ucházeli v komunálních volbách.
„Podle zjištění Českého statistického úřadu v komunálních volbách 2018 výrazně narost počet obcí, v nichž byla k volbám podána jen jediná kandidátka, a volby se tak de facto nekonaly. Tento trend je vysoce negativní a rizikový vzhledem k počtu samostatných obcí a důsledků, které neustavení vedení obce má pro stát samotný, včetně nesení nákladů tzv. nucené správy, ale také i na kvalitu demokracie, která je založena na možnosti výběru,“ připomíná Stanislav Polčák, předseda SMS ČR, který senátory u Ústavního soudu zastupuje jako advokát.
Zároveň upozorňuje na to, že právní předpisy obcí a krajů jsou již nyní shromažďovány krajskými úřady a Ministerstvem vnitra či jiným příslušným ústředním správním úřadem.
Příslušné zákonné normy územním samosprávám ukládají povinnost zaslat obecně závazné vyhlášky a nařízení příslušným dozorovým orgánům již dnes, pokud tedy vláda chce mít přehled o těchto předpisech, stačí, aby využila informací, které již má k dispozici. „Je příznačné a poněkud kuriózní, že vláda jako jeden z hlavních důvodů tohoto opatření uvádí neinformovanost Policie ČR o vyhláškách samospráv. Přitom ministerstvo vnitra, které je ústředním správním úřadem pro záležitosti Policie ČR, má tyto vyhlášky k dispozici. Místo zatěžování obcí by tak stačilo zlepšit komunikaci mezi jednotlivými státními orgány a institucemi,“ dodává Stanislav Polčák.*
/zr/
K fcoto:
Na snímku je brněnské sídlo Ústavního soudu ČR, kam zamířila ústavní stížnost skupiny senátorek a senátorů ohledně blížící se podmíněnosti platnosti a účinnosti předpisů samosprávných obcí jejich publikací v celostátně vedené sbírce
Ilustrační foto: Wikipedie
